Firma Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert postavila ve Vodňanech novou porcovnu na zpracování jatečných kuřat. Investovala do ní stovky milionů korun. Hodinová kapacita porcovny vzrostla ze 4500 na 7500 kusů kuřat. V příštích dvou letech plánuje firma ve Vodňanech novou porážku kuřat a v Modřicích rozšíření porcovny. Řekl to generální ředitel společnosti Milan Říha.
Na Žatecku začala sklizeň chmele. Pro česání využívají pracovníci nové technologie, modernizované jsou také některé sušárny. První usušený chmel z letošní sklizně dnes přivezli do podniku Chmelařství Žatec, který sdružuje sto členů ze všech pěstitelských oblastí v České republice. Úroda se čeká průměrná.
Tuzemská produkce léčivých rostlin loni po předchozím růstu či stagnaci meziročně klesla o 14 procent na 2186 tun z 2535 tun v roce 2019. Výměra polí s léčivkami se snížila o 235 hektarů na 2728 hektarů. Největší podíl na nich má ostropestřec mariánský a kmín kořenný, s velkým odstupem následuje jitrocel kopinatý, fenykl obecný, koriandr setý a pískavice řecké seno. Plochy heřmánku, máty peprné a meduňky se pohybují okolo deseti hektarů, uvádějí statistiky ministerstva zemědělství a Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin PELERO CZ.
Ministerstvo zemědělství bude v příštím roce hospodařit s výdaji 58,5 miliardy korun, což je o 3,1 miliardy korun více proti rozpočtu schválenému na letošní rok. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) s návrhem souhlasil, uvedli po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Dojednal však již avizovaný nárůst letošních výdajů například na odškodnění vlastníků lesů za sníženou cenu dříví kvůli přetlaku na trhu v souvislosti s kůrovcovou kalamitou o dvě miliardy Kč nebo odškodnění zemědělců po tornádu za miliardu. Jednal také o kofinancování evropského Programu rozvoje venkova na příští programovací období po roce 2022.
Na agrosalonu Země živitelka se od 26. do 31. srpna představí přes 400 vystavovatelů, méně než předloni. Firma otevře zmodernizovaný pavilon Z, nově nabídne i 3500 metrů čtverečních venkovních ploch. Výstaviště se snaží co nejvíc vstupenek nabízet on-line, aby kvůli covidu-19 omezilo fronty u vstupů. Návštěvníci nemusí mít u vstupu do areálu potvrzení o očkování ani test, řekli dnes novinářům organizátoři.
Žně v Ústeckém kraji jsou za polovinou. Výnos je u pšenice zhruba o 15 procent vyšší než loni. Řepka je sklizena z 96 procent, její úroda je podprůměrná. Hraboši zemědělce po loňské kalamitě letos netrápí. Řekl to předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
Sklizeň obilí a řepky v Libereckém kraji minulý týden výrazně pokročila a blíží se k polovině. Zcela sklidit se zatím podařilo ozimý ječmen, do ovsa vjeli pěstitelé až v tomto týdnu. K závěru se chýlí sklizeň řepky, posekat zbývalo v pondělí zhruba 340 hektarů, to je 6,5 procenta ploch, které zemědělci řepkou oseli. Minulý týden hodně pomohl, do pondělí se dalo síct, protože nepršelo, i další předpověď je poměrně dobrá, řekl Jiří Teplý z Regionální agrární rady Libereckého kraje.
Jihomoravští ovocnáři mají za sebou sklizeň jahod, třešní, višní a meruněk. S ohledem na pozdější nástup jara nepoškodily jarní mrazy ovoce v květu v takovém rozsahu jako v posledních letech. Chladné a deštivé jaro však mělo negativní vliv na nedostatečné opylení především peckovin, ale také u jádrovin. Tento jev se projevil nestejnoměrně v závislosti na lokalitě i odrůdě. Stále více se pěstitelé ovoce potýkají s nedostatkem sezonních pracovních sil, sdělila tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Zdeňka Klemšová.
Zemědělci v Královéhradeckém kraji k 15. srpnu sklidili jen 36 procent ploch osetých obilovinami. Hektarový výnos zatím činí 6,89 tuny a je nejvyšší v ČR. Ve stejném období loni měli farmáři v kraji sklizeno 67 procent ploch a v roce 2019 téměř 90 procent. Žně z Královéhradeckém kraji zpozdily častější deště. Menší podíl sklizených ploch mají už jen Karlovarský, Liberecký a Plzeňský kraj. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
V Plzeňském kraji, kde začaly žně ke konci července, mají zemědělci sklizen ozimý ječmen s výnosem 5,61 tuny z hektaru. Výnos je mírně nižší než loni a po Karlovarském kraji druhý nejnižší ze 14 krajů ČR. Ozimé pšenice je v silech zatím třetina s výnosem 6,21 tuny z hektaru, loni byl stejný. Řepky zatím zemědělci z polí v regionu odvezli přes 93 procent s výnosem 2,66 t/ha, loni činil 3,48 tuny. Výnosy pšenice jsou zatím s Karlovarským krajem nejnižší ze všech regionů ČR a řepky vůbec nejhorší. Minulý týden začala sklizeň jarního ječmene a tritikale (křížence žita a pšenice), kterých je zatím pod střechou šest procent. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Zemědělci v Moravskoslezském kraji už sklidili skoro polovinu polí osetých obilím. Výnos je u většiny plodin zatím vyšší než loni. Zemědělci mají sklizeno téměř 90 procent ploch ozimého ječmene, naopak oves zatím sklízet nezačali. Sklizeno mají také více než 85 procent polí řepky. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Kvalita sklizených plodin v regionu je podle hlavního agronoma zemědělské společnosti AGD Kačice Miloslava Daniela zatím dobrá. I v této části Kladenska a Rakovnicka žně postupují proti předchozím rokům pomaleji, podobně jako jinde ve středních Čechách. Sklizeň jařin podnik spustí během tohoto týdne, ozimů má pod střechou zhruba 50 procent, řepka už je sklizená. Výnosy zatím společnost hodnotí jako průměrné, řekl Daniel.
Zemědělci sklidili z polí ve Zlínském kraji téměř všechnu řepku a ječmen. Pod střechou už mají i většinu pšenice a žita, od minulého týdne výrazně pokročila také sklizeň ovsa a tritikale. Dosavadní výnosy jsou u většiny plodin lepší než loni. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství (MZe).
Zemědělci na jižní Moravě chovali v první polovině letošního roku 62.920 kusů skotu, proti stejnému období loni je to o 246 kusů méně. O 807 kusů se meziročně snížil počet telat a klesl také objem produkce jatečného skotu. Vzrostla naopak výroba mléka, a to o 1,4 procenta na 98 milionů litrů. O několik stovek kusů se meziročně snížil také chov prasat. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu.
Zemědělské družstvo Maleč na Havlíčkobrodsku spustilo v letošní sezoně linku na čištění kmínu před dvěma týdny. Tradiční pěstitel tohoto koření začal zpracovávat kmín dovezený z polí podniků hospodařících v nižších polohách. Sklizeň kmínu v okolí Malče nabrala kvůli chladnému jaru a deštivému létu dvou až třítýdenní zpoždění, podobně jako u obilí a řepky. Řekl to agronom Josef Linhart, který je zároveň předsedou spolku Český kmín sdružujícího pěstitele.
Schodek agrárního zahraničního obchodu se za pololetí meziročně snížil o zhruba desetinu na 18 miliard Kč. Vývoz zemědělského zboží vzrostl o 5,26 procenta na 110,3 miliardy Kč, dovoz také rostl, ale pomaleji – o 2,8 procenta na 128,3 miliardy Kč. Údaje poskytli zástupci Zemědělského svazu ČR.
Letošní sklizně obilovin komplikují deště, pole jsou podmáčená, lokálně se tvoří až močály. Zemědělci tak nemůžou vyjet na některá pole s technikou, aby se do měkké půdy nezabořili. Žně tak mají několikatýdenní zpoždění, sdělil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Zemědělci by letos měli sklidit v Česku 6,995 milionu tun základních obilovin, o čtyři procenta méně než loni. Úroda řepky by pak měla meziročně klesnout o 13,3 procenta na 1,079 milionu tun, odhadl Český statistický úřad. Podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy bude sklizeň obilovin na zrno nejspíš průměrná, neví se však, jestli bude mít obilí vysokou kvalitu.
V zemědělství chybí pracovníci v devíti z deseti podniků, ukázal průzkum Agrární komory ČR. Na přelomu července a srpna se ho zúčastnilo 207 podniků. Většině firem chybí až pětina lidí, některým i více. Skoro tři čtvrtiny respondentů uvedly, že pociťují nedostatek pracovníků celoročně. V živočišné výrobě chybí nejvíce ošetřovatelé skotu nebo dojiči, v rostlinné pak traktoristi a obsluhovači zemědělských strojů, sdělili zástupci komory.
Zemědělci by letos měli sklidit v Česku 6,995 milionu tun základních obilovin, o čtyři procenta méně než loni. Úroda řepky by pak měla meziročně klesnout o 13,3 procenta na 1,079 milionu tun. Vyplynulo to z druhého odhadu Českého statistického úřadu, který ho dnes zveřejnil na svém webu. První odhad z června byl pesimističtější, předpokládal u sklizně obilí proti loňsku zhruba sedmiprocentní pokles a u řepky pokles o 13,9 procenta. Zatímco úroda obilovin by měla být podle statistiků průměrná, u máku ji předpokládají nejvyšší za posledních deset let. Sklidit by se ho mělo 31.000 tun, proti loňskému roku o 41,4 procenta více. „Zatím rekordní sklizeň byla dosažena v roce 2008, kdy se sklidilo téměř 50.000 tun máku,“ uvedla Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Podle statistiků je letošní sklizeň kvůli deštivému počasí pomalejší. Co se týče hektarového výnosu plodin, u obilovin má být meziročně nižší o 2,9 procenta a u řepky o 6,8 procenta. U máku čekají zemědělci meziroční pokles hektarového výnosu o 2,8 procenta. V porovnání s loňským rokem má být podle statistiků nižší sklizeň všech druhů ozimých obilovin, tedy pšenice ozimé, ječmene ozimého, žita a tritikale, což je kříženec žita a pšenice. U pšenice ozimé, která je v Česku nejrozšířenější obilovinou, ČSÚ předpokládá, že její sklizeň kvůli menšímu množství osetých ploch klesne téměř o deset procent na 4,322 milionu tun. Ječmene ozimého se podle odhadu sklidí meziročně o 9,4 procenta méně, 632.000 tun, sklizeň tritikale klesne o 4,4 procenta na 204.000 tun a žita téměř o čtvrtinu…
Červencové počty hrabošů nedosahují kalamitních stavů. Pracovníci zemědělského ústavu vysledovali 86 aktivních východů z nor na hektar, což znamená meziměsíční snížení o 23 procent. Ústav proto výhledově sníží monitoring těchto škůdců. Od srpna také neuděluje ústav možnost pokládání jedu proti hlodavcům přímo na zemědělskou půdu rozhozem, nadále se tak smí dávat pouze do nor, sdělila za Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Petra Hrabčáková.
