Ukrajinský protikorupční úřad podezírá ministra zemědělství v souvislosti s machinacemi se státními pozemky. V prohlášení zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že Solskyj stál v čele zločinecké skupiny, která nezákonně získala stovky hektarů půdy v celkové hodnotě 291 milionů hřiven (174 milionů Kč).
Škody způsobené mrazem na letošní úrodě vinařů v Česku půjdou do stovek milionů korun, v Čechách pomrzlo 40 procent vinohradů, řekl prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Vinohrady v Čechách ničil noční mráz o víkendu, část úrody poškodil už v noci na pátek. Vinaři na jihu Moravy proto od minulého týdne pozorně sledují několik předpovědních modelů i vlastní meteostanice, doplnil Chlad. Chladné počasí s rizikem nočních mrazů má podle předpovědi meteorologů vydržet do noci na pátek, ve středu se Svaz vinařů chystá své členy obeslat dotazníky o zjištěných škodách.
Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. Řekla to tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
Průměrný Čech konzumuje méně než 600 gramů ovoce a zeleniny denně, tedy méně, než doporučuje Společnost pro výživu ČR. Vyplývá to z tiskové zprávy. Příjem ovoce a zeleniny v posledních letech podle údajů Českého statistického ústavu (ČSÚ) klesá, lidé omezují také jejich nákup. Motivovat lidi, aby alespoň polovinu talíře naplnili ovocem a zeleninou, má nová kampaň Půl talíře, kterou představil novinářům v Praze ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) spolu s lékařem Petrem Smejkalem a dalšími zástupci projektu.
Ovocné stromy by měla studená rána těchto dnů poškodit nejvýše lokálně, předpokládá Eva Svobodová, která se v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR zabývá dopadem změny klimatu na agrosystémy. Aby byla poškozená úroda meruněk, které už vytvořily v uplynulých týdnech plody, musely by přijít silnější a déletrvající mrazy. Více jsou ohrožené dosud kvetoucí ovocné stromy, například na Vysočině, řekla.
Jižní Morava vysychá a podle předpokladů klimatologů vysychat bude, ovšem nové zavlažovací systémy se zatím nestaví a příprava jde podle předsedy Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka velmi pomalu, řekl. Podle něj je potřeba odvážné politické rozhodnutí, které stavbu závlah jednoznačně podpoří, protože než začnou fungovat, uplyne od rozhodnutí nejméně 15 let, míní.
Aktuální sklizeň chřestu v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku může podle pěstitelů zpomalit nadcházející chladné počasí. Ceny pěstitelé drží třetí rok stejné, dopadá na ně ale tlak dovozové konkurence a růst nákladů a administrativy. Naopak jim pomáhá zájem zákazníků o českou zeleninu, která je čerstvější a často kvalitnější než dovezená, novinářům to řekl jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář a předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská.
Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Dánsko ve snaze splnit své ambiciózní klimatické cíle bude zemědělcům dotovat zvláštní příměs do krmení, která u dobytka snižuje emise metanu až o 30 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vlády v Kodani.
Sdružení místních samospráv (SMS ČR) nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy prostřednictvím koeficientů. Takové rozhodnutí je podle něj plně v kompetenci jednotlivých obcí, uvedlo v tiskové zprávě. Nevládní zemědělské organizace, které letos několikrát protestovaly kvůli současné krizi v zemědělství, požadovaly po vládě vrátit daň z nemovitosti na úroveň před konsolidačním balíčkem. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale už dříve uvedl, že daň měnit nebude.
Na brněnské výstaviště přišlo letos na mezinárodní veletrh zemědělské techniky Techagro, mezinárodní lesnický a myslivecký veletrh Silva Regina a veletrh Biomasa 65.000 návštěvníků. Pro pořádající Veletrhy Brno je to úspěch vzhledem k tomu, že se veletrhy uskutečnily kvůli covidové pandemii po šesti letech. Generální ředitel Jan Kubata v tiskové zprávě uvedl, že bude usilovat s partnery o to, aby se velikost příště vrátila na úroveň rekordního roku 2018, kdy výstaviště také během pěti dnů navštívilo 112.000 lidí.
Maďarská vláda zavede nové restrikce na dovoz ukrajinských zemědělských produktů. Uvedl to maďarský ministr zemědělství István Nagy. Vláda chce tímto krokem chránit domácí zemědělce před výkyvy na trhu způsobenými levnějším ukrajinským dovozem, napsala agentura AP.
V Hostíně u Vojkovic začala chřestová sezona, zatím sklizní bílého chřestu. Oproti loňsku je to zhruba o dva týdny dříve, a to v důsledku slunečného počasí. Prodejní ceny jsou stejné jako loni, tedy od 89 do 199 korun za kilogram. Koncem příštího týdne by mohl být i zelený chřest, řekl Jan Charvát ze společnosti Český chřest.
Španělský region Katalánsko, který už mnoho měsíců čelí silnému suchu, řeší, jak skloubit nedostatek vody s intenzivním chovem prasat. Při něm je velká spotřeba vody a současně některé její zdroje znečišťuje, napsal server Politico. Ekologické organizace kritizují velkochovy prasat, které jsou však pro mnohé farmáře výhodnější než jiné zemědělské činnosti.
Nezvykle teplé jarní počasí letos zhruba o tři týdny uspíšilo sklizeň rané zeleniny. Farmáři už z polí odvážejí ředkvičky, bílý chřest, jarní cibulky, salát či pažitku. Na odhad letošní tuzemské úrody zeleniny je zatím velmi brzy, rozhodne další vývoj počasí. Řekla to tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozdělí letos mezi zemědělce zhruba 30 miliard korun, stejně jako v loňském roce. Zemědělci mohou začít žádat o dotace pomocí takzvané jednotné žádosti od 15. dubna. Novinářům to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Zároveň vyvrátil tvrzení nevládních zemědělských organizací, že fond stále nevyplatil dotační podpory za loňský rok.
Slovensko bude podle premiéra Roberta Fica jednat s Ukrajinou o svém jednostranném zákazu dovozu vybraných ukrajinských zemědělských a potravinářských produktů. Bratislava ale podle něj chce, aby byli slovenští farmáři nadále chráněni před ukrajinskou konkurenci. Téma bude součástí společné schůzky členů slovenské a ukrajinské vlády, která je naplánovaná na čtvrtek na východním Slovensku.
Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Dohodli se na tom vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu, uvedly diplomatické zdroje. Nová omezení pro ukrajinský vývoz mají podpořit unijní zemědělce. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.
Intenzivní prosazování moderních technologií, robotizace a automatizace v zemědělství se projevilo i při udělování ocenění Grand Prix nejlepším exponátům na brněnských veletrzích Techagro, SilvaRegina a Biomasa. Řada z oceněných exponátů využívá technologie k tomu, aby nahradily lidskou práci, uvedl v tiskové zprávě vedoucí hodnotitelské komise Jiří Mašek z České zemědělské univerzity.
Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, uvedli v tiskové zprávě výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.
