Sklizňové plochy chmelnic se letos zvýšily o 0,8 procenta na 4987,5 hektaru. Největší nárůst na 217,1 hektaru byl u odrůdy Premiant, o 1,7 hektaru naopak klesly plochy nejčastěji pěstovaného žateckého poloraného červeňáku. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Podle ní se tak dá předpokládat, že letošní plochy budou i po finální aktualizaci v srpnu podobné jako loni.
Nejvíc chmele se pěstuje v Žatecké chmelařské oblasti, kde chmelnice zabírají 3834,5 hektaru. „V této oblasti došlo k navýšení výměry chmelnic o 20 ha, tedy o 0,52 procenta. Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 521,7 ha sklizňové plochy, plocha se zvýšila o 16,9 ha, což činí navýšení o 3,35 procenta,“ dodala mluvčí. V Tršické chmelařské oblasti se pak chmel pěstuje na 631,4 hektaru, plocha se meziročně zvýšila o 0,54 procenta.
Pěstitelé vysázeli nové chmelnice na ploše 279,6 hektaru, což představuje 5,61 procenta sklizňových ploch. Proti loňsku jde o zvýšení plochy nových výsadeb o 46,8 hektaru.
Loňská úroda chmele byla průměrná a proti předloňsku klesla o 17 procent na 5925 tun „zeleného zlata“, uvedla již dříve Kršková. V hlavní Žatecké oblasti se úroda snížila o 953,75 tuny na 4323 tun, což byl meziroční pokles o 18 procent. Podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele Michala Kovaříka stálo za slabší úrodou počasí, zvlášť pak nedostatek srážek v letních měsících. Průměrný výnos loni činil 1,19 tuny na hektar, předloni byl o 0,24 tuny na hektar vyšší.
ČTK