Část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená. Na protestním setkání Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR to novinářům řekl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Podle něj jsou ovocnáři ve složité situaci, protože nevědí, kolik je bude skladování stát. Uvedl, že situace zneužívají obchodní řetězce, které odmítají kupovat od pěstitelů produkci za vyšší ceny.
Před pražským kongresovým se konal protest zemědělců proti dotační politice vlády a Evropské unie (EU). Zúčastnily se ho nižší desítky lidí, akce skončila před polednem. Zemědělci žádali přehodnocení unijních cílů v zemědělství a kritizovali přesun peněz směrem k menším farmářům. Protest se konal během neformálního setkání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU, protestními jízdami zemědělci demonstrovali i v krajích. S protesty nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády ohledně změn ve financování podporuje.
Zemědělci budou ve čtvrtek během neformálního setkání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU protestovat proti dotační politice vlády a Evropské unie (EU). V krajích se uskuteční protestní jízdy zemědělské techniky a v Praze u Kongresového centra, kde budou ministři jednat, protestní shromáždění. Akci pořádá Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Ministerstvo zemědělství k protestu uvedlo, že nelze rezignovat na dlouhodobé environmentální cíle. Protest kritizuje Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády podporuje.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) dnes spustil další kolo žádostí o podporu na splátky úvěrů pro potravináře. Příjem žádostí byl však ukončený krátce po spuštění, kdy se vyčerpal limit 50 žádostí. Firmy mohly žádat až o 1,25 milionu korun. Ve čtvrtek od devíti hodin ráno pak mohou zemědělci žádat o další podporu až 250 tisíc Kč, limit je 350 žádostí. Fond tak ve druhém kole rozdělí celkem až 150 milionů Kč mezi malé a střední firmy. Informovala o tom mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.
Stanovení maximálních cen energií (tzv. zastropování) by se mělo týkat jak domácností, tak i zemědělských nebo potravinářských firem. Sdělili to představitelé Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR i Potravinářské komory ČR, která zároveň apeluje na vládu, aby také zvážila například odpuštění některých daní. Pro podnikatele je podle svazů důležité vědět, co je čeká v následujících měsících.
Ministerstvo zemědělství (MZe) k plánovaným protestům Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR proti dotační politice české vlády a EU uvedlo, že oba svazy se se mohly podílet na přípravě plánů Společné zemědělské politiky EU. Na dlouhodobé ekologické cíle, ke kterým mají svazy výhrady, nelze podle MZe rezignovat. Protesty považuje resort za legitimní způsob vyjádření názoru v demokratické společnosti. Sdělil to mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozdělil 70 procent z 831 milionů korun určených na mimořádnou pomoc chovatelům prasnic, drůbeže, dojeného skotu a pěstitelům jablek a brambor. K dnešnímu dni vyplatil 587 milionů Kč a vydal téměř 1200 kladných rozhodnutí o poskytnutí dotace, která má firmám pomoci kompenzovat rostoucí vstupní náklady na energie, krmiva a pohonné hmoty. Fond o tom informoval v tiskové zprávě. Největší část podpory dostali chovatelé prasnic a kuřat.
Ve čtvrtek dopoledne v době, kdy se v Praze na neformálním zasedání sejdou ministři zemědělství a rybolovu zemí EU, vyjedou na protest proti dotační politice ve všech krajích ČR na silnice stovky kusů zemědělské techniky. Před Kongresovým centrem, kde budou ministři jednat, se bude konat protestní happening, který má na problémy zemědělců upozornit politiky i veřejnost. Protest pořádají Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Po společném jednání svazů to sdělila mluvčí komory Barbora Pánková. Protestní akci kritizuje Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje hlavně menší farmáře. Dotační politice vytýká, že doposud upřednostňovala hlavně velké podniky.
Irská vláda plánuje do roku 2030 snížit emise ze zemědělství o 25 procent. Farmáři v Irsku chovají přes 7,3 milionu kusů dobytka, což je více, než je v této zemi obyvatel. Zemědělství ale výrazně přispívá k emisím skleníkových plynů, a tak se místní chovatelé obávají, že kvůli snaze splnit přísné normy zbankrotují nebo budou muset začít vybíjet stáda, píše The Guardian.
Tento týden se v Praze v rámci českého předsednictví v Radě EU sejdou na neformálním zasedání ministři zemědělství. Zúčastní se ho také eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski a komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová. Tématem zasedání 15. a 16. září bude podle programu hlavně potravinová bezpečnost a zúčastní se ho také ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj nebo vědci, kteří se zabývají životním prostředím.
V Radešínské Svratce na Žďársku se uskutečnila národní výstava českého strakatého skotu. Víc než stovku dobytčat představilo 28 chovatelů. Přehlídka je po čtyřleté přestávce, před dvěma lety se nemohla uskutečnit kvůli epidemii koronaviru. Řekl to ředitel Svazu chovatelů českého strakatého skotu Pavel Král na setkání k produkčnímu zemědělství na Vysočině v hotelu Medlov u Fryšavy pod Žákovou horou, který výstavě předcházel.
Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR chystají na 15. září během summitu ministrů zemědělství a rybolovu protestní jízdy v regionech. Ministrům chtějí také předat společné memorandum agrárních komor zemí Visegrádské skupiny. Detaily akce zveřejní po společném jednání předsednictev obou organizací příští týden v pondělí. Sdělila to mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Koncern Agrofert koupil předního pěstitele chmele skupinu Top Hop. Rozloha chmelnic Agrofertu stoupne o 550 hektarů, když dosud obhospodařoval 160 hektarů chmelnic. Hodnotu transakce nebudou smluvní strany zveřejňovat. Informoval o tom mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Celkově je v Česku podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zhruba 4940 hektarů osázených chmelem. Pěstitelů je kolem 120, přičemž přes tři čtvrtiny chmele se pěstují v Žatecké chmelařské oblasti. Podle odhadu dvou zdrojů serveru Hospodářských novin (HN) se hodnota transakce může pohybovat okolo jedné miliardy korun.
Nastavení zemědělských dotací na období mezi lety 2023 až 2027 negativně ovlivní přibližně 2000 velkých podniků, které hospodaří na 63 procentech půdy a chovají více než tři čtvrtiny hospodářských zvířat. Kvůli přesunu větší části dotací směrem k menším farmářům může dojít u velkých firem ke snižování konkurenceschopnosti a produkce, zpomalení inovací a v dlouhodobém výhledu i k poklesu počtu firem. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG pro Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR, které rozdělení dotací dlouhodobě kritizují.
Nizozemský ministr zemědělství Henk Staghouwer nečekaně rezignoval. V oznámení pro tisk uvedl, že se nepovažuje za vhodnou osobu pro řešení demonstrací zemědělců, kteří již několik měsíců protestují proti vládním plánům na povinné snižování emisí. Post po Staghouwerovi bude dočasně zastávat ministryně pro boj proti chudobě Carola Schoutenová, která rezort zemědělství vedla dříve, informovala agentura Reuters.
Pro malé farmáře je stále obtížnější dostat se k půdě, protože nemohou nabídnout takovou cenu jako velké podniky. V tiskové zprávě to uvedla Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která sdružuje hlavně menší zemědělce. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2020 v ČR hospodařilo zhruba šest procent z téměř 29.000 zemědělských podniků s výměrami ploch nad 500 hektarů na 66 procentech zemědělské půdy. Naopak firmy s výměrami do 50 hektarů tvoří asi 72 procent všech podniků a hospodaří na 7,4 procenta půdy.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) spustí další kolo příjmů žádostí na podporu malých a středních zemědělských podniků. První kolo žádostí o podporu vyčerpalo kapacitu 2000 žádostí krátce poté, co byl spuštěn jejich příjem. Fond o tom informoval v tiskové zprávě. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která sdružuje hlavně malé farmáře, žádá v dopise ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) o zmírnění některých požadavků.
V jižních Čechách ubývá chovatelů ovcí a koz. Práce je náročná a vlna jde málo na odbyt. Svaz chovatelů ovcí a koz má v kraji 120 členů, jejich počet klesá. Chovatelům v ČR ale pomohl brexit, protože Británie byla velkým importérem masa do EU. Roste také zájem o skopové a jehněčí maso jako o regionální potravinu. Pomoci by mohla také vládou plánovaná větší dotace na prvních 150 hektarů ploch, řekl předseda krajského sdružení svazu Jan Vejčík.
Slovensko snížilo výhled letošní úrody základních obilovin, sklizeň by ale i tak měla být mírně vyšší než loni. Naopak kukuřice bude nejméně za poledních 15 let. Nový odhad sklizně poskytl statistický úřad. Slovenští zemědělci už dříve upozornili, že letošní sklizeň ovlivní výrazné sucho a vysoké teploty společně s dřívějším nedostatkem srážek. Vyšší úrodu obilí očekává i Česká republika.
Prudce rostoucí ceny elektřiny a plynu vážně ohrožují tuzemskou produkci zeleniny, jelikož energie patří mezi hlavní nákladové položky pěstitelů. Kvůli extrémně vysokým cenám energií pěstitelé v zimě omezí produkci zeleniny ve sklenících, rychle rostoucí náklady sehrají také důležitou roli při rozhodování zelinářů, zda zasejí ozimou zeleninu pro jarní sklizeň. Řekl to předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka, podle kterého je regulace cen energií pro pěstitele zeleniny otázkou přežití.
