Někteří jihočeští chovatelé prasat zřejmě zruší chovy kvůli nové povinnosti mít do konce roku areály oplocené. Problém mají hlavně ti, kteří jsou v nájmu a vlastníci jim nedovolí stavební úpravy. V jižních Čechách ubylo za posledních 20 let téměř 80 procent prasat, jež zemědělci chovají, na letošních 85.000 kusů. Řekli to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná a chovatel Jan Šťovíček.
V Jánské na Děčínsku v pobočce společnosti Proagro Nymburk se objevila v jedné z hal s nosnicemi salmonela. Státní veterinární správa proto dnes začala s likvidací 40.800 nosnic. Dnes usmrtila asi polovinu, pokračovat bude ve čtvrtek. Řekl to ředitel Krajské veterinární správy Petr Pilous. Jde zhruba o 45 týdnů starou drůbež, nové nosnice společnost po dezinfekci haly nasadí nejspíš za víc než 15 týdnů, sdělil za firmu Zdeněk Mlázovský, který počítá se ztrátami na tržbách okolo deseti milionů korun.
Králičí a drůbeží maso budou moci farmáři i v novém roce prodávat dál přímo. Sdělili to zástupci Státní veterinární správy (SVS). Na některých webech se v poslední době objevily informace, že to už EU neumožní.
Ekologické chovy prasat čelí problémům, mnohé z nich budou muset zavřít, obává se PRO-BIO Svaz ekologických podnikatelů. Na vině je podle nich novela vyhlášky, podle které se musí od příštího roku všechny chovy dvojitě oplotit. Na řadě míst to nebude možné, navíc to bude drahé. Novela se neprojednala s odbornou veřejností, uvádí manažerka svazu Kateřina Urbánková. Negativně se to může dotknout také chovů přeštického černostrakatého prasete, dodala. Podle ministerstva zemědělství se vyhláška schválila transparentně a obvykle, chovatelé měli dost času se na změny připravit.
Společnost SZP Těšnovice, která je předním chovatelem prasat ve Zlínském kraji, loni utržila téměř 151,9 milionu korun, meziročně o 28,1 milionu korun více. Loňský zisk podniku, který sídlí v místní části Kroměříže, dosáhl zhruba 23,8 milionu korun, o rok dříve činil necelých sedm milionů korun. Vyplývá to z účetní závěrky a výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Farma v severní Anglii musí vybít 10.500 krocanů, protože se u nich potvrdil výskyt vysoce patogenního kmene ptačí chřipky H5N8, informovaly agentury. V okruhu deseti kilometrů od farmy je dočasný bezpečnostní perimetr. Podtyp H5N8 potvrzený v komerčním chovu je nebezpečný pro ptáky, lidem ale neublíží.
Do konce letošního roku musí být všechny chovy prasat podle zpřísněné legislativy oplocené. Venkovní výběhy budou muset mít dvojitou bariéru a všechny stavby určené k chovu prasat i pomocné stavby, kde chovatelé skladují krmivo nebo stelivo pro prasata, musí být chráněné trvalým oplocením. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Důvodem zpřísnění je dlouhodobé riziko přenosu afrického moru prasat do chovů. Za neoplocení chovu hrozí fyzické osobě pokuta do 20.000 Kč, právnickým a podnikajícím osobám do 300.000 Kč, dodal mluvčí.
Africkým morem prasat je v Libereckém kraji ohrožen zejména Frýdlantský výběžek. Důvodem jsou migrační trasy divočáků z Polska, které vedou v oblasti Dětřichova, Višňové, na severu v oblasti Habartic a Jindřichovic pod Smrkem až k Novému Městu pod Smrkem. Nákazu navíc objevili i u divokého prasete uloveného zhruba 60 kilometrů od hranice v německém Zhořelci, zavlečení afrického moru tak hrozí i v oblasti Hrádku nad Nisou. Po jednání krizového štábu to řekl ředitel krajské veterinární zprávy Roman Šebesta.
Královéhradecký kraj je jednou z rizikových oblastí pro šíření afrického moru prasat, který byl koncem října potvrzen v Německu a Polsku, v Sasku asi 60 kilometrů od státních hranic. Pokud lidé najdou uhynulé kusy černé zvěře, měli by okamžitě kontaktovat myslivce, veterinární správu nebo příslušný obecní úřad. Novinářům to řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). V kraji není aktuálně zjištěn jediný případ tohoto velmi nakažlivého onemocnění, které není na člověka přenosné. Přesto by lidé neměli s uhynulými zvířaty manipulovat.
Dánsko vybije asi 25.000 kuřat kvůli výskytu vysoce patogenního kmene ptačí chřipky H5N8. Oznámily to podle agentury Reuters místní úřady s tím, že to prakticky znamená zastavení vývozu drůbeže a vajec z Dánska do zemí mimo Evropskou unii po dobu nejméně tří měsíců. První případ ptačí chřipky zaznamenala Francie na středomořském ostrově Korsika.
Blanenští rybáři dnes vylovili z vodní nádrže Palava na okraji Blanska asi deset metráků ryb. Šlo především o kapry či líny, které přemístili do nedaleké nádrže Palava II. Blanenská radnice to uvedla na svém webu. Palava se musí vypustit, čeká ji oprava potrubí v hrázi.
Zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027, který schválil Senát, je podle agrární komory jižních Čech diskriminační krok, pokud nebudou ve stejné době zakázány v zemích, odkud se vejce do ČR vozí. Potravinářům hrozí, že budou mít zmařené miliardové investice. Rizikem je i nákaza ptačí chřipkou, která se šíří ve volných chovech. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Senát schválil beze změn zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027. Souhlasil tak i se zvýšením pokut za týrání zvířat nebo zákazem drezúry v cirkusech a podobných zařízeních. Rozhodl o tom po čtyřhodinové debatě nad novelou o ochraně zvířat proti týrání. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Česko chce kvůli výskytu afrického moru prasat blízko českých hranic v Německu a Polsku zvýšit odlov divokých prasat na severu Čech. Nabídne kvůli tomu odměny za odstřely divočáků a vyšší odměnu za nálezy a odklízení uhynulých prasat. Po jednání Ústřední nákazové komise to oznámilo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. Komise jednala také o ptačí chřipce, která se objevila třeba v Nizozemsku, a výskytu nemoci covid-19 u zvířat.
Společnost Agrofert prodává producenta slepičích vajec Druko Střížov a obchodníka s vejci Česká vejce CZ. Převzít je má firma Maso Jičín podnikatele Bohuslava Kohouta. Vyplývá to z informací na webu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Na obchod, jehož cena nebyla oznámena, upozornil server IHNED.cz.
Ochranáři na Slovensku se znovu dostali do sporu s úřady kvůli lovu vlků. Povolení k odstřelu této šelmy ale postavilo proti sobě i ministerstva zemědělství a životního prostředí, které nově navrhlo zařadit vlka mezi chráněná zvířata.
Nizozemské úřady nařídily utratit kvůli dalšímu ohnisku ptačí chřipky na severu země 48.000 kuřat. Rovněž úřady na severu Německa přikázaly držet veškerou drůbež v uzavřených prostorách poté, co se nemoc objevila na dvou farmách ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko.
Husy se v ČR chovají na 50 hospodářstvích, do listopadu se jich v ČR vylíhlo zhruba 171.000, přibližně o 5000 méně než loni. Sdělila to předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie a tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá. Středeční svátek svatého Martina je dnem jejich největší roční konzumace. Podle komory přibývá v posledních letech obchodníků, kteří nabízejí na sváteční stůl husu z českých chovů. Jinak se do ČR většinou vozí z Maďarska.
Až 60 litrů mléka denně nadojí některé krávy prachatické firmy Prima Agri PT. Firma staví na krmení s vysokým obsahem živin, na něž si najala specialistu. Letos společnost, která hospodaří téměř na 1300 hektarech, měla rekordní výnos u řepky, 4,5 tuny z hektaru. Do budoucna plánuje i bourárnu masa s bufetem. V koronakrizi teď podporuje zdravotníky z prachatické nemocnice. Řekl to jednatel František Hodina. Společnost vyhrála regionální kolo soutěže Firma roku.
Farma ve městě Puiflijk v Nizozemsku musí utratit 200.000 kuřat, v chovu se jí totiž vyskytla nebezpečná ptačí chřipka. Nařídilo jí to místní ministerstvo zemědělství, informovala agentura Reuters. Nizozemsko se potýká se stále častějším výskytem ptačí chřipky už několik týdnů.
