Na jihomoravských jatkách se za letošní první tři čtvrtletí propadla výroba masa bez drůbežího meziročně o 1200 tun na 21.109 tun. Trend, který je daný dlouhodobým úbytkem chovu prasat, se tak nezastavil. Ještě v roce 2011 se na jižní Moravě vyrobilo přes 31.000 tun masa. Zatímco množství vepřového se snižuje, hovězího naopak několik let po sobě přibývá, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Zemědělské podniky nemají příliš velký prostor pro rychlé úspory energií, protože hlavně v živočišné výrobě nelze omezit topení v budovách nebo chlazení hospodářských zvířat. Šetření by v takovém případě vedlo ke zhoršení životních podmínek zvířat a kvality potravin, sdělili zástupci firem. Podle ankety Agrární komory ČR firmám stoupají náklady na energie meziročně až o stovky procent.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) dostane příští rok ze státního rozpočtu dvě miliardy korun, letos to bylo 1,5 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zemědělství. Fond poskytuje jak přímé nevratné podpory, tak úvěry či jejich kombinaci například na nákup zemědělské techniky. Loni poskytl firmám podpory za 1,82 miliardy korun, část financoval z vlastních zdrojů.
V Plzeňském kraji poslední rok stagnovaly stavy skotu. K letošnímu 1. dubnu byl jejich počet téměř 160.000 kusů, meziročně o 0,3 procenta nižší. V celé ČR se zvýšily o 1,1 procenta na více než 1,42 milionu kusů. Stavy prasat v regionu se meziročně zvedly o 5,8 procenta téměř na 108.000 kusů, předchozí rok byl přitom v kraji v desetiletém horizontu nejslabší. V ČR jejich počty klesly o 5,6 procenta na 1,43 milionu prasat. O 25 procent meziročně klesly stavy drůbeže, uvedla plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ). V regionu se zvýšila produkce mléka o 1,1 procenta na 355.000 litrů a byla čtvrtá nejvyšší mezi 14 kraji.
Letošní sklizeň v jižních Čechách je mírně lepší než loni. Lehce stoupl výnos u obilí, u řepky pak průměrný výnos 3,36 tuny z hektaru představuje meziroční nárůst o 14 procent. Jihočeští zemědělci sklidí ale méně brambor a pícnin. Předpokládají, že bude lepší sklizeň jablek a švestek, ale horší u hrušek. Vyplývá to z odhadu Českého statistického úřadu a informací jihočeské agrární komory.
Zákon o významné tržní síle, který má chránit dodavatele velkých obchodních řetězců před nekalými praktikami, se zřejmě bude vztahovat i na menší firmy než dosud. Některá jeho ustanovení se také zpřísní. Umožnil to dnes Senát, když k novele zákona neschválil žádné usnesení. Nepřijal ani návrh schválit novelu v předloženém znění z Poslanecké sněmovny, ani návrh svého hospodářského výboru, který ji chtěl vrátit Sněmovně s pozměňovacím návrhem. Zákon tak po uplynutí lhůty, kterou má Senát na projednání předlohy, dostane k podpisu prezident v podobě, v jaké ji přijala Sněmovna.
Sklizeň hroznů pro výrobu vína bude letos v České republice přibližně o 15 procent nižší než loni a o deset procent menší, než je dlouhodobý průměr. Důvodem je suché období od května do srpna a naopak silné srážky v průběhu září. V tiskové zprávě o tom informoval Svaz vinařů.
Ministerstvo financí dalo negativní stanovisko k pozměňovacímu návrhu poslanců TOP 09 k dani z mimořádných zisků, který by ze zdanění vyloučil například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice. Na dnešním jednání sněmovního zemědělského výboru na to upozornil místopředseda výboru Jaroslav Faltýnek (ANO). Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR už dříve uvedly, že zákon může vést ke zdanění zemědělských podniků, jejichž hlavní činnost není výroba energie.
V rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) se na příští rok počítá s 2,7 miliardami Kč na národní dotace. Proti letošnímu roku je to o 2,3 miliardy méně. MZe o tom informovalo v tiskové zprávě po jednání vlády. Dotace směřují například na programy proti šíření nákaz hospodářských zvířat nebo podporu budování závlahových systémů. Agrární komora ČR upozornila, že snížení dotací může vést k omezování produkce a vyzvala vládu, aby výši dotací ponechala na stejné úrovni jako letos.
Sněmovní zemědělský výbor doporučil Poslanecké sněmovně schválení návrhu rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok. Resort bude hospodařit s výdaji 57,44 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu je to pokles o 3,8 procenta, tedy 2,24 miliardy korun. Náměstkyně ministra Marcela Antošová uvedla, že ministerstvo bude usilovat o získání dalších financí, k čemuž ho vyzvali i poslanci z výboru. Doplnila také, že úřad v budoucnu plánuje snižování počtu zaměstnanců.
Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) vyzvala vládu k vytvoření zákona, který by podpořil rodinné farmy. V Maďarsku, kde byl podle asociace nový zákon přijatý předloni, mají rodinné farmy například prioritní přístup k zemědělské půdě i systém daní, který je vůči nim vstřícnější. Větší podporu by díky připravovanému zákonu mohli získat také farmáři na Slovensku. Vyplývá to z tiskové zprávy ASZ ČR vydané po mezinárodní konferenci o legislativní podpoře rodinných farem v EU v Telči na Jihlavsku. Byli tam zástupci z osmi zemí.
Světová produkce vína v letošním roce klesne mírně pod loňskou úroveň. Na sklizeň bude mít velký vliv počasí. Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) odhaduje, že produkce bude zhruba jedno procento pod loňským objemem 262 milionů hektolitrů. Bude také pod průměrem za posledních 20 let.
V českých chovech se letos narodilo 139.218 housat, což je meziročně o 24 procent méně hlavně kvůli ptačí chřipce. Na českém trhu bylo vykrmeno a prodáno téměř 130.000 housat. Chovy hlavně loni výrazně zasáhla epidemie ptačí chřipky, kvůli které museli zemědělci vybít 300.000 kusů drůbeže. Novinářům to řekli představitelé Agrární komory ČR a Českomoravské drůbežářské unie, podle které chovatelé letos zdražili o deset až 20 procent. Nejvíce hus se v Česku sní ve dnech kolem svátku svatého Martina, který připadá na 11. listopadu.
Cena brambor v obchodech i přímo u farmářů brzo stoupne hlavně kvůli růstu cen energií. Na pokrytí tuzemské poptávky bude potřeba dovézt zhruba 150.000 tun brambor ze zahraničí a dalších 100.000 tun v různých výrobcích z brambor. Novinářům to dnes řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Letošní úroda je podle posledních údajů Českého statistického úřadu zhruba 614.000 tun, což je o 8,6 procenta méně než loni. Svaz však odhaduje, že letošní úroda bude nižší o deset až 20 procent.
Sklizeň základních obilovin letos v Olomouckém kraji meziročně vzrostla o 5,9 procenta na 562.023 tun. Hektarový výnos sice ve srovnání s loňskem klesl o 0,7 procenta na 5,97 tuny, zemědělci ale obiloviny pěstovali na větší ploše než v roce 2021. Letošní sklizeň řepky v kraji vzrostla o pětinu.
Předsedou Zemědělského svazu ČR bude nadále Martin Pýcha, který organizaci vede od roku 2011. Na další čtyři roky ho ve funkci potvrdili delegáti na celostátní konferenci v Praze. Zvolili ho 555 hlasy z 577. Pýcha neměl žádného protikandidáta. Novinářům po svém zvolení řekl, že české zemědělství udělalo velký pokrok, negativně naopak hodnotí komunikaci s ministerstvem zemědělství.
Zemědělský svaz ČR chce nadále usilovat o změny v nastavení zemědělských dotací. Na konferenci svazu to řekl předseda Martin Pýcha. Svaz již delší dobu kritizuje přesun části peněz k menším farmářům. Pýcha také uvedl, že současná vláda razantně zasahuje do tržního prostředí, přitom by měla obhajovat spíše minimální zásahy do trhu. Zemědělská dotační politika se podle něho stala nástrojem boje proti velkým zemědělcům a diskriminuje kolektivní formy hospodaření.
Maximální ceny energií by v ČR měly být na stejné úrovni jako v okolních zemích a pokud to bude nereálné, vláda by toho měla dosáhnout i za cenu vysokých schodků státního rozpočtu. Ve své úvodní řeči na konferenci Zemědělského svazu ČR to řekl jeho předseda Martin Pýcha, jenž je jediným kandidátem na nového předsedu. Varoval také před tím, že orientace EU na ekologické cíle může vést k potravinové krizi.
Zemědělské podniky, které vyrábí elektrickou energii v bioplynových stanicích, by měly mít vyšší hranici pro zařazení podniků do daně z mimořádných zisků. V tiskové zprávě to dnes uvedly Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Podle vládního návrhu by měly být zdaněny od pěti milionů Kč obratu z prodeje a výroby energií a pohonných hmot. Komora a svaz požadují, aby se limit navýšil na 50 milionů Kč. Dále chtějí, aby pro zařazení do mimořádné daně musela tato činnost tvořit nejméně 75 procent tržeb podniku, jinak by podle nich došlo ke zdanění příjmů ze zemědělské výroby.
Při prodeji brambor z letošní sklizně teď pěstitelé nevydělávají. Prodávají je za ceny na úrovni výrobních nákladů nebo i mírně pod nimi, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček na odborném semináři v Havlíčkově Brodě. Při prodeji ve velkém dostávají zemědělci za kilogram brambor mezi čtyřmi až pěti korunami. Podle předsedy se dá očekávat zvýšení této ceny kvůli nižší sklizni nejen v Česku a růstu nákladů za energie při skladování brambor.
