Dvanácté ohnisko ptačí chřipky se potvrdilo v dosud nezasaženém regionu, v chovu v Osvětimanech ve Zlínském kraji. Bylo tam 400 kusů drůbeže, o víkendu ji veterináři utratili, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Ohniska v chovech jsou tak v sedmi krajích, tedy v polovině krajů v ČR. Zlínské ohnisko je druhé, které není v malochovu.
Produkce většiny zemědělských plodin v Moravskoslezském kraji loni oproti roku 2019 vzrostla, nejvýrazněji u ovsa, jarní pšenice a kukuřice na zrno. Výtěžek z hektaru meziročně klesl jen u cukrovky. Úroda téměř všech plodin byla v kraji mírně nižší, než je celostátní průměr. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Na Mostecku plánuje energetická společnost United Energy stavbu velkokapacitních skleníků pro pěstování zeleniny. Využívaly by elektřinu a teplo díky přímému napojení na teplárnu. Náklady na investici se odhadují v řádech stovek milionů korun. V projektu se počítá s celoroční produkcí zejména rajčat a okurek. Řekla to mluvčí společnosti Miloslava Kučerová.
Zemědělské podniky v Pardubickém kraji na konci loňského roku chovaly 109.400 kusů skotu. Meziročně se jeho stavy snížily o 1,9 procenta. Čtvrtina skotu v České republice byla poražena v Pardubickém kraji, který je nejvýznamnějším producentem hovězího masa, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Veterináři ve Zlínském kraji loni zamezili rozšíření nákazy takzvanou hlavničkou u skotu. Potvrdila se u téměř dvouleté jalovice v chovu na Vsetínsku. Zvíře nákaze, která se občas vyskytuje v místech, kde se společně chová skot s ovcemi, i přes podpůrnou léčbu podlehlo. Nákaza se ale ve stádě skotu dále nerozšířila, k čemuž přispěla i mimořádná veterinární opatření, řekl ředitel krajské veterinární správy František Mahdalík.
Zisk zemědělského sektoru loni meziročně vzrostl o 2,8 procenta na 17,7 miliardy Kč. Hodnota produkce se zvýšila o 4,1 procenta na 147 miliard Kč. V tiskové zprávě uvedli zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). Za zvýšením produkce stojí hlavně rostlinné komodity, jejichž hodnota stoupla o 6,8 procenta. U živočišné výroby byl naopak pokles o 0,4 procenta. Výše dotací na výrobu činila loni 32,8 miliardy Kč, o rok dříve to bylo podle starších údajů ČSÚ o 1,9 miliardy Kč více.
Zemědělcům v Česku by měl při jejich činnosti napomoci nový portál AgroRisk.cz, který informuje o rizicích pro hlavní pěstované plodiny, jako jsou například pšenice, řepka nebo ječmen. Na jeho vzniku se podílelo několik výzkumných ústavů nebo Mendelova univerzita v Brně. V tiskové zprávě to sdělila mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková, komora je partnerem projektu.
Stát začne v pondělí přijímat žádosti o dotace z druhé výzvy dotačního programu Agricovid. Má pomoci potravinářům, kteří dodávali do stravovacích služeb u nichž došlo k poklesu tržeb o více než čtvrtinu. Žádosti se můžou posílat do konce dubna, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. V první výzvě měl stát připravené tři miliardy korun, zemědělci a potravináři si řekli o 73,4 milionu Kč.
Čeští zemědělci znovu kritizují obchodní dohodu mezi EU a tzv. Mercosurem, tedy obchodním blokem čtyř latinskoamerických zemí – Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí (Mercado Comun del Sur). Dohoda podle zemědělců sice pomůže vývozu automobilů, poškodí ale zemědělskou a potravinářskou produkci v Evropě, potažmo v ČR. Zejména jde o chov masného dobytka, drůbeže a pěstování cukrové řepy, řekl na tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Dohodu budou muset ratifikovat všechny státy EU, ČR s ní podle něj souhlasí.
Půdní profil na 95 procentech území České republiky je na tom nyní z pohledu nasycenosti velmi dobře. Do nové vegetační sezony je to výborný výchozí stav, řekl dnes na webináři organizovaném projektem Intersucho Zdeněk Žalud. Vyšší vlhkost půdy se vyskytuje především na Vysočině a ve vyšších polohách, nižší v nížinách v severozápadních a západních Čechách a na jihu Moravy.
Zemědělci v jižních Čechách hnojí ozimy i základní obiloviny. Hlavní jarní práce jako setí nebo vláčení luk a pastvin nechávají na konec března a na duben, až půda vyschne a přestane mrznout. Někteří stihli minulý týden zasít oves. Kvůli tomu, že někde měli pozemky loni podmáčené, čekají místy až o pětinu nižší výnos řepky.
O novou výsadbu vinic na ploše zhruba 140 hektarů letos do konce února požádalo 153 zájemců. Nevyužitých, kvótami povolených, tak zůstalo 41 hektarů. Sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Loni pěstitelé celou kvótu prakticky vyčerpali, když si zažádali o 181,2 hektaru nových vinic, přičemž kvóta pro loňský rok byla 181,4 hektaru.
Jarní práce na polích v okolí Těšetice na Znojemsku již začaly. Zemědělci nyní přihnojují plodiny, daří se jim to ale především k ránu, kdy je povrch mrazem. Později se tam již kvůli blátu stroje nedostanou. Připravují se také na setí jařin. V blízké době je čeká výsev ječmene jarního, vojtěšky a po prohřátí půdy i kukuřice, řekl ředitel Pomony Těšetice Ivo Pokorný.
Veterináři potvrdili o víkendu deváté a desáté ohnisko ptačí chřipky v Česku. V obou případech šlo o malochovy, nově byl jeden v Moravskoslezském kraji. Druhé nové ohnisko bylo ve středních Čechách, kde už byla chřipka dříve zjištěna, sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Ohniska v chovech jsou tak v šesti krajích
Produkce medu loni v ČR klesla meziročně o zhruba 40 procent na 4997 tun. Podle dat ČSÚ je to nejméně od roku 2002, od kdy publikuje časové řady, podle starších dat ministerstva zemědělství jde o nejhorší výsledek minimálně od vzniku ČR v roce 1993. Jak však řekla předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová, někteří pamětníci mezi včelaři tvrdí, že jde dokonce o nejhorší rok za poslední půl století. Na vině podle ní není koronavirus, nýbrž loňské jarní počasí.
Některé zelinářské firmy se kvůli testům obávají výpadku pracovníků. Chtějí proto, aby byli výrobci jídla zařazeni mezi kritickou infrastrukturu s prioritní vakcinací, sdělil předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Podniky v živočišné výrobě by pak podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé byly radši, kdyby se povinné testování týkalo pouze farem, kde na jednom místě pracuje více než 50 lidí. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky vše nasvědčuje tomu, že koncern vládou stanovený termín stihne a pravidelně bude testovat všechny zaměstnance, kterých se nová povinnost týká. Uvedli to oslovení zástupci organizací a podniků v zemědělství.
Aktivita hrabošů klesla v únoru meziměsíčně zhruba o čtvrtinu na 456 používaných východů z nor na jeden hektar. U ozimých plodin jde však stále o 2,3násobek tzv. prahu škodlivosti. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Jde o další pokles, v lednu aktivita klesla meziměsíčně rovněž zhruba o čtvrtinu, jejich počty dosahovaly trojnásobku prahu škodlivosti. Stále ale podle ní existují lokality, kde jsou i dva tisíce používaných nor na hektar.
Společnosti Sladovny Soufflet ČR, která je největším výrobcem sladu v ČR, v účetním roce 2019/2020 meziročně klesly tržby o 482 milionů korun na 3,273 miliardy korun. Firma ale zvýšila svůj čistý zisk bezmála na 311 milionů korun z 277,5 milionu korun. Informace je z výroční zprávy firmy, jejíž hospodářský rok začal v červenci 2019 a skončil loni v červnu.
