Slovensko připravuje nový soubor opatření proti šíření afrického moru prasat, který byl v zemi poprvé potvrzen před dvěma lety a letos v červnu zasáhl jeden z velkochovů. Ministerstvo zemědělství v materiálu vyčíslilo náklady na potírání zmíněného vysoce nakažlivého virového onemocnění na více než 12 milionů eur (přes 300 milionů Kč).
Cena prasat nevzrostla nad náklady už rok, uvedli dnes na tiskové konferenci zástupci Zemědělského svazu ČR. Podle předsedy svazu Martina Pýchy je výkupní cena prasete v živé hmotnosti kolem 27 korun za kilogram, náklady ale činí 34 Kč/kg. Předseda vyzval další části obchodního řetězce, aby platili za výkup masa alespoň evropský průměr, který činí kolem 32 Kč/kg.
Firma Rybářství Třeboň měla za obchodní rok od října 2019 do loňského září tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží 146,2 milionu Kč. Meziročně klesly o osm procent. Provozní zisk se snížil o téměř 35 procent na 18,9 milionu. Výsledky nejvíc ovlivnilo, že kvůli koronaviru se prodalo méně ryb. Vyplývá to z výroční zprávy.
Krmiva jsou v České republice podle ministerstva zemědělství (MZe) vyráběná v souladu s předpisy Evropské unie a jsou bezpečná. Čeští výrobci loni vyvezli krmiva za 20,5 miliardy korun, z toho do Ruska 23.428 tun krmiv v hodnotě 1,15 miliardy korun. Sdělil to mluvčí MZe Vojtěch Bílý. Podle Státní veterinární správy (SVS) způsob i příprava inspekce českých výrobců krmiv z ruské strany naznačovaly, že nelze čekat pozitivní výsledek. Rusko už zavedlo zákaz dovozu krmiv z Estonska, Litvy, Německa, Nizozemska a Španělska a lze očekávat podobné pokračování i v dalších členských státech. Příští středu je proto na úrovni EU k tématu svoláno jednání, uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček. Nové opatření Ruska se podle Agrární komory ČR dotkne především větších českých výrobců nebo nadnárodních firem na výrobu krmiv, které v Česku působí, řekla mluvčí komory Barbora Pánková.
Ruská Federální veterinární a fytosanitární služba Rosselchoznadzor zakázala dovoz krmiv a přísad do krmiv z České republiky, oznámila ruská tisková agentura TASS. Samotný úřad ve svém prohlášení informuje o dočasném omezení dovozu těchto produktů od 21. června. „Toto rozhodnutí úřad učinil na základě neuspokojivých výsledků inspekce českých podniků, které mají oprávnění dodávat krmiva a doplňkové látky do Ruska,“ uvedl Rosselchoznadzor .
Argentinští chovatelé skotu prodloužili zatím do středy zastavení prodeje hovězího na domácím trhu. Začali s ním 20. května v reakci na vládní zákaz exportu hovězího, který krátce předtím zavedla na měsíc ve snaze snížit ceny tohoto masa pro domácí spotřebitele. Informovala o tom agentura AFP.
Rybáři loni v Česku vylovili 20.401 tun ryb, což bylo meziročně o necelá tři procenta méně. Z toho největší množství, 17.370 tun ryb, tvořili kapři. Uvedlo to Rybářské sdružení ČR na svém webu. O více než tisíc tun na 9200 tun klesl vývoz živých ryb do zahraničí, o 900 tun na 7600 tun pak klesl prodej živých ryb v ČR.
Destinační společnost ZnojmoRegion nesouhlasí se záměrem výstavby výkrmny prasat ve Štítarech na Znojemsku, kterou plánuje Zemědělská společnost Petřín. Velkokapacitní výkrmna v bývalém statku z pohledu destinačního managementu sníží hodnotu rekreační oblasti a ohrozí cestovní ruch. V tiskové zprávě to uvedla za společnost Marie Tesařová. Ke zveřejněné dokumentaci záměru se mohou lidé či samosprávy vyjádřit do 2. června. Nesouhlasné stanovisko zašle i obec Štítary, řekla její starostka Pavla Rozsypalová. Podle investora nebude mít projekt na cestovní ruch negativní vliv.
V zemědělských chovech na Vysočině klesl v posledním roce počet skotu o dvě desetiny procenta na 218.200 kusů. I tak to byl druhý nejvyšší počet v zemi, o něco víc skotu měli k letošnímu 1. dubnu jen zemědělci na jihu Čech. Podle soupisu hospodářských zvířat, který zveřejnil Český statistický úřad, omezili farmáři na Vysočině od loňského jara nejvýrazněji chov ovcí, koz a koní. V meziročním porovnání přibylo v tomto kraji jen drůbeže a prasat.
Společnost Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách na Královéhradecku, který na konci března zasáhla ptačí chřipka, chce o víkendu obnovit chov slepic. Do první z šesti hal by pracovníci drůbežárny měli přivézt 61.000 kuřic. S plnou obnovou chovu farma, která patří k významným drůbežářským podnikům v Královéhradeckém kraji, počítá na podzim. Řekl to ředitel podniku Jan Pozdílek.
Výroba masa v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,2 procenta na 113.329 tun, nejvíce se zvýšila produkce u drůbežího, kde šlo o 4,4 procenta, a u vepřového s nárůstem o 2,3 procenta. Naopak o tři procenta klesla výroba hovězího. Nákup mléka klesl o 4,2 procenta na 754,2 milionu litrů, uvedl Český statistický úřad. Ceny zemědělských výrobců klesly u prasat o 30,5 procenta, u kuřat se zvýšily o 1,9 procenta. Výkupní cena mléka meziročně klesla o 1,2 procenta na 8,78 Kč/l.
Na jižní Moravě se za první čtvrtletí letošního roku vyprodukovalo bez drůbežího 7400 tun masa. Proti stejnému období minulého roku je to o více než 120 tun méně. Objem produkce hovězího a telecího masa byl o 34 tun nižší, stejně tak poklesla výroba vepřového masa, a to o 89 tun. V tiskového zprávě to dnes uvedla Zuzana Švehlíková z Českého statistického úřadu. V mezikrajském srovnání byl největším producentem masa bez drůbežího Jihočeský kraj, nejmenším Karlovarský.
Zákazu klecového chovu slepic od roku 2027 se řada velkých i malých chovatelů přizpůsobuje už nyní. Vliv na to má i rozhodnutí obchodních řetězců omezit prodej vajec z těchto chovů. Drůbežáři tak přechází k alternativním systémům, především k volnému ustájení ve voliérách, a podíl slepic chovaných v klecích klesá. V současnosti jde přibližně o tři čtvrtiny slepic v rámci registrovaných chovů, uvedla Martina Lichovníková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Ve Vodňanech na Strakonicku potvrdili veterináři 34. letošní ohnisko ptačí chřipky v malochovu s devíti slepicemi. Sdělil to za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. V blízkosti ohniska je podnik Vodňanská drůbež, který je součástí koncernu Agrofert. Potvrzený byl subtyp choroby H5N8. Podle jihočeských veterinářů jde o letošní nejhorší ohnisko v kraji, protože jsou poblíž Vodňanská drůbež a jedna jatka.
Zlínský kraj letos podpoří včelaře částkou 1,14 milionu korun. Rozhodli o tom krajští radní. Podpora je určena současným i začínajícím včelařům na pořízení vybavení. Finance hejtmanství rozdělí mezi 117 projektů, sdělila mluvčí krajského úřadu Soňa Ličková.
Na husí farmě v Rohozné se už líhnou první housata. Návrat sněhu a mrazu jejich odchov neohrožuje, protože housata potřebují být tak jako tak první dva až tři týdny v teple, řekl farmář Josef Tříska. Doufá, že jak avizovali zástupci vlády, skončí za týden zákaz přejíždění mezi okresy vydaný kvůli epidemii, který by mohl ztěžovat prodej. Housat by letos mělo být z Rohozné 30.000 až 35.000, podobně jako minulé roky. Zájem o ně je. Objednávají si je lidé z celé republiky, zákazníky má farma i v Rakousku a Německu.
Výroba mléka ve Zlínském kraji loni vzrostla o 7,1 procenta. Ve srovnání s rokem 2019 to byl nejvyšší nárůst mezi všemi kraji. V celé České republice meziročně stoupla o 3,5 procenta. Nárůst se týkal všech krajů. Loni se ve Zlínském kraji vyrobilo téměř 165,3 milionu litrů mléka, o rok dříve to bylo zhruba 154,3 milionu litrů, vyplývá z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem.
Ptačí chřipka zasáhla velkochov 175.000 slepic v Kosičkách na Královéhradecku a chov 7500 kachen v Záhornici na Nymbursku. Letos jde o 24. a 25. zjištěné ohnisko nákazy ptačí chřipky v ČR. Drůbež bude utracena. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Česká republika bude žádat finanční pomoc pro zemědělce od EU. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jsou ekonomické dopady na chovatele obrovské.
Drůbežáři chtějí kompenzace za ptačí chřipku od Evropské komise. Budou apelovat na ministerstvo zemědělství, aby žádalo o náhrady za výpadky na trhu. Řekla to předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Podobnou situaci stát řešil při prvním výskytu ptačí chřipky v ČR v roce 2006, tehdy Evropa kompenzace vyplácela, připomněla. V chovech se nyní utratila zhruba třetina ze 149.000 kachen určených na rozmnožování.
Ptačí chřipka se rozšířila do chovů kachen firmy Perena v Královéhradeckém kraji. V regionu jsou dvě ohniska vzdálená od sebe zhruba 15 kilometrů, 40.000 ptáků utratí veterináři v pondělí, řekl dnes novinářům ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Jde o první komerční chovy, které letos ptačí chřipka zasáhla, a první letošní ohnisko v kraji. Firma Perena na webu uvádí, že je jednou z nejvýznamnějších kachních líhní v Evropě. V roce 2019 vylíhnula 14 milionů kachňat.
