Plochy osázené chmelem se letos v Česku meziročně zmenšily o 0,6 procenta, tedy o 29 hektarů na celkových 4943 hektarů. Pěstitelů je letos 121, přes tři čtvrtiny chmele se pěstují v Žatecké chmelařské oblasti, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Malé a střední zemědělské a potravinářské firmy budou moci od 30. srpna žádat o podporu na snížení jistiny úvěru. Jednorázovou dotaci jim vyplatí Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který podpůrné programy v připravil spolu s ministerstvem zemědělství. Firmám vyplatí celkem 750 milionů korun. Zemědělci mohou dostat až 250.000 korun, potravináři až 1,250.000 korun. Fond o tom informoval v tiskové zprávě.
Produkce českého zemědělství v loňském roce dosáhla 152,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek za posledních pět let. U rostlinné výroby loni stoupla produkce na 91,1 miliardy korun z předloňských 87,4 miliardy Kč. Rostly také ceny zemědělských výrobců, vstupní náklady i ceny. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství. V roce 2020 činila produkce zemědělského odvětví v Česku 147 miliard Kč.
Vláda dnes rozhodla, že nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Evropskou komisi kvůli pokutě více než 3,2 milionu eur (zhruba 80,3 milionu korun) za chyby v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve výši 30.606 eur (zhruba 751.000 Kč). Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Lucie Bukovanská, mluvčí holdingu Agrofert z Babišových svěřenských fondů, v reakci uvedla, že společnost překvapilo, že vláda kvůli sankci, která je jen zhruba jedno procento celé částky, v rámci politického boje obětovala zájmy ČR.
Hlavným mestom poľnohospodárov a potravinárov sa od štvrtka symbolicky stáva Nitra. Po dvoch pandemických rokoch ožije NÁRODNÉ VÝSTAVISKO agrokomplex obľúbenou výstavou s dlhoročnou tradíciou. Začína sa 47. ročník Medzinárodnej poľnohospodárskej a potravinárskej výstavy Agrokomplex a potrvá až do nedele do 21. augusta 2022.
Výrazné sucho zasáhlo čtvrtinu území Slovenska, deště na konci července nevyrovnaly nedostatek srážek. Suché počasí poznačí úrodu zemědělských plodin a farmáři budou mít méně krmiva pro hospodářská zvířata, uvedli slovenští meteorologové a zástupci zemědělců. Nedostatek pitné vody zase postihl několik obcí. Suchu čelí i řada dalších zemí včetně Česka.
Na zaujaté vystupování vůči holdingu Agrofert a možné zneužívání politických funkcí proti holdingu si stěžuje představenstvo Agrofertu v otevřeném dopise předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS). Holding se ohradil proti výrokům členů kabinetu, které podle představenstva například ještě před zahájením jakýchkoli řízení předjímají, že Agrofert přijde o dotace. Mluvčí vlády Václav Smolka serveru iROZHLAS.cz řekl, že dopis Agrofertu je „inzerce“ a premiér jej nečetl.
Největší část mimořádné podpory pro zemědělce nejvíce zasažené růstem cen energií a vstupních nákladů dostanou chovatelé prasnic. Rozdělí se mezi ně 334,43 milionu Kč z celkem 831 milionů Kč. Celkovou částku už dříve schválila vláda. Přes 206,7 milionu Kč z ní dostanou chovatelé kuřat. Dotaci obdrží také chovatelé krav nebo pěstitelé jablek a brambor. Sazby mimořádné podpory schválil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
Ministerstvo zemědělství omezí od roku 2023 osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třiceti na deset hektarů. V tiskové zprávě to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle agrární komory to povede k tomu, že dál zdraží potraviny, protože zemědělci za to nedostanou žádné kompenzace, znamená to pro ně vyšší náklady. Na dotčených plochách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Silně erozně ohrožené plochy tvoří podle něj tři procenta orné půdy v zemi.
Na 48. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka se v Českých Budějovicích představí přes 600 vystavovatelů. Výstavní plochy jsou obsazené podobně jako v posledním předpandemickém roce 2019. Chovatelé přivezou rekordní počet hospodářských zvířat, 185 kusů masného skotu. Světovou premiéru bude mít na výstavě samochodný krmný míchací vůz. Základní vstupné na výstavu, která potrvá od 25. do 30. srpna, letos zdražilo o dvacetikorunu na 200 Kč. Novinářům to řekli organizátoři.
Ukrajina bude schopna v září vyvézt ze svých přístavů tři miliony tun obilí a předpokládá, že v dalším období dokáže export zvýšit na čtyři miliony tun každý měsíc. Řekl to dnes náměstek ministra infrastruktury Jurij Vaskov. Kvůli únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu a zablokovaným přístavům teď Ukrajina ve srovnání s loňskem vyváží méně než polovinu obilí.
Žně v Moravskoslezském kraji pomalu končí. Zemědělci mají sklizeno více než 85 procent polí osetých obilím, většinu tvoří ozimá pšenice. Výnos je zatím vyšší než loni. Sklizeno je také přes 95 procent polí řepky. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Žně v Olomouckém kraji se chýlí ke konci, zemědělci už sklidili všechen ječmen ozimý na celkové ploše 3565 hektarů, jehož průměrný hektarový výnos činí 6,49 tuny. Loni dosahoval výnos 5,92 tuny na hektar. Ukončena je také sklizeň řepky na ploše 23.746 hektarů s průměrným výnosem 3,78 tuny na hektar, zatímco loni na konci žní obnášel 3,28 tuny. Hektarové výnosy jsou tak zatím mírně vyšší než na konci loňské sklizně, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství.
Žně v Královéhradeckém kraji spějí ke konci. Zemědělci ke 14. srpnu sklidili 86 procent ploch osetých obilovinami. Dosavadní hektarový výnos činí 7,18 tuny a je zatím nejvyšší v ČR. Celá ČR má zatím hektarový výnos 6,05 tuny a posečeno 94 procent ploch. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Žně v ČR postoupily do závěrečné fáze, sklizeno je přes 94 procent ploch obilovin. Stejně jako v minulých týdnech postupuje sklizeň rychleji než loni, kdy bylo touto dobou sklizeno přes 51 procent obilovin. Řepky je již sklizeno 99 procent osetých ploch, minulý rok to bylo 89 procent. Nejvíce se opožďuje sklizeň ovsa, kterého je sklizeno přes 68 procent ploch, loni to bylo v této době asi osm procent ploch. Vyplývá to z žňového zpravodajství ministerstva zemědělství (MZe).
V jižních Čechách pomalu končí žně. Jihočeští zemědělci stihli do poloviny srpna posíct přes 90 procent obilovin, řepky jim zbývá sklidit méně než 200 hektarů. Dosavadní průměrný výnos zrna je 6,14 tun z hektaru. Průměrný výnos řepky činí nyní 3,36 tun z hektaru, což je proti loňsku nárůst o téměř 0,5 tuny na hektar. Sdělila to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Na polích zbývá sklidit necelých 8000 hektarů obilovin. Letošní úrodu zatím zemědělci prodávají jen minimálně.
V Plzeňském kraji už zemědělci sklidili všechen ozimý ječmen a řepku. Hlavní plodiny žní, ozimé pšenice, zbývá sklidit jen desetiny procenta. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Žně v regionu začaly počátkem července a skončí příští týden.
Na Vysočině sklidili zemědělci skoro všechnu řepku olejnou, na začátku tohoto týdne jí zbývalo posíct posledních sto hektarů na Pelhřimovsku. Průměrný hektarový výnos 3,7 tuny je o 320 kilogramů vyšší než před rokem. Obiloviny zůstaly k dnešku už jen na 6,6 procenta polí v kraji. Také úroda obilovin je zatím o něco lepší než vloni. Vyplývá to z dnešních údajů ministerstva zemědělství.
Žně ve středních Čechách jsou téměř u konce, zemědělci mají sklizeno 97 procent obilovin a téměř všechnu řepku, té na polích zbývá ještě 76 hektarů. Nejpomalejší je sklizeň ovsa, zbývá ho sklidit ještě 30 procent. Postup sklizňových prací je letos díky příznivému počasí rychlejší než loni, žádná z plodin zatím není sklizena zcela. Výnosy jsou v regionu nižší než celorepublikové. Vyplývá to z dnešních dat zveřejněných ministerstvem zemědělství.
Žně v Ústeckém kraji končí. Letos mají zemědělci sklizeno o tři týdny dřív než loni, kdy práce na polích zpozdil déšť. Výnosy jsou pod celorepublikovým průměrem, zemědělci viní sucho a vedro. Na Litoměřicku poškodily plodiny kroupy, stojí na webu krajské agrární komory. Práce na polích ještě nekončí, zemědělci budou připravovat půdu na další sezonu, někde už sejí řepku.
