Schodek agrárního obchodu se za letošní první tři čtvrtletí meziročně snížil o čtyři miliardy na 30,4 miliardy korun. Za celý rok tak dosáhne podle odhadu Zemědělského svazu ČR 41 miliard korun, když loni byl zatím nejvyšší, a to 47,2 miliardy korun.
Až 60 litrů mléka denně nadojí některé krávy prachatické firmy Prima Agri PT. Firma staví na krmení s vysokým obsahem živin, na něž si najala specialistu. Letos společnost, která hospodaří téměř na 1300 hektarech, měla rekordní výnos u řepky, 4,5 tuny z hektaru. Do budoucna plánuje i bourárnu masa s bufetem. V koronakrizi teď podporuje zdravotníky z prachatické nemocnice. Řekl to jednatel František Hodina. Společnost vyhrála regionální kolo soutěže Firma roku.
Svetové ceny potravín v októbri vzrástli už piaty mesiac po sebe. To signalizuje, že sa už úplne spamätali zo šoku, ktorý vyvolala globálna pandémia nového koronavírusu. Zisky pritom zaznamenala väčšina odvetví. Ukázali to predbežné údaje Organizácie OSN pre výživu a poľnohospodárstvo (FAO).
Zpoždění prací na polích o dva až tři týdny, problémy se sklízením kukuřice, setím ozimých plodin, ale i rozmetáním hnoje a další péčí o půdu způsobuje zemědělcům na jihu Moravy letošní deštivé a vlhké počasí. Sdělili to zástupci zemědělců.
Až pětinu ploch zatím nemohli osít někteří jihočeští zemědělci. Deště ztížily setí ozimých plodin i podzimní práce, opožděná je sklizeň kukuřice na zrno i sóji. Problémy jsou i se sklizní druhých otav na zmáčených loukách, stejně jako nejde zorat všechnu půdu, aby byla připravená na jaro. V některých podnicích komplikuje práce koronavirová nákaza. Sdělili to jihočeští zemědělci.
Farma ve městě Puiflijk v Nizozemsku musí utratit 200.000 kuřat, v chovu se jí totiž vyskytla nebezpečná ptačí chřipka. Nařídilo jí to místní ministerstvo zemědělství, informovala agentura Reuters. Nizozemsko se potýká se stále častějším výskytem ptačí chřipky už několik týdnů.
Toto číslo, které vyšlo 5. listopadu 2020, obsahuje články.
Na jižní Moravě se za prvních devět měsíců letošního roku vyrobilo 22.500 tun masa, což je v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 713 tun méně. Vzrostla produkce hovězího a telecího masa, ubylo naopak vepřového a skopového. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Ministerstvo zemědělství letos navýšilo rozpočet na vědu a výzkum o 27,3 milionu Kč, dává na ně přes miliardu korun. V příštím roce by se na ně mělo dát o dalších 156 milionů korun více, rozpočet na resortní výzkum by měl dosáhnout 1,16 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů, které poskytl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Úřad také informovalo o tom, že z 246 projektů vybral 50, u kterých doporučil pro příští rok 155milionovou dotaci, celkem na ně půjde 650 milionů Kč.
Česko bude podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, nejvíce znevýhodněna mezi evropskými státy po příchodu nové zemědělské politiky. Ukazují to podle nich předložené návrhy evropských institucí, sdělili zástupci těchto organizací na tiskové konferenci. Organizace odmítají navyšování byrokratické zátěže například při zjišťování skutečných majitelů jednotlivých podílů zemědělských společností, což odsouhlasil Evropský parlament. Kromě krácení peněz pro ČR se jim nelíbí také zjišťování, zda zemědělec nedělá jinou činnost, než pouze zemědělské práce.
Pět oborových zemědělských organizací odmítlo návrh a způsob projednání zákona o fondu těžko pojistitelných rizik. Ten chce předložit ministerstvo zemědělství jako poslanecký návrh. Návrh by měl, pokud si za ním stojí, ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) předložit jako vládní, aby prošel standardním připomínkovým řízením, nikoliv ho dát nějakému poslanci, aby ho následně předložil Poslanecké sněmovně, řekl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Jaroslav Šebek.
Počty přemnožených hrabošů klesly v říjnu meziměsíčně o 37 procent. Stále ale výzkumníci zaznamenali 664 aktivních východů z nor na hektar, loni jich touto dobou bylo 764. Současné hodnoty odpovídají u ozimých plodin 3,3násobku tzv. podzimního prahu škodlivosti. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Hlodavců je stále nejvíce v Ústeckém a Středočeském kraji, nárůst v říjnu zaznamenal Jihočeský kraj, dodala.
Koronavirus letos zvýšil zájem o krouhané zelí. Jeho producenti na Ostravsku zaznamenali navíc i řadu nových klientů, kteří toužili po vitamínové bombě v podobě podomácku nakládaného kysaného zelí. Řekla to vedoucí Zahradnictví Poruba v Ostravě Františka Bestová. Období prodeje krouhanky nyní vrcholí. Společnost ZP Otice dokonce kvůli zájmu lidí prodej o týden prodloužila.
Produkce medu v jižních Čechách je letos proti průměrným rokům o 50 až 70 procent menší. Nižší výnosy ovlivnilo hlavně deštivé letní počasí, kdy včely nelétaly tak daleko a tvořily si víc zásob, které spotřebovaly. V kraji ubylo poslední roky i mnoho jehličnatých stromů, jež jsou hlavním zdrojem pro lesní medy. Med stojí 150, 170, ale i 220 korun za kilogram. Na trhu se kvůli malé české produkci objeví med z Číny či Jižní Ameriky. Řekli to jihočeští včelaři.
Husí farma v Rohozné na Jihlavsku má přes ztrátu odbytu v restauracích objednávky na všech 1000 vykrmených hus. Půjdou do obchodů a na drobný prodej, řekl farmář Josef Tříska. Farma přitom zvažovala, jestli se do výkrmu hus letos vůbec pustí, protože nikdo na jaře nedokázal odhadnout, jak bude kvůli epidemii vypadat svatomartinský trh a jestli bude o husí pečínku zájem.
Program Agricovid, ve kterém stát přerozdělí až tři miliardy korun potravinářům a zemědělcům postiženým koronavirem, musí ještě schválit Evropská komise. V tiskové zprávě uvedlo ministerstvo zemědělství. Vláda dnes schválila výdajový rámec, nárok na dotaci budou mít podniky, kterým klesly meziročně mezi začátkem března a koncem listopadu tržby o čtvrtinu. Příjem žádostí by mohl začít na přelomu letošního a příštího roku.
Úroda vinných hroznů bude letos o několik procent nad dlouhodobým průměrem. Některé bobule z běžné sklizně jsou ale ještě na keřích, nejspíš tak půjde o nejpozdější sklizňový termín, uvedli zástupci Vinařské unie na tiskové konferenci. Vinicím letos podle nich méně škodili hraboši, kteří byli na Moravě přemnožení loni. Naopak škody od špačků jsou již překonané ztrátami, které způsobila srnčí zvěř.
Jihomoravští pěstitelé a chovatelé se obávají nedostatku pracovních sil kvůli koronavirovým opatřením. Své zaměstnance poslat domů na home-office nemohou. Musí zasít ozimy, sklidit kukuřici a denně pečovat o zvířata. Zemědělci jsou s kapacitami na hraně. Jeden člověk v karanténě pro ně může znamenat výrazný problém.
Pěstitelé zeleniny s obavami vzhlížejí k příští sezoně, kterou kvůli pandemii koronaviru zřejmě opět poznamená citelný nedostatek pracovní síly z tuzemska a hlavně ze zahraničí. Už letošní rok byl pro tuzemské pěstitele zeleniny velmi náročný a mnozí zřejmě stanou před rozhodnutím, zda příští rok zredukovat plochy se zeleninou. Řekl to předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Letošní výnosy cukrové řepy v Pardubickém kraji budou zřejmě průměrné. Plodina má nižší cukernatost, sklizni také nepřeje deštivé počasí, řekl předseda Okresní agrární komory v Chrudimi Jaroslav Kopista. Jeho pozemky také poškodily nedávné záplavy.
