Sadaři ve Zlínském kraji věří, že dnešní noční a ranní mráz kvetoucí meruňky příliš nepoškodil. Podle pěstitelů klesly brzy ráno teploty k minus dvěma až 2,5 stupně Celsia, avšak ne na dlouho. Kromě meruněk další ovocné stromy v regionu většinou ještě nerozkvetly.
Agrární komora žádá vládu, aby odložila účinnost některých opatření, která by měla pro tuzemské zemědělce začít platit už v příštím roce. Jde zejména o Národní strategický plán a rámcové nastavení reformy Společné zemědělské politiky pro roky 2023 až 2027. Komora na svém řádném sněmu na brněnském výstavišti shrnula hlavní požadavky do desatera, které předala ministrovi zemědělství Zdeňku Nekulovi (za KDU-ČSL). Novinářům to po skončení sněmu řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.
Na brněnském výstavišti dnes začínají lesnický a myslivecký veletrh Silva Regina a veletrh obnovitelných zdrojů Biomasa. Výjimečně se konají mimo termín velkého zemědělského veletrhu Agrotech, který se uskuteční až v roce 2024. Na 15.000 čtverečních metrech se představí 180 vystavovatelů, což je srovnatelné s rokem 2018, kdy se veletrhy uskutečnily naposledy. Potrvají do středy.
V noci na neděli a především na pondělí mají být na jižní Moravě mrazy, které mohou ohrozit úrodu meruněk, broskví či třešní. Stromy jsou totiž na Znojemsku a Břeclavsku v různé fázi květu. Kvůli teplé zimě letos jako mnohokrát v předchozích letech vykvetly poměrně brzy, a jsou proto náchylné k poškození. Oslovení pěstitelé však zatím žádná opatření nechystají a nechávají si je ještě na případné pozdější použití, tedy na dobu, kdy mohou být na stromech malé plůdky.
Agrární komory z devíti zemí střední a východní Evropy včetně České republiky žádají, aby se přehodnotila některá opatření ze Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) v zájmu zvýšení produkce potravin v EU, a to i v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Vyplývá to ze společného prohlášení, na kterém se zástupci zemědělců dohodli na jednání v Bratislavě. Obhajovali rovněž rostoucí ceny potravin a vyjádřili připravenost pomoci ukrajinským zemědělcům.
Mrazy, které na nejbližší dny předpověděli meteorologové, mohou poškodit některé rané třešně v jižních Čechách. Když bude mráz silný, pomrznou i pupeny. Zemědělcům mohou zmrznout rané pšenice nebo jarní ječmeny. Víc než mráz trápí zemědělce a pěstitele sucho, řekli.
Nadcházející silné noční mrazy v Česku by mohly ublížit především meruňkám. Preventivní ochrana proti mrazu je ekonomicky nevýhodná. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se mohou teploty v noci o víkendu dostat až na minus sedm stupňů Celsia, a v noci na pondělí dokonce na minus devět.
Rusko zakáže od pátku do konce srpna vývoz slunečnicových semen a zavede vývozní kvóty na slunečnicový olej. Ruské ministerstvo zemědělství podle agentury Reuters uvedlo, že tak chce předejít případnému nedostatku těchto plodin a zmírnit tlak na domácí ceny. Země je spolu s Ukrajinou největším světovým vývozcem slunečnicového oleje. Jedním z nejdůležitějších zákazníků je Indie.
Noční mrazy by ještě neměly tolik ohrozit úrodu v Plzeňském kraji. Pěstitel Richard Schwarz to zatím u jabloní a švestek nevidí jako problém, daleko horší by to bylo za tři týdny, řekl. Schwarz je spolumajitelem čtyřicetihektarových sadů ve Vranově na Rokycansku. Větší problémy budou mít podle něj meruňky i broskve, které už mohou kvést.
Obyvatelé ČR spotřebovali v roce 2020 biopotraviny za 5,99 miliardy korun. Trh s biopotravinami tak předloni meziročně vzrostl o 13,9 procenta. Vyplývá to ze Zprávy o trhu s biopotravinami v ČR v roce 2020, kterou zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů předloni dosáhl 1,77 procenta.
Ovocnáři na Litoměřicku se shodli, že je pěstování meruněk ekonomicky nevýhodné. Před mrazy, které ČR zasáhnou v pátek večer, tak stromy chránit nebudou. Někteří dokonce jejich pěstování omezují.
Do krajinotvorby plánuje v následujících pěti letech podle aktuálního průzkumu Agrární komory ČR investovat zhruba 80 procent zemědělců, přičemž zhruba 44 procent počítá s pravidelnými investicemi každý rok. V posledních pěti letech budovalo krajinotvorné prvky v boji proti nepříznivým vlivům, jako je vodní nebo větrná eroze půdy, 70 procent zemědělských podniků. Nejčastěji vytvářely stromořadí, skupiny dřevin, ale také meze, mokřady či terasy. Výsledky průzkumu na tiskové konferenci představil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
V ovocné školce Kalvoda ve Mcelích na Nymbursku loni vypěstovali zhruba 100.000 ovocných stromů. Podobné množství už mají na 19 hektarech půdy zasazeno i letos. Zákazníci koupili na podzim 90 procent loni vypěstovaných stromů, zbytek se doprodá v letošním jarním prodeji, který trvá do poloviny dubna. Nejpozději za měsíc čeká zaměstnance školky nejvíc práce, letos se zřejmě zapojí i uprchlíci z Ukrajiny. Sdělil to majitel Školky Kalvoda Jiří Novák.
Spotreba jahňacieho mäsa na Slovensku za uplynulé tri roky stúpa. Dobrou správou je, že všetka jahňacina na pultoch obchodov pochádza od našich chovateľov. Mäso je teda kvalitné a kontrolované, spotrebitelia majú 100% istotu, že kupujú zdravé a čerstvé mäso. Konzumácia jahňaciny je však stále sezónnou záležitosťou, úlohou agrorezortu spolu s chovateľmi je, aby sa stala pravidelnou súčasťou jedálnička Slovákov.
Zásadní vliv na letošní sklizeň bude mít podle ministerstva zemědělství (MZe) počasí v následujících týdnech. Pokud přijdou pravidelné srážky, není důvod obávat se významnějších škod. Resort v současné době nemá od zemědělců hlášeny významné podněty o škodách způsobených suchem. Řekl to mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Ministerstvo v posledních třech letech na ochranu před následky sucha vynaložilo zhruba 26 miliard korun. Šlo o vodohospodářská opatření, ale i ta v programu rozvoje venkova.
Meruňky na Znojemsku už jsou v plném květu a ranní či noční mrazy z minulého týdne je ještě nijak zásadně nepoškodily. Tento týden plánují zaměstnanci Pomony Těšetice dokončit stříhání těchto stromů a také broskvoní, u jabloní už mají řez hotový. Podle ředitele Iva Pokorného je zatím všecko v pořádku, ale aby stromy dobře rozjely vegetaci, budou potřebovat, aby do dvou týdnů napršelo, řekl. Zároveň teď budou ovocnáři několik týdnů hlídat předpověď počasí, aby stihli ochránit úrodu v případě mrazů.
S nadějí vzhlížejí k nadcházejícímu ochlazení zemědělci v Olomouckém kraji, kteří se letos na jaře stejně jako jejich kolegové v celé zemi potýkají se suchem a nočními mrazíky. Pokud v následujících dnech výrazně zaprší a vyprahlá pole nepokryje vrstva sněhu, tak by dosavadní jarní sucho porostům ozimů i jařin nemělo výrazně uškodit.
Zemědělci v Ústeckém kraji doufají, že meteorologům vyjde předpověď a začne pršet. Delší sucho už by se podle nich negativně podepsalo na úrodě. Zaseté jsou jarní obiloviny, nyní se seje cukrová řepa a za dva týdny se bude sít kukuřice. Řekl to předseda Krajské agrární komory Ústeckého kraje Jaroslav Brožka.
Předsedou dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) zřejmě bude předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Je jediným kandidátem do sněmovní volby, která by se měla uskutečnit příští týden. Michálka nominovala koalice Pirátů se Starosty. Před tím by dolní komora měla z čela dozorčí rady fondu, který přerozděluje peníze zemědělcům, potravinářům a lesníkům na dotace, odvolat někdejšího poslance KSČM Pavla Kováčika. Sněmovna obmění také dozorčí rady dalších státních fondů. Vyplývá to z dokumentů, které projednala volební komise.
Nekula chce zvýšit mimořádnou podporu zemědělcům o 540 milionů Kč
