Hroznů z jihomoravských vinohradů bude letos o něco méně, díky teplému podzimu je ale jejich kvalita dobrá, vysoké teploty uplynulých dvou týdnů prospívaly zejména modrým odrůdám, bílé musí vinaři rychle sklízet, aby nepřišli o žádoucí kyseliny. Řekli to oslovení zástupci vinařů i odborníci.
Kvůli dalšímu výraznému přibývání hrabošů mohou sedláci od pátku pokládat do nor vyšší než běžně povolené množství jedu. Rozhodl tak Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ), napsala v tiskové zprávě jeho mluvčí Ivana Kršková. Ústav v první polovině září evidoval nejvyšší hodnoty populace hraboše na Moravě. Opatření je platné do 20. ledna 2024.
Pěstitelům chmele se nedaří výrazný růst nákladů promítnout do jejich prodejních cen. Důvodem jsou hlavně dlouhodobé smlouvy s odběrateli, které se uzavírají na tři až pět let. Náklady na hnojiva jim loni vzrostly meziročně až na čtyřnásobek, za energie při sklizni platily o téměř 150 procent vyšší ceny. Ministerstvo zemědělství (MZe) to uvedlo v odůvodnění nařízení o letošní mimořádné podpoře pro zemědělce. Rozdělit by se mělo zhruba 240 milionů korun. Dostat by ji měli pěstitelé chmele, ovoce, zeleniny a chovatelé skotu.
Žně v Pardubickém kraji skončily s průměrným výsledkem. Hodně ho ovlivnilo počasí, zpočátku deště, poté sucho, řekl novinářům viceprezident Agrární komory a ředitel zemědělské firmy Klas Nekoř na Orlickoústecku Leoš Říha. Výnosy v kraji jsou podle něj menší než loni a nižší než letošní průměr v Česku.
Česká republika má nově 17 památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Jako poslední se dnes jeho součástí staly Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu. Zapsání Žatce a tamní chmelařské krajiny vyvolalo v Česku pozitivní ohlasy. Představitelé ministerstva kultury, Národního památkového ústavu (NPÚ), Ústeckého kraje i Žatce na Lounsku to pokládají zejména za příležitost pro rozvoj a propagaci lokality a posílení jejího turistického ruchu. Žatec, který o zápis usiloval 16 let, se nyní chce zaměřit na rozvoj infrastruktury a spolupráci s místními živnostníky.
Sklizeň jablek v České republice bude letos podprůměrná na úrovni 100.564 tun. V porovnání s loňskou sklizní by měla klesnout o 27 procent a proti průměru sklizní posledních pěti let by měl propad činit 18 procent. Naopak sklizeň hrušek by měla meziročně vzrůst o 28 procent na 9500 tun. Byla by tak nejvyšší od roku 2015, kdy činila 10.000 tun. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), řekla mluvčí ústavu Ivana Kršková. U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá.
Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM) nesouhlasí s nastavením vládou avizovaného zvýšení daně z nemovitosti, protože by se podle ní odrazilo ve zdražení pachtovného za pronájem zemědělské půdy. Doplatili by na to hlavně malí a střední pěstitelé zeleniny. Stát by proto podle ZUČM měl obhospodařovanou zemědělskou a lesní půdu ze zvýšení této daně vyjmout. „Podmínky by se měly pěstitelům usnadňovat a tohle je jedna z možností,“ sdělila předsedkyně ZUČM Monika Nebeská.
Na Vysočině začíná sklizeň brambor. Zatím to vypadá tak, že kvůli dopadům letošního počasí bude spíš průměrná, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Zemědělci dostávají při prodeji ve velkém za kilogram brambor okolo sedmi korun, víc než před rokem. Dovážet brambory ze zahraničí se podle předsedy nevyplácí, protože tam je farmářská cena ještě vyšší. Na Vysočině je podle statistiky 35 procent z celkové rozlohy bramborových polí v Česku.
Populace hrabošů na polích v Česku v létě plynule rostla a v srpnu dosáhla trojnásobku prahu škodlivosti. Aktivních východů z nor bylo na hektar 603, v červenci to bylo 542, v květnu 127. Dlouhodobě zůstává nejproblematičtější situace v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. Mimo tyto kraje žijí vysoké populace hrabošů také na Třebíčsku, Kolínsku a Ústeckoorlicku, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Populace tak neklesala ani po sklizni hlavních plodin.
Slovenský statistický úřad ve svém druhém odhadu zvýšil výhled letošní úrody hlavních obilovin v zemi, oproti loňsku má být vyšší o 17,4 procenta. Dříve statistici očekávali růst o 11,9 procenta. S výjimkou hrachu by oproti loňsku, kdy úrodu na Slovensku poznamenalo sucho, měla stoupnout také sklizeň dalších sledovaných plodin. V České republice letošní sklizeň základních obilovin podle dat Agrární komory ČR meziročně mírně klesla.
Pěstitelé očekávají průměrnou úrodu chmele, což by nemělo mít negativní vliv na cenu piva. Řekl to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na chmelnici u Loun. Ceny potravin obecně klesají s tím, jak zpomaluje inflace, nic podle Výborného nenasvědčuje tomu, že by cena za půl litr točeného piva překonala 70 korun. Pěstitele chce ministerstvo zemědělství nadále podporovat, získají část peněz z balíčku krizové pomoci Evropské unie. Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda čeká, že letošní úroda stoupne k 6000 tun.
Žně v ČR jsou již prakticky u konce, zemědělci k dnešnímu dni sklidili téměř 98,6 procenta ploch obilovin a 99,7 procenta řepky. Dokončení prací na polích umožnilo velmi teplé počasí v minulém týdnu. Produkce obilovin dosáhla 7,57 milionu tun. Průměrná hektarový výnos dosáhl 6,17 tuny. Oproti loňsku je vyšší o 5,8 procenta, tedy o 0,34 tuny na hektar. Kvalitu části úrody ovlivnily deště na přelomu července a srpna. V posledním letošním žňovém zpravodajství to uvedlo ministerstvo zemědělství.
Kvůli velkému suchu a menšímu množství srážek se zemědělci obávají, že bude horší úroda kukuřice. Její růst byl velmi zpomalený a zatím nedosahuje takových parametrů jako v minulých letech. Na mezinárodním agrosalonu Země živitelka to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Kukuřice tvoří významnou složku pro krmení hospodářských zvířat hlavně v zimních měsících.
V jednotlivých regionech Česka bude podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) velký rozdíl ve výsledcích sklizně. Celorepublikově je však letošní rok lepší než loňský. Výnos obilovin v průměru činí 6,18 tuny na hektar, což je o 2,6 procenta více než před rokem. Výborný to řekl novinářům na Národních dožínkách při mezinárodním agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.
Ceny ovoce zásadně ovlivňují obchodní řetězce. Mají vliv i na to, kolik zboží se prodá. Výkupní cena za kilogram jablek je 13 až 14 korun, řetězce nabízí kilogram i za 50 až 60 korun, řekl na budějovickém agrosalonu Země živitelka předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petr Leber. Unie očekává, že letos se na jihu a západě Čech sklidí téměř 8000 tun jablek, meziročně asi o deset procent méně. Za nižší úrodu mohou škody, jež způsobil mráz, a také to, že v Česku ubývá sadů.
Stovky sběračů zaplnily pole u Vojnic na Olomoucku, kde místní farmář Ladislav Kašpar zahájil samosběr zeleniny. Lidé si mohou vlastnoručně sklidit mrkev, cibuli, zelí či červenou řepu nebo si odnést melouny vypěstované na zdejším lánu. Úroda zeleniny je letos podle Kašpara výrazně nižší než loni, jelikož ji poškodilo sucho a část zeleniny spořádali přemnožení hraboši. Kvůli rostoucím nákladům na pěstování Kašpar zvýšil ceny zeleniny, i tak ale její samosběr zákazníky vyjde výrazně levněji než nákup v supermarketech. „Předpokládám, že dnes si k nám pro zeleninu přijdou zhruba tři tisíce lidí,“ řekl Kašpar.
Žně na Vysočině díky převážně slunečnému počasí v posledních sedmi dnech výrazně zrychlily. Zemědělci dokončili sklizeň řepky, její průměrný výnos 3,73 tuny z hektaru je téměř stejný jako před rokem. Obiloviny zbývalo ke konci minulého týdne posekat na 13 procentech polí. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva zemědělství a jihlavské agrární komory.
Zemědělci by letos v Olomouckém kraji měli sklidit 526.500 tun základních obilovin, v meziročním srovnání o 6,8 procenta méně. Naopak sklizeň řepky olejné má mírně vzrůst o 0,6 procenta na 84.208 tun. Informaci je z červencového odhadu sklizně, který publikoval Český statistický úřad. Žně v kraji jsou v závěrečné fázi, zemědělci podle aktuálních dat ministerstva zemědělství sklidili obilí z 87 procent polí.
Čeští zemědělci sklidili 85 procent osetých ploch obilovin a 97 procent ploch řepky. Loni touto dobou byly žně u konce. Produkce obilovin dosáhla přes 6,65 milionu tun a sklidilo se přes milion hektarů osetých ploch. Díky teplému počasí, které má podle předpovědi vydržet nejméně do soboty, by žně mohly příští týden být téměř u konce. Ve žňovém zpravodajství to uvedlo ministerstvo zemědělství.
Žně v Královéhradeckém kraji díky příznivému slunečnému počasí s vysokými teplotami v uplynulém týdnu výrazně pokročily. Zemědělci v kraji k 20. srpnu zatím sklidili 77 procent ploch osetých obilovinami. Před týdnem k 13. srpnu měli sklizeno pouze 39 procent ploch. Hektarový výnos zatím činí 7,09 tuny a po Moravskoslezském kraji s hodnotou 7,16 tuny z hektaru je druhý nejvyšší v ČR. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
