Počty hrabošů v březnu meziměsíčně znovu klesly. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se snížily o 34 tzv. aktivních východů z nor na 422. Loni v březnu to bylo 478 výlezů z nor. Podle mluvčí ÚKZÚZ Ivany Krškové jsou v ČR ale stále lokality, kde jsou populace s až 2000 aktivních východů z nor na hektar.
Pěstitelé jablek ve Vilémově na Olomoucku s obavami sledují předpověď počasí na další dny, kdy má v Česku teplota v noci a ráno opět klesat pod bod mrazu. Chladné počasí by totiž mohlo poškodit rašící pupeny jabloní a ohrozit letošní úrodu. Preventivní zateplování sadaři ve Vilémově ale neprovádí, protože by se vzhledem k velké rozloze sadů a vysokým nákladům nevyplatilo. Řekl to vedoucí ovocnářské sekce ZD Senice na Hané Jaroslav Mačkal.
Sníh a mráz, které mají být v Plzeňském kraji do čtvrtka, by neměly poškodit zemědělské plodiny na polích. Zpozdí se setí jarního obilí. Sněhová „peřinka“ by měla rostliny ochránit. Teploty nejsou tak nízké, do minus dvou tří stupňů Celsia. Sněhový poprašek do dvou centimetrů zajistí další vláhu. Jarní práce ale ještě hotové nejsou, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Šíma, který je předsedou představenstva Osecké zemědělské a obchodní společnosti.
Zemědělské práce na jižní Moravě jsou již v plném proudu. Podmínky po zimě jsou na většině míst příznivé, podmáčená půda se postupně vysušuje a zemědělce na rozdíl od předchozích let netrápí ani hraboši. Nejdůležitější je nenakazit se koronavirem a zůstat zdraví. Pracovníků není nadbytek, vyplývá z odpovědí zemědělců.
Návrh protierozní vyhlášky je vyváženým kompromisem mezi požadavky ochránců přírody a zemědělskou praxí, řekl dnes na tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. To, že vyhláška nepočítá s pokutami při první erozní události, je podle něj v pořádku, neboť zemědělec je trestán už samotným smyvem půdy a znehodnocením půdy do budoucna. Také hodnota přípustného smyvu devět tun na hektar u hlubokých půd a dvě tuny na hektar u mělkých půd je podle svazu v pořádku, i když původně svaz navrhoval 12 tun z hektaru. Vyhlášku, kterou roky připravovalo ministerstvo životního prostředí, kritizuje například Hnutí Duha nebo Piráti, kterým se zdá málo ambiciózní.
Toto číslo, které vyšlo 1. dubna 2021, obsahuje články.
Ptačí chřipka zasáhla velkochov 175.000 slepic v Kosičkách na Královéhradecku a chov 7500 kachen v Záhornici na Nymbursku. Letos jde o 24. a 25. zjištěné ohnisko nákazy ptačí chřipky v ČR. Drůbež bude utracena. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Česká republika bude žádat finanční pomoc pro zemědělce od EU. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jsou ekonomické dopady na chovatele obrovské.
V Pardubickém kraji začaly v těchto dnech jarní práce na polích. V zimě bylo víc sněhu a pole mají na rozdíl od minulých let dost vláhy. Podniky sejí jarní obiloviny a další plodiny, řekli zástupci okresních agrárních komor a zemědělců.
Sklizeň chřestu v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku začne oproti loňsku později, důvodem je studená zima. Sklízení má společnost Český chřest zahájit v nejbližších týdnech, minulý rok to bylo na začátku dubna. Záležet bude na počasí. Sezonní pracovníky má firma předběžně zajištěné, loni se v důsledku pandemie potýkala s jejich nedostatkem. Preventivní opatření proti šíření koronaviru včetně testování pracovníků znamenají významný růst nákladů, uvedl Jan Charvát ze společnosti Český chřest.
Toto číslo, které vyšlo 25. března 2021, obsahuje články.
Evropská komise (EK) slíbila vyšší finanční a politickou podporu ekologickému zemědělství, které se na celkové produkci zemědělských produktů v Evropské unii v současné době podílí 8,5 procenta. Do roku 2030 by mělo tvořit čtvrtinu evropských zemědělských ploch, uvedla Evropská komise. Unie na propagaci organických produktů letos vydá 49 milionů eur (1,3 miliardy Kč).
Drůbežáři chtějí kompenzace za ptačí chřipku od Evropské komise. Budou apelovat na ministerstvo zemědělství, aby žádalo o náhrady za výpadky na trhu. Řekla to předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Podobnou situaci stát řešil při prvním výskytu ptačí chřipky v ČR v roce 2006, tehdy Evropa kompenzace vyplácela, připomněla. V chovech se nyní utratila zhruba třetina ze 149.000 kachen určených na rozmnožování.
Olomoučtí vědci přispěli k rozluštění genomu žita. Mezinárodní tým pracoval na výzkumu čtyři roky, než získal přesnou referenční sekvenci genomu. Výsledky pomohou rychlejšímu šlechtění odrůd žita s lepšími vlastnostmi. O objevu za Akademii věd ČR (AV) informovala Eliška Zvolánková v dnešní tiskové zprávě.
Výnosy brambor, kukuřice na krmení i pícnin byly loni ve Zlínském kraji ve srovnání s rokem 2019 vyšší. Meziročně se v regionu snížily hektarové výnosy cukrovky, ale pouze nepatrně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy v kraji se v loňském roce změnily jen mírně. Výjimkou byly plochy s krmnou kukuřicí, ubylo jich o více než tisíc hektarů.
Ministerstvo zemědělství vydalo loni na boj se suchem 14,9 miliardy korun. To je meziroční zvýšení o zhruba devět procent, předloni šlo o 13,7 miliardy Kč. Loni více než deset miliard korun bylo z evropských zdrojů. Dnes to na tiskové konferenci ke Světovému dni vody uvedl náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství Aleš Kendík. Dva roky se daří plnit heslo, že v průměru má být každý den opraven nebo vybudován rybník, dodal. Loni jich vzniklo nebo bylo opraveno 372, předloni 387.
Celková sklizeň obilovin loni v Olomouckém kraji díky vyšším hektarovým výnosům meziročně vzrostla o 4,6 procenta na 591.200 tun. Lepší výsledky ve srovnání se suchým rokem 2019 farmáři zaznamenali také u většiny ostatních zemědělských plodin, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.
Ptačí chřipka se rozšířila do chovů kachen firmy Perena v Královéhradeckém kraji. V regionu jsou dvě ohniska vzdálená od sebe zhruba 15 kilometrů, 40.000 ptáků utratí veterináři v pondělí, řekl dnes novinářům ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Jde o první komerční chovy, které letos ptačí chřipka zasáhla, a první letošní ohnisko v kraji. Firma Perena na webu uvádí, že je jednou z nejvýznamnějších kachních líhní v Evropě. V roce 2019 vylíhnula 14 milionů kachňat.
Výnosy brambor, cukrovky, kukuřice na krmení, pícnin a sena byly v Pardubickém kraji vloni většinou vyšší než v roce 2019. O jedno procento se meziročně snížily jen hektarové výnosy cukrovky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy se změnily jen mírně.
Podmáčená půda posune setí jarního obilí v Plzeňském kraji na začátek dubna. V regionu zatím nikdo nesil. Začátek žní, zahajovaných v regionu tradičně počátkem července, to nijak neovlivní. Zemědělci vítají, že po čtyřech suchých letech je na polích více vláhy, tedy spodní vody. Jařin budou letos sít více, protože někteří z nich nestihli na podzim zasít všechny plochy, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Šíma, který je předsedou představenstva Osecké zemědělské a obchodní společnosti.
Ekologové kritizují návrh dlouho očekávané protierozní vyhlášky. Chybí důraz na prevenci a přípustná míra každoroční ztráty ornice z hektaru je příliš vysoká, uvedli v tiskové zprávě zaslané Hnutím Duha. Navrhovaná opatření podle nich půdu neochrání. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poté v tiskové zprávě uvedlo, že limity odpovídají akademickým poznatkům. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se díky znění vyhlášky bude k pozemkům ohroženým erozí přistupovat individuálně, při opakovaných erozních událostech pak budou pozemky, jež jsou dnes mimo systém ohrožení, zařazené do zvýšené ochrany
