Jihočeští zemědělci sklidili před začátkem posledního srpnového týdne přes tři čtvrtiny obilovin a téměř všechnu řepku. Závěr žní zpomalily víkendové deště. Výnos z obilovin je zatím průměrný, 6,16 tuny z hektaru; u řepky podprůměrný 2,96 tuny, meziročně je o pětinu menší. Řekli to zástupci jihočeských zemědělců.
Zemědělci na Vysočině sklidili do dnešního dne skoro všechnu řepku, obilí zůstala na polích ještě skoro třetina. Posledních 360 hektarů řepky zbývá na Havlíčkobrodsku, představují procento z celkové rozlohy letošních řepkových polí. Z hektaru se zatím řepky sklidilo v průměru 3,36 tuny, v porovnání s minulou sklizní to je méně o 440 kilogramů. Vyplývá to z údajů, které poskytla jihlavská okresní agrární komora.
Zemědělci ze Zlínského kraje slavili dnes v Kroměříži konec žní dožínkovou slavností. Představila jejich dovednosti a techniku, zároveň byla také folklorní přehlídkou, které se účastnily desítky krojovaných účinkujících. Výnosy u obilovin i řepky jsou v regionu průměrné, avšak lepší než loni, řekl předseda Agrární komory Zlínského kraje Jindřich Šnejdrla, který je také ředitelem společnosti Agrotech Poličná.
Sklizňová plocha chmelnic proti loňsku vzrostla o 4,9 hektaru na 4971 hektarů. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav tak snížil svůj květnový výhled, kdy počítal s plochou 4987,5 hektaru.
Počet pracovníků v zemědělství loni meziročně klesl o 0,2 procenta na 98.800 lidí. Uvádí to ministerstvo zemědělství ve Zprávě o stavu zemědělství, tedy tzv. Zelené zprávě. Podle mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové je v zemědělství zaměstnán nedostatečný počet lidí, podniky shánějí pracovníky.
Firma Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert postavila ve Vodňanech novou porcovnu na zpracování jatečných kuřat. Investovala do ní stovky milionů korun. Hodinová kapacita porcovny vzrostla ze 4500 na 7500 kusů kuřat. V příštích dvou letech plánuje firma ve Vodňanech novou porážku kuřat a v Modřicích rozšíření porcovny. Řekl to generální ředitel společnosti Milan Říha.
Na Žatecku začala sklizeň chmele. Pro česání využívají pracovníci nové technologie, modernizované jsou také některé sušárny. První usušený chmel z letošní sklizně dnes přivezli do podniku Chmelařství Žatec, který sdružuje sto členů ze všech pěstitelských oblastí v České republice. Úroda se čeká průměrná.
Tuzemská produkce léčivých rostlin loni po předchozím růstu či stagnaci meziročně klesla o 14 procent na 2186 tun z 2535 tun v roce 2019. Výměra polí s léčivkami se snížila o 235 hektarů na 2728 hektarů. Největší podíl na nich má ostropestřec mariánský a kmín kořenný, s velkým odstupem následuje jitrocel kopinatý, fenykl obecný, koriandr setý a pískavice řecké seno. Plochy heřmánku, máty peprné a meduňky se pohybují okolo deseti hektarů, uvádějí statistiky ministerstva zemědělství a Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin PELERO CZ.
Ministerstvo zemědělství bude v příštím roce hospodařit s výdaji 58,5 miliardy korun, což je o 3,1 miliardy korun více proti rozpočtu schválenému na letošní rok. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) s návrhem souhlasil, uvedli po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Dojednal však již avizovaný nárůst letošních výdajů například na odškodnění vlastníků lesů za sníženou cenu dříví kvůli přetlaku na trhu v souvislosti s kůrovcovou kalamitou o dvě miliardy Kč nebo odškodnění zemědělců po tornádu za miliardu. Jednal také o kofinancování evropského Programu rozvoje venkova na příští programovací období po roce 2022.
Na agrosalonu Země živitelka se od 26. do 31. srpna představí přes 400 vystavovatelů, méně než předloni. Firma otevře zmodernizovaný pavilon Z, nově nabídne i 3500 metrů čtverečních venkovních ploch. Výstaviště se snaží co nejvíc vstupenek nabízet on-line, aby kvůli covidu-19 omezilo fronty u vstupů. Návštěvníci nemusí mít u vstupu do areálu potvrzení o očkování ani test, řekli dnes novinářům organizátoři.
Žně v Ústeckém kraji jsou za polovinou. Výnos je u pšenice zhruba o 15 procent vyšší než loni. Řepka je sklizena z 96 procent, její úroda je podprůměrná. Hraboši zemědělce po loňské kalamitě letos netrápí. Řekl to předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
Sklizeň obilí a řepky v Libereckém kraji minulý týden výrazně pokročila a blíží se k polovině. Zcela sklidit se zatím podařilo ozimý ječmen, do ovsa vjeli pěstitelé až v tomto týdnu. K závěru se chýlí sklizeň řepky, posekat zbývalo v pondělí zhruba 340 hektarů, to je 6,5 procenta ploch, které zemědělci řepkou oseli. Minulý týden hodně pomohl, do pondělí se dalo síct, protože nepršelo, i další předpověď je poměrně dobrá, řekl Jiří Teplý z Regionální agrární rady Libereckého kraje.
Jihomoravští ovocnáři mají za sebou sklizeň jahod, třešní, višní a meruněk. S ohledem na pozdější nástup jara nepoškodily jarní mrazy ovoce v květu v takovém rozsahu jako v posledních letech. Chladné a deštivé jaro však mělo negativní vliv na nedostatečné opylení především peckovin, ale také u jádrovin. Tento jev se projevil nestejnoměrně v závislosti na lokalitě i odrůdě. Stále více se pěstitelé ovoce potýkají s nedostatkem sezonních pracovních sil, sdělila tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Zdeňka Klemšová.
Zemědělci v Královéhradeckém kraji k 15. srpnu sklidili jen 36 procent ploch osetých obilovinami. Hektarový výnos zatím činí 6,89 tuny a je nejvyšší v ČR. Ve stejném období loni měli farmáři v kraji sklizeno 67 procent ploch a v roce 2019 téměř 90 procent. Žně z Královéhradeckém kraji zpozdily častější deště. Menší podíl sklizených ploch mají už jen Karlovarský, Liberecký a Plzeňský kraj. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
V Plzeňském kraji, kde začaly žně ke konci července, mají zemědělci sklizen ozimý ječmen s výnosem 5,61 tuny z hektaru. Výnos je mírně nižší než loni a po Karlovarském kraji druhý nejnižší ze 14 krajů ČR. Ozimé pšenice je v silech zatím třetina s výnosem 6,21 tuny z hektaru, loni byl stejný. Řepky zatím zemědělci z polí v regionu odvezli přes 93 procent s výnosem 2,66 t/ha, loni činil 3,48 tuny. Výnosy pšenice jsou zatím s Karlovarským krajem nejnižší ze všech regionů ČR a řepky vůbec nejhorší. Minulý týden začala sklizeň jarního ječmene a tritikale (křížence žita a pšenice), kterých je zatím pod střechou šest procent. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Zemědělci v Moravskoslezském kraji už sklidili skoro polovinu polí osetých obilím. Výnos je u většiny plodin zatím vyšší než loni. Zemědělci mají sklizeno téměř 90 procent ploch ozimého ječmene, naopak oves zatím sklízet nezačali. Sklizeno mají také více než 85 procent polí řepky. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Kvalita sklizených plodin v regionu je podle hlavního agronoma zemědělské společnosti AGD Kačice Miloslava Daniela zatím dobrá. I v této části Kladenska a Rakovnicka žně postupují proti předchozím rokům pomaleji, podobně jako jinde ve středních Čechách. Sklizeň jařin podnik spustí během tohoto týdne, ozimů má pod střechou zhruba 50 procent, řepka už je sklizená. Výnosy zatím společnost hodnotí jako průměrné, řekl Daniel.
Zemědělci sklidili z polí ve Zlínském kraji téměř všechnu řepku a ječmen. Pod střechou už mají i většinu pšenice a žita, od minulého týdne výrazně pokročila také sklizeň ovsa a tritikale. Dosavadní výnosy jsou u většiny plodin lepší než loni. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství (MZe).
Zemědělci na jižní Moravě chovali v první polovině letošního roku 62.920 kusů skotu, proti stejnému období loni je to o 246 kusů méně. O 807 kusů se meziročně snížil počet telat a klesl také objem produkce jatečného skotu. Vzrostla naopak výroba mléka, a to o 1,4 procenta na 98 milionů litrů. O několik stovek kusů se meziročně snížil také chov prasat. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu.
Zemědělské družstvo Maleč na Havlíčkobrodsku spustilo v letošní sezoně linku na čištění kmínu před dvěma týdny. Tradiční pěstitel tohoto koření začal zpracovávat kmín dovezený z polí podniků hospodařících v nižších polohách. Sklizeň kmínu v okolí Malče nabrala kvůli chladnému jaru a deštivému létu dvou až třítýdenní zpoždění, podobně jako u obilí a řepky. Řekl to agronom Josef Linhart, který je zároveň předsedou spolku Český kmín sdružujícího pěstitele.
