Žně v Jihočeském kraji prakticky skončily, zemědělci sklidili téměř 98 procent plochy obilovin. Průměrný výnos letošní sklizně je 6,34 tuny na hektar. Je to výrazně více než v minulém roce, kdy to bylo 5,61 tuny. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva zemědělství.
Letošní sklizeň obilí a řepky v Libereckém kraji bude patřit k těm lepším, průměrné výnosy jsou nejvyšší za posledních pět let. Řepky se v kraji sklízelo v průměru 3,67 tuny z hektaru, vyšší výnosy měli jen pěstitelé v jižních Čechách, na Vysočině a v Karlovarském kraji. Obilí se v kraji sklízí v průměru 6,32 tuny z hektaru. Podle údajů z ministerstva zemědělství (MZe) zbývá ještě posekat 867 hektarů, to je necelých pět procent ploch.
Žně na Vysočině jsou prakticky u konce. Na začátku tohoto týdne zbývalo zemědělcům sklidit obiloviny asi z 600 hektarů, což je půl procenta letošní celkové rozlohy obilných polí v kraji. Průměrný hektarový výnos 6,15 tuny je o 0,36 tuny vyšší než před rokem. Na rozdíl od minulých dvou suchých let ale bylo potřeba sklizené obilí dosoušet, časté deště také měly dopad na kvalitu zralých zrn. Vyplývá to z údajů, které poskytla jihlavská agrární komora a ministerstvo zemědělství.
Žně ve středních Čechách skončily, výnosy jsou meziročně vyšší, a to jak u obilí, tak u řepky, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství. V některých lokalitách ale až dvě třetiny úrody poškodili hraboši.
Toto číslo, které vyšlo 28. srpna 2020, obsahuje články.
Srpnové deště dokázaly dosytit půdu nakonec i na severozápadě Čech tak, že nikde v Česku nyní nepanují dva nejhorší stupně zemědělského sucha ze šesti a třetí nejhorší je pouze na půl procentu území. Vyplývá to z mapy projektu InterSucho, která je aktuální k nedělnímu ránu. Celkově je sucho pouze na deseti procentech území.
Jihočeští zemědělci sklidili k dnešnímu dni téměř 85 procent obilovin. Průměrný výnos je 6,36 tuny z hektaru. Závěr žní zpomalují deště. Průměrné výnosy jsou meziročně lepší. Sdělila to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Letošní žně se blíží ke konci, sklidit zbývá ještě zhruba desetinu obilovin. Průměrný výnos nejčastěji pěstované ozimé pšenice činí 6,35 tuny z hektaru, což je meziroční zvýšení o 0,46 t/ha. Průměr všech základních obilovin pak činí 6,06 tuny na hektar. Uvedlo to ministerstvo zemědělství. Řepky zbývá sklidit ještě 1,3 procenta ploch, průměrný výnos činí 3,42 tuny na hektar, loni to bylo o 0,35 t/ha méně. Stát upozorňuje na zhoršenou kvalitu sladovnického ječmene.
Na Vysočině dokončili zemědělci do začátku tohoto týdne sklizeň řepky olejné ve čtyřech z pěti okresů. Posledních 150 hektarů řepky zbývalo na Žďársku. Obiloviny jsou posekané z více než čtyř pětin polí v kraji. Dosavadní výnos 6,15 tuny obilí z hektaru je o 0,36 tuny vyšší než celkový loňský výsledek. Sklizeň komplikují časté deště, řekl ředitel jihlavské agrární komory Vlastimil Vaněk.
Sklizeň obilí v Moravskoslezském kraji se blíží ke konci, zemědělci už sklidili 54.220 hektarů polí, tedy téměř 90 procent z více než 60.541 hektarů osetých ploch. Průměrný výnos činí 5,8 tuny z hektaru, což je o 0,26 tuny méně, než je celostátní průměr, a o 0,41 tuny z hektaru méně, než se v kraji sklidilo loni. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Vyšší výnosy obilovin než loni hlásí v závěru žní zemědělci v Olomouckém kraji, kteří už sklidili bezmála 95 procent polí s obilím. Sklizeň řepky v Olomouckém kraji takřka skončila a výnosy jsou ve srovnání s rokem 2019 také vyšší, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství. Loňskou úrodu v Olomouckém kraji nepříznivě ovlivnilo sucho a letní bouřky.
Zemědělci v Královéhradeckém kraji za poslední týden díky příznivému počasí zvýšili podíl posekaných ploch s obilovinami na dnešních 88 procent z předchozích 67 procent. Hektarový výnos zatím činí 6,55 tuny a proti loňskému výsledku je vyšší o 16 procent. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Na letošní letní etapu celostátní přehlídky květin Flora Olomouc, která se od čtvrtka do neděle konala na stejnojmenném výstavišti nedaleko centra Olomouce, se přišlo podívat 15.000 lidí. Počet návštěvníků je zhruba o 5000 nižší než loni v létě, avšak předčil očekávání vedení výstaviště. Kvůli pandemii koronaviru letos výstavu doprovázela přísná hygienická opatření. Sdělila to ředitelka Výstaviště Flora Eva Fuglíčková. Jarní část výstavy květin se v dubnu kvůli covidu nekonala, stalo se tak poprvé za 60 let existence.
Sklizňové plochy chmelnic proti loňsku klesly o 36,7 hektaru na 4966 hektarů. Loni činily 5003 hektarů. Zpřesněný odhad sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Podle dřívějšího odhadu ústavu měla plocha klesnout až na 4947,4 hektaru. Chmelnice byly letos nově vysazené na 270,3 hektaru, proti loňsku jich přibylo o 22,3 hektaru.
Tuzemská sklizeň konzumní zeleniny v roce 2019 meziročně vzrostla o 27.478 tun na 226.341 tun. V roce 2018 se naopak meziročně propadla bezmála o 43.000 tun. Informaci pochází z údajů Českého statistického úřadu. Letošní produkce zeleniny se v Česku zatím vyvíjí slibně a její ceny po předchozím výrazném růstu klesají. Řekl to předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Sklizeň chřestu v okolí Hostína u Vojkovic na Mělnicku byla letos podobná jako loni, ale méně kvalitní. Ovlivnilo ji dubnové suché počasí i nedostupnost zahraničních brigádníků kvůli pandemii koronaviru a s ní souvisejícími opatřeními. Nejistota trvá i pro příští rok, řekl jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář.
Zemědělci nebudou muset vysévat ohlášené meziplodiny kvůli přemnoženým hrabošům v 11 okresech, většinou v severních a středních Čechách. Sdělili to zástupci Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Státu budou zemědělci hlásit zásah vyšší moci, tedy hrabošů. Ve čtvrtek zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) doporučení, aby zemědělci v místech s přemnoženými hraboši meziplodiny nevysévali, pro hraboše by sloužily porosty jako potrava a útočiště.
Farma Hladná z Albrechtic nad Vltavou sklidila letos nadprůměrné množství česneku. Ve stodole ho teď suší kolem 2000 kilogramů, postupně řežou. Vysázeli ho přes 300 kilogramů, mají tak za sedm let pěstování nejvyšší výnosový koeficient. Produkce zmizí do konce září hlavně díky prodeji ze dvora, kilogram stojí 180 korun. Sadbu chtějí časem rozšířit o 100 kilogramů. Řekla to Hana Krippnerová, která farmu provozuje s manželem.
Toto číslo, které vyšlo 20. srpna 2020, obsahuje články.
Toto číslo, které vyšlo 13. srpna 2020, obsahuje články
