Neprodukční zemědělské plochy mohou v budoucnu způsobit nárůst cen potravin. Novinářům to na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Zatím se podle něj jedná o čtyři procenta zemědělské půdy v ČR, ale do roku 2030 to bude deset procent. Sníží se tak produkce zemědělských produktů, což ovlivní cenu potravin, uvedl Doležal.
V jednotlivých regionech Česka bude podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) velký rozdíl ve výsledcích sklizně. Celorepublikově je však letošní rok lepší než loňský. Výnos obilovin v průměru činí 6,18 tuny na hektar, což je o 2,6 procenta více než před rokem. Výborný to řekl novinářům na Národních dožínkách při mezinárodním agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.
Zemědělcům kvůli poklesu cen letos klesnou tržby za pšenici a řepku o 19 miliard korun. Na tiskové konferenci k výsledkům letošní sklizně to řekl předseda komoditní rady pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře ČR Martin Volf. Ceny pšenice se podle něj poslední tři měsíce příliš nehýbají. Letos jsou ceny pšenice o 4000 korun za tunu nižší, loni v létě překročila cena za tunu i 8000 korun. Řepka se podle Volfa loni v srpnu prodávala za 17.500 korun, letos je cena o 7000 korun nižší.
Ceny ovoce zásadně ovlivňují obchodní řetězce. Mají vliv i na to, kolik zboží se prodá. Výkupní cena za kilogram jablek je 13 až 14 korun, řetězce nabízí kilogram i za 50 až 60 korun, řekl na budějovickém agrosalonu Země živitelka předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petr Leber. Unie očekává, že letos se na jihu a západě Čech sklidí téměř 8000 tun jablek, meziročně asi o deset procent méně. Za nižší úrodu mohou škody, jež způsobil mráz, a také to, že v Česku ubývá sadů.
Letošní sklizeň podle dat Agrární komory ČR dosáhla 7,47 milionu tun základních obilovin, tedy pšenice, žita, ječmene, ovsa a triticale. Oproti loňsku je to o 1,3 procenta méně. Vyplývá to z informací komoditní rady pro obiloviny komory z tohoto týdne. Žně se oproti loňsku zpozdily, nyní jsou u konce, sklizeno je 99 procent ploch. Průměrný výnos dosáhl šesti tun na hektar, loni to bylo 5,83 tuny.
Zhruba polovina lidí míní, že Česko není soběstačné v pěstování pšenice a třetina v produkci mléka. Vyplývá to z průzkumu Zemědělského svazu ČR zhruba mezi 1600 respondenty. Svaz dnes v tiskové zprávě uvedl, že průzkumem chce upozornit na to, že řada lidí má spíše mylné představy o podobě českého zemědělství. Podle ministerstva zemědělství je Česká republika z více než sta procent soběstačná u hovězího masa, mléka, obilí a cukru. Svaz podotkl, že mléko i pšenici ČR vyváží. Například pšenice se loni vyvezlo z ČR 2,2 milionu tun.
Čeští zemědělci letos dostanou 240 milionů korun mimořádné pomoci. Stát ke 160 milionům korun z peněz EU přidá kofinancování v padesátiprocentní míře, tedy 80 milionů korun ze státního rozpočtu. V Českých Budějovicích to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Peníze by se měly rozdělit mezi pěstitele ovoce, zeleniny chmele a chovatele dojného skotu.
O cenách potravin rozhodují obchodní řetězce, ne Agrofert, řekl dnes ČTK předseda hnutí ANO Andrej Babiš na budějovickém agrosalonu Země živitelka. Reagoval tak na slova premiéra Petra Fialy, že Babiš může jedním rozhodnutím snížit ceny potravin. Agrofert letos odvede na daních přes pět miliard Kč a zachránil historicky řadu potravinářských firem před krachem, řekl Babiš. Babiš dříve Agrofert vlastnil, pak ho převedl do svěřenských fondů. Agrofert podle mluvčího Pavla Heřmanského nemá takovou tržní sílu, aby ovlivnil koncové ceny na maloobchodním trhu, neurčuje ceny v obchodech.
V Česku klesají ceny másla, cukru i mléka, zlevnit ale musí i další potraviny. Novinářům to na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka řekl premiér Petr Fiala (ODS). Firmy mají velké zisky, lidé to ale musí pocítit na poklesu cen, řekl premiér. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nesmí být marže nepřiměřené. Vláda bude apelovat na řetězce, aby nabízely víc českých potravin. Firmy z koncernu Agrofert mají za loňský rok nepřiměřeně vysoké zisky, předseda hnutí ANO Andrej Babiš by podle Fialy mohl jedním rozhodnutím ceny potravin snížit. Babiš dříve Agrofert vlastnil, pak ho převedl do svěřenských fondů. Agrofert podle mluvčího Pavla Heřmanského ale nemá takovou tržní sílu, aby ovlivnil koncové ceny na maloobchodním trhu, neurčuje ceny v obchodech.
České potravinářství podle bývalého prezidenta Václava Klause vybudovalo řadu velmi produktivních továren na nejlepší úrovni. Za zbytečný ale označil souboj mezi malými a velkými zemědělskými podniky. Podle něj sen o tom, že malé podniky všechno zachrání, není pravdivý. Řekl to ČTK na českobudějovické výstavě Země živitelka. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) by také podle něj neměla nepřetržitě bojovat s Andrejem Babišem (ANO), jinak české zemědělství zničí. Vládní konsolidační balíček Fialova kabinetu pak označil za polovičatý.
V Českých Budějovicích začal mezinárodní agrosalon Země živitelka. Představí se přes 600 vystavovatelů. Na zahájení přijel i premiér Petr Fiala (ODS), který na výstavě jednal o cenách potravin a ziscích potravinářských firem se zástupci oboru. V úvodním projevu řekl, že kvůli klesajícím nákladům čeká zlevnění potravin a očekává rovněž, že potravináři mimořádné zisky z loňska investují. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ČTK před zahájením řekl, že důležité je udržet kvalitní českou půdu a motivovat zemědělce, aby se o půdu staral.
Stovky sběračů zaplnily pole u Vojnic na Olomoucku, kde místní farmář Ladislav Kašpar zahájil samosběr zeleniny. Lidé si mohou vlastnoručně sklidit mrkev, cibuli, zelí či červenou řepu nebo si odnést melouny vypěstované na zdejším lánu. Úroda zeleniny je letos podle Kašpara výrazně nižší než loni, jelikož ji poškodilo sucho a část zeleniny spořádali přemnožení hraboši. Kvůli rostoucím nákladům na pěstování Kašpar zvýšil ceny zeleniny, i tak ale její samosběr zákazníky vyjde výrazně levněji než nákup v supermarketech. „Předpokládám, že dnes si k nám pro zeleninu přijdou zhruba tři tisíce lidí,“ řekl Kašpar.
Ministerstvo zemědělství (MZe) zrušilo pro letošní rok dotační programy ze státního rozpočtu, které směřovaly na chov dojnic a skotu bez produkce mléka. Informoval o tom Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Dotační titul se ruší kvůli nedostatku finančních prostředků. Mluvčí MZe Vojtěch Bílý ČTK sdělil, že resort musel přistoupit k úsporám a že se řídil ekonomickými výsledky sektorů zemědělské výrobu. Chov dojnic měl podle MZe loni nejlepší hospodářský výsledek za období mezi lety 2017 až 2022. Ministerstvo odhaduje, že s ohledem na čerpání prostředků v loňském roce by se mělo letos zrušením dotací ušetřit 310 milionů korun.
Zemědělci mohou ode dneška do 12. září podávat žádost do prvního kola dotací v Programu rozvoje venkova. Z první výzvy se rozdělí 8,3 miliardy korun. Největší část, zhruba 4,85 miliardy korun, směřuje na investice do zemědělských podniků. Dotace podpoří moderní technologie, větší pohodu zvířat nebo mladé zemědělce. Ministerstvo zemědělství (MZe) o tom informovalo v tiskové zprávě.
Ministerstvo zemědělství pro letošní rok zrušilo dotační program ze státního rozpočtu pro potravinářské firmy. Rozdělit se mělo 230 milionů korun. Vyplývá to z informací o národních dotacích, které ministerstvo zveřejňuje na webu. Podporu z programu čerpaly firmy z holdingu Agrofert, Madeta nebo například společnost Hamé. Vláda v květnu uvedla, že dotační program bude zrušen od příštího roku jako součást jejího ozdravného balíčku. V příštích dvou letech se má podle plánu vlády v zemědělských dotacích ušetřit přes deset miliard Kč ze státního rozpočtu. Ministerstvo dříve neuvedlo, že se dotační program zruší letos.
Žně na Vysočině díky převážně slunečnému počasí v posledních sedmi dnech výrazně zrychlily. Zemědělci dokončili sklizeň řepky, její průměrný výnos 3,73 tuny z hektaru je téměř stejný jako před rokem. Obiloviny zbývalo ke konci minulého týdne posekat na 13 procentech polí. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva zemědělství a jihlavské agrární komory.
Napriek žatve, ktorá sa zaradila medzi najlepšie za posledné desaťročie, naozaj kvalitnej potravinárskej pšenice sa urodilo menej. Vysokokvalitná pšenica je pritom nevyhnutná pre výrobu kvalitnej múky pre spotrebiteľov..
Zemědělci by letos v Olomouckém kraji měli sklidit 526.500 tun základních obilovin, v meziročním srovnání o 6,8 procenta méně. Naopak sklizeň řepky olejné má mírně vzrůst o 0,6 procenta na 84.208 tun. Informaci je z červencového odhadu sklizně, který publikoval Český statistický úřad. Žně v kraji jsou v závěrečné fázi, zemědělci podle aktuálních dat ministerstva zemědělství sklidili obilí z 87 procent polí.
Čeští zemědělci sklidili 85 procent osetých ploch obilovin a 97 procent ploch řepky. Loni touto dobou byly žně u konce. Produkce obilovin dosáhla přes 6,65 milionu tun a sklidilo se přes milion hektarů osetých ploch. Díky teplému počasí, které má podle předpovědi vydržet nejméně do soboty, by žně mohly příští týden být téměř u konce. Ve žňovém zpravodajství to uvedlo ministerstvo zemědělství.
Žně v Královéhradeckém kraji díky příznivému slunečnému počasí s vysokými teplotami v uplynulém týdnu výrazně pokročily. Zemědělci v kraji k 20. srpnu zatím sklidili 77 procent ploch osetých obilovinami. Před týdnem k 13. srpnu měli sklizeno pouze 39 procent ploch. Hektarový výnos zatím činí 7,09 tuny a po Moravskoslezském kraji s hodnotou 7,16 tuny z hektaru je druhý nejvyšší v ČR. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
