Z dokumentů k případným změnám legislativy týkající se welfare, tedy životních podmínek zvířat, vyplývá, že by se živočišná produkce mohla snížit o třetinu až polovinu. K přehodnocení legislativy se zavázala Evropská komise. Příprava se zpozdila, konkrétní návrh zatím nevznikl. Na konferenci v Poslanecké sněmovně to řekla vedoucí oddělení ochrany zvířat ministerstva zemědělství Eva Kaděrková.
Zákaz individuálních klecí v chovech hospodářských zvířat podporuje 84 procent Čechů, v celé EU je to 89 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr. V tiskové zprávě na to upozornila ochranářská organizace Compassion in World Farming (CIWF). Uvedla, že Evropská komise měla v září předložit legislativu, která by upravovala pravidla pro životní podmínky zvířat v chovech, což neučinila.
ČR podporuje, aby cíl EU na snížení používání pesticidů o polovinu do roku 2030 zůstal právně nezávazný. Každý stát by si měl ve svém národním plánu vypracovat strategii, jak přispěje k dosažení společného cíle unie. Česko patří k zemím s nejnižší mírou využívání pesticidů a další snížení by pravděpodobně vedlo ke ztrátě produkce některých komodit. Řekl to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ekologické Hnutí Duha kritizuje, že ČR se přidala k desítce unijních zemí, které požadují, aby se z připravovaného nařízení o udržitelném používání prostředků na ochranu rostlin vypustily cíle snižování pro jednotlivé státy.
Brambor se v Česku podle odhadu Českého bramborářského svazu a statistiků kvůli dopadům počasí urodilo o 15 až 20 procent méně než vloni, na trhu budou chybět zjara. Při prodeji ve velkém teď pěstitelé za kilogram dostávají okolo sedmi korun, víc než minulé dva roky. Oživit by to mohlo zájem o pěstování brambor, řekl předseda svazu Josef Králíček na semináři pěstitelů v Havlíčkově Brodě. Kvůli dražším bramborám v obchodech by ale mohla klesnout jejich spotřeba.
Na českém trhu je první robotický traktor, který funguje bez řidiče. Stroj s názvem AGbot lze osadit běžným zemědělským nářadím, jako jsou například postřikovače, secí stroje nebo kypřiče. Řídí se automaticky podle předem nastaveného plánu pomocí GPS navigace. Stroj se obsluhuje na dálku. Novinářům ho dnes ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV) představil Zemědělský svaz ČR spolu se zástupci společnosti Leading Farmers, která stroj na český trh uvedla. Cena robotického traktoru by se měla pohybovat kolem osmi milionů korun.
Ztráty ukrajinského sektoru obilovin a olejnin by v letošním roce mohly přesáhnout 3,2 miliardy USD (74,6 miliardy Kč). Důvodem jsou vysoké náklady na logistiku a také nárůst cen pohonných hmot a hnojiv. Hrozí také, že vysoké ceny způsobí snížení osevních ploch v příštím a následujících letech. Uvedly to podle agentury Reuters ukrajinské zemědělské svazy. Ukrajina je jedním z předních světových producentů a vývozců potravin a její agrární sektor je tradičně ziskový.
Asi pět stovek francouzských zemědělců dnes na jihu Francie u hranic se Španělskem zastavilo provoz na dálnici, kde postavili zátarasy z pneumatik a některé z nich zapálili. Posléze se protestující vrhli na španělské kamiony se zemědělskými produkty a zboží házeli na silnici, informovala dnes španělská média.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přijal a zpracoval 31.218 žádostí o přímé platby a neprojektová opatření. Výplatu zahájí 1. prosince, podporu získá 29.827 zemědělců. Fond letos nepočítá s vyplácením záloh kvůli náročnosti realizace nové Společné zemědělské politiky EU. Dotaci fond vyplatí jako jednu platbu. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí fondu Eva Češpiva. Rozdělit by fond měl zhruba 30 miliard korun.
Petici, která požaduje, aby vláda změnila podmínky zemědělských dotací tak, aby sdružení vlastníci půdy měli stejné podmínky jako samostatní zemědělci, podepsalo 11.600 lidí. Sdělil to iniciátor petice a předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku Jaroslav Lád. Současné nastavení zemědělských dotací považuje za diskriminační. Uvedl, že v úterý 5. prosince by mělo být k petici veřejné slyšení v Poslanecké sněmovně. V případě, že nebudou požadavky petice vyslyšeny, je podle něj připravena i ústavní žaloba, což je ale poslední možné řešení, podotkl.
Velmi suché a extrémně teplé září, které pokračovalo teplým říjnem prakticky beze srážek s výjimkou minulého týdne, je příčinou sucha, jež na řadě míst republiky komplikuje zemědělcům podzimní práce. Největší problém je setí a vzcházení ozimů, kterým chybí dostatek vody v horní vrstvě půdy. Minulý týden sice napršelo i přes 40 milimetrů v horských oblastech, ale například na jižní Moravě do pěti milimetrů, vyplývá z údajů, které vědci zveřejnili na webu Intersucho.
Zemědělci mohou žádat o mimořádnou finanční podporu. Získat ji mohou pěstitelé ovoce, zeleniny, chmele a skotu. Vyplývá to z informací na webu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Sazby podpory zveřejní fond ve čtvrtek 30. listopadu, peníze musí vyplatit do konce ledna příštího roku. Rozdělí se 243 milionů korun.
Drůbežárna v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde veterináři na konci minulého roku zjistili dosud největší ohnisko ptačí chřipky v ČR, je tři čtvrtě roku po likvidaci více než 740.000 slepic v plném provozu. Do tří hal firma Česká drůbež postupně navozila asi 780.000 nosnic, které nyní snášejí zhruba 720.000 vajec denně. Celkové škody, které firmě vznikly likvidací drůbeže, vajec a na výpadku tržeb, zatím nejsou vyčísleny, řekl jednatel Zdeněk Pašek. Ministerstvo zemědělství dosud firmě vyplatilo na zálohách na náhradu nákladů a ztrát 166 milionů korun, sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Projekty zaměřené na agrovoltaiku, tedy využití solárních panelů na zemědělské půdě, by měly sloužit především aktivním zemědělcům. Pokud by tomu tak nebylo, hrozí jejich zneužívání například ze strany spekulantů. Sdělil to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která využívání zemědělské půdy v energetice umožní, tento týden schválila vláda. Konkrétní podobu fungování upraví prováděcí právní předpis.
Zástupci členských států EU dnes neschválili návrh povolit na dalších deset let používání pesticidu glyfosát. Při hlasování ve Stálém výboru EU pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva se pro povolení vyslovilo jen 55 procent zemí, což nestačí. Návrh by se měl podle znovu projednávat v listopadu v takzvaném odvolacím výboru.
Třeboňští rybáři odhadují výnos z podzimních výlovů na 2000 tun tržních ryb. Je to méně než desetiletý průměr. Dnes zahájili třídenní výlov největšího českého rybníka Rožmberk s rozlohou 647 hektarů. Čekají z něj výnos podobný loňskému, přibližně 100 až 120 tun ryb. Lidé si mohou kapry koupit na sádkách, kilogram za 119 korun, což je stejně jako loni. Řekl to předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha. Výlov Rožmberka potrvá do 15. října, jezdí na něj desítky tisíc lidí.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) minulý rok poskytl podpory za 2,6 miliardy korun ve 12 programech. V roce 2021 to bylo 1,82 miliardy korun. Podpořil například nákup zemědělské techniky nebo pojištění. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí fondu Barbora Šenfeldová. Zprávu o činnosti PGRLF ve středu projednala vláda.
Nejkvalitnější zemědělskou půdu by nově nemělo být možné využívat ke stavbě velkých logistických a nákupních center ani fotovoltaických elektráren. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou schválila vláda. Novinářům to po jednání řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by měla přispět i k zavedení takzvané agrovoltaiky, její konkrétní podobu upraví prováděcí právní předpis.
Francie by letos podle odhadů mohla být znovu největším producentem vína na světě, a předstihnout tak Itálii. Nedopomohla by jí k tomu ale dobrá sklizeň doma, jako spíš špatná úroda v Itálii. Podle agentury AFP to vyplývá ze statistik francouzského ministerstva zemědělství zpracovaných na základě odhadů k 1. říjnu.
Hraboší kalamita nabírá během podzimu znovu na intenzitě. Zatímco v srpnu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) evidoval průměrně 603 používaných východů z nor na hektar, v září počet stoupl na 732. To je 3,7krát více, než je práh škodlivosti. Dlouhodobě nejhorší je situace na Moravě v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. V Čechách jsou silně zasažené okresy Louny, Kutná Hora, Kolín či Ústí nad Orlicí, uvedla v tiskové zprávě mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
Čtyřdenní podzimní výstavu ovoce a zeleniny Flora Olomouc-Hortikomplex, navštívilo dohromady téměř 23.000 návštěvníků, což je zhruba o 3000 více než loni. Řekl to mluvčí výstaviště Michal Poláček. Letos hlavní expozice připomínala tvarem Československou republiku v souvislosti s letošním 30. výročím rozdělení státu, poukázat tím chtěla i na společné kořeny obou národů. Součástí výstavy byly také zahradnické trhy, na které dorazilo více než 120 prodejců, festival gastronomie a nápojů Olima i mezinárodní včelařská výstava Hanácká včela.
