Pěstitelé brambor na Vysočině letos čekají nejvýš průměrné výnosy kvůli chladnému jaru, které sázení brambor zpozdilo. Na semináři v Havlíčkově Borové to řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. V tomto kraji je třetina českých bramborových polí, pěstují se později sklízené odrůdy. Počasí bude mít podle předsedy svazu vliv na bramborová pole Vysočiny až do druhé poloviny srpna.
Pelhřimovský výrobce zemědělských strojů Agrostroj koupil německého výrobce nakladačů Stoll. Uvedl to server IHNED.cz. Cenu firmy neuvedly. Společnost Wilhelm Stoll Maschinenfabrik má roční obrat asi 120 milionů eur (v přepočtu přes tři miliardy korun). Podle serveru je Stoll druhým největším výrobcem čelních nakladačů pro zemědělství na světě s výrobou zhruba 22.000 kusů. Firma má 600 zaměstnanců a továrny v Německu, Polsku i USA. Agrostroj měl dosud asi 2700 zaměstnanců a letos by i bez Stollu dosáhl podle serveru tržeb kolem 6,5 miliardy korun.
Stále více českého chřestu se prodává nikoliv na farmářských trzích, ale v obchodních řetězcích. Například od největšího pěstitele, firmy Český chřest, šlo z jejich letošní 240tunové produkce k zákazníkům skrze řetězce 225 tun. Stojí za tím mimo jiné i pandemie koronaviru, kdy byly zavřené restaurace, naopak lidé více vařili doma, řekl dnes na tiskové konferenci za firmu Jan Charvát. Ministerstvo zemědělství se spolu s obchodníky a potravináři snaží podporovat prodej české zeleniny, dnes ocenilo tři prodejní řetězce jakožto nejlepší prodejce českého chřestu.
Strany a koalice před říjnovými volbami ve svých programech slibují v zemědělství hlavně snahy o zachování či zvýšení soběstačnosti ve výrobě potravin, chtějí chránit zdroje, jako je voda nebo zemědělská půda. Mnohé z programů se ale zemědělstvím dopodrobna nezabývají.
Současná vláda zvládla výskyt afrického moru prasat a dobře vyjednává podmínky pro zemědělce po startu nové zemědělské politiky po roce 2022, hodnotí aktivity ministerstva zemědělství velké svazy. Naopak jim vadí, že nebyl přijat legislativně dotažený fond těžko pojistitelných rizik a že se nezvyšují podíly prodávaných českých potravin. Soukromým zemědělcům vadí, že resort vedený Miroslavem Tomanem (ČSSD) podporuje velké společnosti.
V Německu a Polsku se šíří africký mor prasat. Čeští veterináři proto doporučují chovatelům obezřetnost. Naposledy zasáhl tři chovy v Braniborsku na východě Německa poblíž polské hranice, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. ČR je dva roky uznaná jako země prostá této choroby, ČR byla prvním státem, kde se podařilo chorobu vymýtit. Odborníci se ale obávají, že je jen otázkou času, kdy se nemoc v ČR znovu objeví.
Letošní sklizeň máku by mohla být největší za desetiletí, doufají pěstitelé. Už loni dosáhla sklizeň o 28.702 tunách desetiletého maxima, letos se pak osevní plochy máku podle údajů Českého statistického úřadu zvětšily o devět procent na 43.867 hektarů, z toho 1400 hektarů tvoří bělosemenný mák. Podle poradce spolku Český modrý mák Václava Lohra by mohla být letošní sklizeň podobná jako loni, bude ale záležet na počasí.
Farmáři zřejmě budou muset vést od příštího roku evidenci hnojiv i výnosů sklizených plodin. Pokud hospodaří na více než 20 hektarech, budou muset evidenci vést v elektronické podobě. Sedmiletá lhůta na uchovávání evidence se nemění. Počítá s tím vládní novela zákona o hnojivech, kterou dnes schválil Senát. Zemědělcům by to mohlo ulevit od administrativy.
Na většině území Plzeňského kraje dnes začaly žně. Proti průměru minulých let jsou zpožděné nejméně o dva týdny. Důvodem je podmáčená půda vinou častých dešťů, která ještě na řadě míst znemožňuje vyjetí kombajnů a traktorů do polí. V silech je zatím jen několik procent sklizně ozimého ječmene, na nějž by měla příští týden navázat sklizeň řepky. Řekl to předseda krajské agrární komory Jaroslav Šíma, předseda představenstva Osecké zemědělské a obchodní společnosti, která už má techniku v terénu od úterka. Podle něj si farmáři přejí, aby teď bylo tři týdny hezky.
Zemědělci na Znojemsku a Břeclavsku pokračují ve sklizni ozimého ječmene a pšenice. Proti předchozím rokům začaly žně v důsledku chladného jara o něco později, začátkem července. Výnosy jsou v porovnání s loňskem stejné nebo podobné. V severnějších částech regionu začnou žně až v následujících dnech. Vyplývá to z odpovědí zemědělců, které oslovila. V Jihomoravském kraji se podle pondělních údajů ministerstva zemědělství dosud sklidilo 6,4 procenta všech obilovin.
Silné bouřky, krupobití i jev zvaný downburst zničily odhadem téměř celou úrodu chmele zhruba na 300 hektarech. Škody půjdou do milionů korun, spočítané zatím nejsou. Řekl to tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Výnosy obilovin a řepky na Chrudimsku by letos mohly být průměrné i mírně lepší. Záležet bude ještě na vývoji počasí. Bouřky také část porostů poškodily, řekl předseda Okresní agrární komory v Chrudimi Jaroslav Kopista.
Zemědělci ve Zlínském kraji, především v jeho jižní části, dokončují letošní sklizeň ozimého ječmene. Výnosy jsou průměrné, řekl předseda Agrární komory Zlínského kraje Jindřich Šnejdrla. V příštích dnech podle něj v kraji naplno začne sklizeň řepky. Zemědělci v kraji sklidili ozimý ječmen už téměř ze tří čtvrtin polí, na nichž byl vysetý, vyplývá z aktuálních údajů zveřejněných ministerstvem zemědělství.
Ve středních Čechách začaly žně, postup sklizně zpomalily bouřky a s nimi spojené deště. Jako první z polí postupně mizí především ozimý ječmen, vyplývá z dnes zveřejněných dat ministerstva zemědělství.
Na Vysočině sklidili zemědělci v minulých dnech obilí z prvních zhruba 3000 hektarů polí. Žně začínají o týden i dva později, protože obilí dozrává pomaleji než obvykle. Kombajny zatím sečou jen ozimý ječmen. Na vozech se ho odváží průměru okolo 5,9 tuny z hektaru, což je v porovnání s loňským výnosem u této plodiny asi o 400 kilogramů méně. Vyplývá to z dnešních údajů ministerstva zemědělství a jihlavské agrární komory.
Jihočeští zemědělci zahájili žně. Zatím sklidili necelou třetinu ozimého ječmene. Průměrný výnos je 6,2 tuny z hektaru, asi o dvě procenta nižší než loni. Na většině území jsou problémy s podmáčenou půdou. Řekli jihočeští zemědělci. Produkce základních obilovin by mohla být meziročně o deset procent nižší, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Letošní žně jsou nebývale pomalé kvůli opožděné vegetaci. Dnes to uvedlo ve sklizňovém zpravodajství ministerstvo zemědělství. Sklizena jsou tři procenta ploch základních obilovin, loni to byl touto dobou dvojnásobek. Řepky je sklizeno přes procento ploch, loni byl zhruba pětinásobek. Postup prací zpomalují také bouřky s kroupami.
Sady Nebílovy, významný pěstitel ovoce v Plzeňském kraji, letos kvůli nepřiměřeným požadavkům velkoobchodů na průměr třešní i na cenu vsadily výhradně na prodej ze dvora a také poprvé na samosběr. Lidé si mohou sami nasbírat třešně za 50 korun za kilo, řekla vedoucí sadů Jana Zikmundová.
Spotřeba přípravků na ochranu rostlin loni meziročně klesla o 4,3 procenta na 11,05 milionu kilogramů. Na svém webu to uvedlo ministerstvo zemědělství. Největší pokles podobně jako v minulých letech byl u nejpoužívanější skupiny přípravků – u herbicidů a desikantů.
Zemědělci v Libereckém kraji čekají letos horší sklizeň obilí a řepky než loni. Podle červnových odhadů předpokládají, že sklidí 98.500 tun obilí, což je zhruba o deset procent méně než loni. Řepky podle odhadů sklidí 16.500 tuny, což je zhruba o čtyři procenta méně než před rokem. Žně v kraji ale nabírají zpoždění, kvůli deštivému počasí zatím kombajny do polí nikde nevyjely, řekl Jiří Teplý z Regionální agrární rady Libereckého kraje.
