Chřestová sezona v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku má začít v první polovině dubna. Pole jsou připravená, sklízet se bude ze 180 hektarů ploch, řekl Jan Charvát ze společnosti Český chřest.
Podíl včelstev bez roztoče způsobujícího nemoc varroázu podle Státní veterinární správy (SVS) meziročně klesl z loňských 28 na letošních 22 procent. Proti uplynulému roku se zvýšil podíl včelstev s více než třemi původci nákazy na úl. Včelaři, kteří zjistí více než tři roztoče v průměru na jedno včelstvo, musejí nejpozději do 15. dubna provést léčebné ošetření všech včelstev na daném stanovišti. Řekl to mluvčí SVS Petr Vorlíček. Varroázu způsobuje roztoč kleštík včelí.
Letošní sklizeň obilovin na Ukrajině klesne meziročně o 54,6 procenta na 38,9 milionu tun. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na poradenskou společnost APK-Inform, která se zabývá zemědělstvím. Ta pokles zdůvodnila snížením osevní plochy kvůli ruské invazi. Ukrajina byla loni druhým největším dodavatelem obilovin do Evropské unie.
Letošní úroda meruněk je kvůli počasí v ohrožení. Důvodem je podle odborníků z Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici velké množství slunečního svitu v lednu a únoru i velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami, které jsou na jihu Moravy v těchto dnech. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
Jihočeské zemědělské podniky nabízí asi 80 volných míst, které by mohli využít uprchlíci z Ukrajiny. Volné pozice jsou hlavně v živočišné výrobě. Ne všechny ale mohou ukrajinské ženy využít, protože jde často o fyzicky náročnou práci. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Jihočeští zemědělci pomáhají i jinak, třeba Řeznictví a uzenářství Dědouch dodává denně až 350 obložených housek do krajského krizového centra za nákladové ceny.
Jihočeským zemědělcům chybí řada komodit, které kvůli válce na Ukrajině přestaly jiné státy vyvážet. Jde o maso i obiloviny. Zároveň zdražují ceny vstupů, třeba tuna sójových bobů potřebných do krmných směsí stojí 15.500 Kč, meziročně je to stoprocentní nárůst. Místní výrobce chce víc podpořit agrární komora soutěží Chutná hezky. Jihočesky, díky ní se snáz dostanou do prodejních sítí. Novinářům to řekli zástupci zemědělců a výrobců.
Sněmovna společenstev Agrární komory ČR (AK ČR) na svém zasedání odmítla vládní návrh zrušení přimíchávání biosložky do nafty. Potvrdila tak předchozí stanoviska Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR. Tento návrh jde zcela proti snahám EU o snížení závislosti na dovozu ruské ropy a snížení energetické závislosti na dovozu energií. „Čeští zemědělci jsou připraveni vyjít vstříc evropskému požadavku na vyšší produkci potravin i obnovitelných zdrojů energie a přispět tak k potravinové a energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky,“ prohlásil předseda Sněmovny společenstev AK ČR a předseda ZS ČR Martin Pýcha.
Třeboňským rybářům chybí kvůli suchu v rybnících zhruba třetina vody. Když se situace nezlepší, ovlivní to množství rybí násady i produkci. Rybáři teď končí s jarními výlovy, z nichž čekají 200 tun tržních ryb. Na Velikonoce budou na třeboňských sádkách prodávat kilogram kaprů za 98 korun, stejně jako o Vánocích. ČTK to řekl předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.
Úroda chmele loni v Olomouckém kraji díky příznivému vývoji počasí a vyšším hektarovým výnosům vzrostla meziročně o 122 tun na 998 tun. Informaci vydal Český statistický úřad. Největším pěstitelem chmele v kraji je zemědělské družstvo v Kokorách na Přerovsku, které obhospodařuje zhruba 200 hektarů chmelnic.
Lovosická Lovochemie dvakrát omezila výrobu hnojiv, a to v prosinci a lednu. Produkci omezují i další firmy. Hrozí, že na trhu budou hnojiva chybět, a to právě ve chvíli, kdy je potřebují zemědělci na jarní práce na polích nejvíce. Cena hnojiv výrazně vzrostla už loni a letos trend růstu pokračuje. Řekl to Pavel Heřmanský, mluvčí skupiny Agrofert, do které Lovochemie patří. Lovosický podnik je největším výrobcem hnojiv v Česku.
Na pomoc zemědělcům, kteří se kvůli ruské invazi na Ukrajinu potýkají s rostoucími náklady a cenami zemědělských produktů, Evropská komise uvolní mimořádných 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Po jednání ministrů zemědělství zemí Evropské unie to řekl český ministr Zdeněk Nekula, podle něhož Česko svými 270 miliony korun podpoří zejména producenty vepřového a jablek. Farmáři budou také v rámci mimořádných opatření moci osívat část ploch, které až dosud museli nechávat ležet ladem.
Počasí posledních týdnů trápí zemědělce. Sešla se totiž kombinace faktorů, z nichž ani jeden neprospívá kondici ozimů a nedává dobrou perspektivu jařinám, které zemědělci začínají sít v teplejších oblastech. Únor a březen jsou srážkově velice slabé, někde už řadu týdnů s výjimkou úterý nepršelo. Půda je do 40 centimetrů hloubky vyschlá téměř v celé republice. K tomu se přidává dlouhé období s nočními, místy i silnějšími mrazy, a také s větrem, což napomáhá vysušování půdy a oslabuje ozimy, vyplývá z hlášení sedláků na webu Intersucho. Aby se nepříznivá situace zlepšila, muselo by začít pršet a přestat mrznout.
Válka na Ukrajině zcela zastavila vývoz polských jablek na východ. Na trhu se kvůli tomu dál zvýšil přebytek polských jablek za nízké ceny, čímž trpí i čeští pěstitelé. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Prodej jablek se ztrátou bude podle něj mít pro české ovocnáře neblahé důsledky pro další období.
Pěstitelé opět nevědí, kdo zajistí jarní práce na chmelnicích. Brigádníky ze zahraničí měli domluvené, cestu jim však může překazit válka na Ukrajině. Nahradit tyto lidi by mohli Ukrajinci, kteří už jsou v České republice. Před bojem však utíkají převážně matky s dětmi a chmelaři budou potřebovat hlavně traktoristy. Řekl to předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Do Čech nemohli zahraniční brigádníci ani před dvěma lety, tehdy se hranice uzavřely kvůli covidu.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) podpoří ovocnáře 92 miliony korun. Podpora bude rozdělena podle míry pracnosti pěstování ovoce. Z celkového balíku získá 26 milionů korun 320 pěstitelů ovoce s vysokou pracností a 66 milionů dostane 310 pěstitelů ovoce s velmi vysokou pracností. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy SZIF. Podpora bude vyplacena přímými platbami. Zemědělci o ni mohli loni zažádat prostřednictvím tzv. jednotné žádosti.
Chovatelé prasat budou moci čerpat speciální dotace a zálohy, ministerstvo zemědělství pro ně vyčlenilo navíc až 100 milionů korun. Na jedno ustájovací místo úřad v novém dotačním programu poskytne až 80.000 korun. Zároveň si budou chovatelé prasat a drůbeže požádat o mimořádné zálohy až 70 procent u dalších programů podpory. Příjem žádostí o zálohy začal dnes. Na pomoc chovatelům prasat úřad letos vydá 1,2 miliardy korun. Novinářům to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Rozsah ničení amazonského pralesa se na začátku letošního roku zvětšil. Podle údajů brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) v lednu a v únoru prales přišel o zhruba 630 kilometrů čtverečních své plochy, což je přibližně třikrát více než před rokem. Vývoj velice znepokojuje ekology, kteří upozorňují, že kvůli dešťům se odlesňování na začátku roku drží spíše na nízkých hodnotách, uvedla agentura EFE.
Slovenský zväz pekárov, cukrárov a cestovinárov je prekvapený z postoja nemeckého obchodného reťazca LIDL. Ten podľa informácií od viacerých súčasných dodávateľov odmietol pekárom akceptovať zvýšené odbytové ceny s odôvodnením, že podľa ich analýz nie je žiadny dôvod na úpravu cien. V cenách na pultoch za chlieb či pečivo má pritom už v súčasnosti zarátané značné obchodné prirážky.
Pomocnú ruku Ukrajincom podávajú aj slovenskí poľnohospodári a potravinári. Pre našich susedov, ktorí sa rozhodli ostať na Slovensku, ponúkajú prácu v agropotravinárstve. Zároveň firmy individuálne vytvárajú zbierky šatstva alebo potravín, ktoré putujú buď na hraničné priechody alebo už do konkrétnych regiónov.
Už třetí rok za sebou nenaplní vinaři kvótu pro výsadbu nových vinic. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v tiskové zprávě uvedl, že kvóta pro letošní rok umožňovala výsadbu až 178,4 hektaru nových vinic, vinaři ale podali žádosti o osázení 81,2 hektaru.
