Meziroční pokles cen v zemědělství by měl být impulzem pro postupný pokles cen pro spotřebitele, uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy klesají ceny od počátku roku, ale v cenách pro spotřebitele se to neprojevuje. V zemědělství se v květnu ceny výrobců oproti loňsku snížily o 10,2 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Ukazatel naznačuje budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
V rostlinné výrobě ceny zemědělských výrobců klesly podle ČSÚ o 24,4 procenta. Průměrná cena potravinářské pšenice v květnu letos poprvé klesla pod 6000 korun na 5767 korun za tunu. Na podobné úrovni byla na konci roku 2021. Loni stála tuna pšenice v květnu 8325 korun.
Mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková uvedla, že na poklesu cen rostlinné výroby mají největší podíl obiloviny a olejniny. „Ve statistikách se tak začíná výrazněji projevovat nekontrolovaný dovoz levných komodit z Ukrajiny na evropský trh,“ doplnila. Komora již dříve upozorňovala na to, že čeští zemědělci mají obavy, zda budou mít kam uskladnit úrodu z nadcházející sklizně.
Gürtler a Pýcha upozornili na to, že spotřebitelské ceny potravin ale v květnu meziměsíčně rostly. Podle ČSÚ byla u potravin inflace 14,5 procent, v dubnu to bylo 17 procent. Gürtler uvedl, že na ceny ve výrobním sektoru působí nižší náklady i slabší poptávka.
„Ceny základních komodit se na světových trzích oproti vrcholům z loňského roku výrazně snížily. S uvolněním dodavatelských řetězců zlevnila také mezinárodní doprava. K tomu přispěl i pokles cen pohonných hmot, které jsou v tuzemsku meziročně nižší o celou pětinu,“ doplnil analytik. Některé podniky se podle něj ale stále mohou potýkat s vysokými cenami energií na úrovni vládních stropů.
Ceny v živočišné výrobě byly meziročně vyšší o 11,1 procenta. U prasat jsou o více než 20 procent vyšší, ceny drůbeže vzrostly o 14 procent a u vajec jsou ceny vyšší o 38,5 procenta. Podle Pýchy živočišná výroba kopíruje inflaci, která byla za květen rovněž na úrovni 11,1 procenta. „Ukazuje se, že ceny zemědělských komodit nemají vliv na konečné ceny potravin a zemědělci jsou ti poslední, kdo může reagovat na vývoj inflace,“ dodal.
Podle Agrární komory ČR jsou na evropském trhu velké zásoby mléka, kterých je potřeba se zbavit. „Na cenovém vývoji vajec a drůbežího masa se projevila zlepšující se situace s ptačí chřipkou v Evropě a do jejich cenového vývoje se propisuje také zvýšený dovoz vajec ze zahraničí, který v květnu dosahoval 33 milionu kusů, což je téměř dvojnásobek oproti dubnu. Téměř o milion kilogramů se meziměsíčně zvýšil také dovoz drůbežího masa, a to na 9,3 milionu kilogramů,“ dodala Pánková.
Podle ekonoma BH Securities Štěpána Křečka by pokles cen v rostlinné výrobě měl vést ke zlevnění krmiv a díky tomu se mohly postupně stabilizovat ceny v živočišné výrobě. Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč poukázal na květnovou prognózu České národní banky, podle které se v druhém čtvrtletí v zemědělství počítá s poklesem cen o 4,7 procenta po meziročním růstu o 19,6 procent v letošním prvním čtvrtletí. „Vývoj za duben a květen naznačuje, že meziroční pokles výrobních cen v tuzemském zemědělství bude ve druhém čtvrtletí výraznější, než centrální banka předpokládala,“ dodal.
ČTK