Přísnější ochrana proti erozi zemědělské půdy začne místo od letošního 1. července platit o rok později, tedy od 1. července 2025. Na schůzi senátního podvýboru pro zemědělství to řekl náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek. Na letošní termín nejsou zemědělci ani kontrolní instituce připraveny, uvedl. V Česku je podle ministerstva zemědělství (MZe) erozí ohroženo přibližně 60 procent polí.
Do České Lípy se sjeli zemědělci z regionu, aby upozornili na své obavy z budoucnosti. Zemědělství tak, jak je nastavené, je podle nich dlouhodobě neudržitelné. Akci doprovázela hesla Zastavte vládní agrohazard, Vládo přestaň s námi vorat nebo Za udržitelnost zemědělství v celé Evropě. Pět desítek zemědělců s traktory přijelo k regionálnímu pracovišti Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), kde chtěli odevzdat petici. Nebylo ale komu, řekl za organizátory agronom ZOD Brniště Pavel Cihlář. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že řadou věcí, proti kterým zemědělci protestují, se už ministerstvo zabývá nebo už k nim je dohoda.
doporučila stáhnout návrh EK na omezení používání pesticidů, tedy chemických přípravků na ochranu rostlin. Během svého vystoupení na plenárním zasedání ve Štrasburku návrh označila za „symbol polarizace“. „Naši zemědělci si zaslouží, abychom jim naslouchali,“ prohlásila v reakci na protesty farmářů, které v uplynulých týdnech zasáhly celý evropský kontinent.
Pravidla pro poskytování takzvané redistributivní platby, tedy peněz, které zemědělské podniky získávají na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, by se měla upravit. Na schůzi senátního podvýboru pro zemědělství v Praze to řekl náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek. Současné nastavení podle něj negativně dopadá na střední a větší podniky, které jsou rozhodující pro konkurenceschopnost českého zemědělství. Limit pro distributivní platbu navrhl Skřivánek navýšit ze současných 150 hektarů na 450 hektarů.
Tisíce zemědělců se stovkami traktorů na řadě míst Španělska vyjely protestovat proti zhoršení své ekonomické situace, podobně jako to dělají už řadu týdnů jejich evropští kolegové v jiných zemí. Podle agentury EFE španělští farmáři s traktory ochromili dopravu na řadě míst země, včetně příjezdových silnic do několika velkých měst. Nasazení zvýšila španělská policie, která se tam snaží dopravu regulovat a zabránit případným incidentům.
S detekcí plevele na polích by podle vědců z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně mohla pomoci umělá inteligence. Zemědělci by díky ní například mohli cíleněji dávkovat herbicidy nebo vynechávat místa při hnojení. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
Tisíce zemědělců demonstrovaly po celém Lotyšsku a domáhaly se zákazu dovozu obilí a zemědělských výrobků z Ruska do Evropské unie. Informovaly o tom tiskové agentury. Lotyšsko bylo loni druhým největším dovozcem ruských zemědělských výrobků v celé Evropské unii, pobaltskou zemi předstihlo jen Španělsko, napsala agentura AFP.
Zemědělci v Libereckém kraji připravují demonstrace, v úterý vyrazí desítky traktorů na protestní jízdu od Nového Boru do České Lípy, ve čtvrtek se sjedou do Liberce. Protesty neorganizuje agrární komora, pořádají je spontánně sami nespokojení zemědělci, řekl Robert Erlebach, předseda Regionální agrární rady Libereckého kraje, která sdružuje malé farmáře i velké zemědělské podniky v kraji.
Třetí letošní ohnisko ptačí chřipky potvrdili veterináři ve Valdíkově na Třebíčsku. V tamním komerčním chovu bude nutné utratit 50.000 kachen. Na síti X to uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Předchozí dvě ohniska byla v Pardubickém kraji, jedno v Kosoříně a druhé na farmě Sklené na Svitavsku.
