Zemědělci potřebují od státu jistotu podpory produkce domácích potravin. Závisí na tom i rozhodování o investicích do modernizace, řekl předseda Zemědělského družstva Hrotovice Bohumír Hutař. Hrotovické družstvo si během návštěvy Vysočiny prohlédl prezident Petr Pavel. Prezident s manželkou pokračují v dvoudenní návštěvě kraje. Ráno přijeli do Jemnice, kde na ně čekaly stovky lidí. Po návštěvě radnice prošli městem a prohlédli si opravovaný jemnický zámek. Odpoledne návštěvu ukončí prohlídkou farmy na pěstování rajčat v Kožichovicích.
„Beru to (návštěvu prezidenta) jako poctu, že jsme byli vybráni Krajem Vysočina. Mám z toho radost, věřím, že to firmě přinese určitou prestiž. V panu prezidentovi vidím záruku, že se fungování úřadu posunulo trochu nějak jinam, ve srovnání s jeho předchůdcem (Milošem Zemanem),“ řekl Hutař.
Hrotovické družstvo vyrábí vojtěškové úsušky. Pelety, které exportuje především na Balkán. „Je to trochu rarita, v České republice je asi jen pět sušáren. Bývalo to rozšířenější, ale my jsme technologii přepracovali, aby to ekologicky vycházelo, je to poměrně dobrý výrobní artikl,“ řekl Hutař.
Družstvo má zároveň vlastní bioplynovou stanici s výkonem 760 kW. Odpadním teplem vytápí i hrotovickou základní školu nebo hotel, vlastní objekty i jiné společnosti. Od příštího roku připojí také mateřskou školu.
Odpadní teplo využívá i při chovu sumečka afrického. Zatím produkuje asi 30 tun ročně. Ryby míří především do kuchyní škol, domovů důchodců a nemocnic. Družstvo je nedodává do obchodní sítě, má vlastní e-shop.
Inovativní chce být i v dalších odvětvích, očekává ale předvídatelné kroky státu. „Chceme nějaký signál. Nebo ať řeknou, nedělejte to. Ale musí si někdo rozmyslet, co po nás stát vlastně chce,“ řekl Hutař.
Družstvo hospodařící asi na 2400 hektarech půdy chová 300 dojnic. V plánu má rekonstrukci kravína, měl by být plně robotický a zajistit větší produkci mléka. „Ale nevím, jestli do toho jít, nebo ne. Protože jestli nás v tom někdo skutečně nebude podporovat, že bude odbyt v České republice, tak spíš necháme starý kravín dojet. Už jsme sice ve fázi stavebního povolení, ale dokud nebudeme mít jistotu, že nás někdo podrží, že nás nehodí přes palubu, jako s chovem prasat, investovat možná nebudeme,“ řekl Hutař.
Rozvoj chovu prasat podle něho družstvo stál okolo 80 milionů korun, před časem ale prošel velkou krizí. Od nedávno představeného úsporného vládního balíčku očekává Hutař zásah menší. „Redistribuční platba nás bude stát tři nebo 3,5 milionu korun. Ale myslím si, že jsme zažili i horší časy. Jenom v roce 2021, kdy byla krize ve vepřovém mase, jsme na prasatech ztratili 12 milionu korun, to bylo daleko horší,“ řekl Hutař.
Zemědělské družstvo Hrotovice a jeho další společnosti zaměstnávají asi 100 lidí. Družstvo tvoří 230 vlastníků půdy.
ČTK