Evropský parlament odmítl návrh na omezení používání pesticidů, tedy chemických přípravků na ochranu rostlin. Zpravodajka normy, europoslankyně za Zelené Sarah Wienerová z Rakouska po hlasování hovořila o „černém dni pro životní prostředí a společnost“.
Farma Vraňany rozšiřuje sady, a to o osm hektarů. Většinu nových stromů tvoří broskvoně. V tuzemsku je velmi málo pěstitelů broskví, i během sezony jsou broskve na pultech obchodů převážně z dovozu. V areálu by také měly zhruba za půl roku vzniknout nové skladovací prostory, řekli Milan a Dagmar Hančovi z Farmy Vraňany. V ČR v posledních letech klesá výměra sadů, ale právě vraňanská farma je příkladem opačného procesu. Přispívá k tomu i komplexnost celé farmy, která zajišťuje produkci, uskladnění, zpracování, prodej na místě a další aktivity. Poptávka po produktech domácího charakteru je obrovská, řekl ve Vraňanech novinářům ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Kvůli letošnímu teplému podzimnímu počasí se někteří jihočeští zemědělci obávají, že jim hodně vzrostlou řepku poškodí mráz a sníh. Teplo také svědčí škůdcům, a když se přidá vlhko, bude více plísní. Řada zemědělců se rovněž potýkala v říjnu se suchem, hodně tím trpěla technika určená k orbě. Řekli to zástupci zemědělců. Kritizují, že ačkoli výkupní ceny základních komodit klesly meziročně minimálně o třetinu, vývoj cen potravin tomu neodpovídá.
Evropská komise (EK) prodlouží licenci k používání pesticidu glyfosátu o dalších deset let. Bude ale potřeba dodržet nové podmínky a omezení, uvedla komise ve svém sdělení. Reagovala na hlasování v odvolacím výboru, kde se zástupci členských států opět neshodli na návrhu, zda licenci prodloužit.
Sklizeň cukrové řepy v Královéhradeckém kraji letos zřejmě meziročně klesne téměř o deset procent na 700.000 tun z loňských 767.000 tun. Důvodem je nižší hektarový výnos a také zmenšení ploch polí s cukrovkou. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně podzimních plodin k polovině září, který provedl Český statistický úřad.
V Hostíně u Vojkovic na Mělnicku dnes začala sklizeň křenu, na místní pole se vrátil po více než 30 letech. Nyní se křen do ČR převážně dováží, hostínská produkce může aktuálně nahradit více než desetinu dovozu. Do obchodů zamíří křen z necelých 16 hektarů, další tři hektary má farma vyčleněné na experimenty s výškou sadby, sklony a podobně. Zakladatel Českého chřestu a Mělnického křenu Jiří Šafář řekl, že sklizeň odhaduje na 120 až 150 tun. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) se do ČR ročně doveze zhruba 1000 tun křenu, a to převážně z Maďarska a Rakouska.
Počty hrabošů se v říjnu ve srovnání se zářím sice mírně snížily, stále ale představují ohrožení pro oseté plodiny, v současnosti jde zejména o ozimy. Zatímco v srpnu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) evidoval průměrně 603 používaných východů z nor na hektar, a v září počet stoupl na 732, v říjnu se snížil na 708. To stále představuje 2,7 násobek takzvaného prahu škodlivosti. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
Extrémně teplý a suchý podzim působí zemědělcům na jižní Moravě problémy s ozimými plodinami. V sušších oblastech vzcházejí velmi obtížně a až déšť minulý týden jim možná trochu pomohl. V chladnější oblasti na severu kraje zase teplo způsobilo, že řepka narostla do takové míry, že ji mohou poškodit mrazy. Vzrůstajícím problémem jsou stále přemnožení hraboši, kterým sucho a teplo vyhovuje. Řekli to předseda představenstva společnosti Bonagro Romana Zvěřina, která hospodaří na východním Brněnsku, a ředitel zemědělského podniku Agrospol, agrárního družstva Knínice na Blanensku, Ladislav Menšík.
Navzdory poklesu cen tuzemským zemědělcům i zpracovatelům obilí vzrostly zásoby. V reakci na dnes zveřejněný poslední odhad sklizně Českého statistického úřadu (ČSÚ) to sdělila Alena Bečková ze Zemědělského svazu ČR. Svaz již před letošní sklizní přitom upozorňoval na to, že kvůli dovozu obilí z Ukrajiny do EU čeští zemědělci přicházejí o odbyt své produkce na vývoz. Podle ministerstva zemědělství se ale většina ukrajinské pšenice vyváží přes Rumunsko. Podle ČSÚ se letos sklidilo 7,93 milionu tun základních obilovin a kukuřice na zrno. Sklizeň obilovin proti loňskému nadprůměrnému roku je sice o 3,4 procenta nižší, přesto je druhá nejvyšší za posledních pět let.
Sklizeň obilovin letos klesne proti loňskému nadprůměrnému roku o 3,4 procenta na 7,93 milionu tun. Přesto bude druhá nejvyšší za posledních pět let. Vyplývá to z letošního posledního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Řepky podle něj zemědělci sklidili 1,29 milionu tun, což je meziroční nárůst o 10,9 procenta.
ČR podporuje, aby cíl EU na snížení používání pesticidů o polovinu do roku 2030 zůstal právně nezávazný. Každý stát by si měl ve svém národním plánu vypracovat strategii, jak přispěje k dosažení společného cíle unie. Česko patří k zemím s nejnižší mírou využívání pesticidů a další snížení by pravděpodobně vedlo ke ztrátě produkce některých komodit. Řekl to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ekologické Hnutí Duha kritizuje, že ČR se přidala k desítce unijních zemí, které požadují, aby se z připravovaného nařízení o udržitelném používání prostředků na ochranu rostlin vypustily cíle snižování pro jednotlivé státy.
Brambor se v Česku podle odhadu Českého bramborářského svazu a statistiků kvůli dopadům počasí urodilo o 15 až 20 procent méně než vloni, na trhu budou chybět zjara. Při prodeji ve velkém teď pěstitelé za kilogram dostávají okolo sedmi korun, víc než minulé dva roky. Oživit by to mohlo zájem o pěstování brambor, řekl předseda svazu Josef Králíček na semináři pěstitelů v Havlíčkově Brodě. Kvůli dražším bramborám v obchodech by ale mohla klesnout jejich spotřeba.
Velmi suché a extrémně teplé září, které pokračovalo teplým říjnem prakticky beze srážek s výjimkou minulého týdne, je příčinou sucha, jež na řadě míst republiky komplikuje zemědělcům podzimní práce. Největší problém je setí a vzcházení ozimů, kterým chybí dostatek vody v horní vrstvě půdy. Minulý týden sice napršelo i přes 40 milimetrů v horských oblastech, ale například na jižní Moravě do pěti milimetrů, vyplývá z údajů, které vědci zveřejnili na webu Intersucho.
Francie by letos podle odhadů mohla být znovu největším producentem vína na světě, a předstihnout tak Itálii. Nedopomohla by jí k tomu ale dobrá sklizeň doma, jako spíš špatná úroda v Itálii. Podle agentury AFP to vyplývá ze statistik francouzského ministerstva zemědělství zpracovaných na základě odhadů k 1. říjnu.
Hraboší kalamita nabírá během podzimu znovu na intenzitě. Zatímco v srpnu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) evidoval průměrně 603 používaných východů z nor na hektar, v září počet stoupl na 732. To je 3,7krát více, než je práh škodlivosti. Dlouhodobě nejhorší je situace na Moravě v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. V Čechách jsou silně zasažené okresy Louny, Kutná Hora, Kolín či Ústí nad Orlicí, uvedla v tiskové zprávě mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
Letošní tuzemská úroda zeleniny, která v těchto týdnech vrcholí, bude zhruba stejná jako loni. U některých komodit jsou lokálně nižší výnosy, jako třeba u ozimé cibule nebo u některých košťálovin, řekla na výstavě ovoce a zeleniny Flora Olomouc předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská. Ceny zeleniny na pultech obchodů v poslední době vzrostly, další cenový vývoj podle Nebeské zatím nelze kvůli pokračující sklizni v ČR a Evropě odhadnout. Loni v Česku tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl klesla o 7,6 procenta na 219.691 tun, úroda byla podle pěstitelů průměrná.
Úroda většiny z pěti sledovaných podzimních plodin na Slovensku bude vyšší než loni, výrazně stoupne hlavně sklizeň kukuřice. Vyplývá to z nejnovějšího odhadu, který poskytl slovenský statistický úřad. Hektarové výnosy se zvýší a přesáhnou pětiletý průměr, celkovou sklizeň ovlivní změna ve výměře oseté plochy. Dřívější odhady ukázaly také vyšší letošní úrodu obilí.
Úroda v ovocných sadech společnosti Lukrom plus u Buchlovic na Uherskohradišťsku je letos v meziročním srovnání zhruba poloviční. Zatímco loni tam brigádníci sklidili přibližně 350 tun jablek, letos to odhadem bude asi 180 tun. Příčinou podprůměrné úrody je přetrvávající sucho, negativně ji ovlivnily také jarní mrazy a letní krupobití. Část jablek v uplynulých týdnech poškodili také zpěvní ptáci, řekl vedoucí sadů Jaromír Tabarka. Podnik navíc postupně snižuje výměru jabloňových sadů.
Jihočeští zemědělci dokončují sklizeň kukuřice na siláž, kterou letos pěstovali na necelých 29.000 hektarech. Zároveň zakládají porosty ozimých obilovin pro příští sklizeň. Výnosy kukuřice sklízené nazeleno jsou meziročně poloviční i třetinové, i kvůli suchu. Jihočeské zemědělské podniky čekají za letošní rok v mnoha případech ztrátu. Výkupní ceny obilovin a olejnin meziročně klesly o polovinu a jejich odbyt na unijním trhu, kvůli dovozům z Ukrajiny, vázne. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Úroda jablek v sadech Tuchoraz na Kolínsku bude letos asi o 20 procent nižší než loni. Ze zhruba 220 hektarů jablečných sadů by měli zaměstnanci sklidit kolem 12.000 tun jablek, loni jich bylo 15.000 tun. Zejména kvůli nedostatku vláhy má zároveň přibližně 60 procent jablek menší velikost, než je ta, za kterou platí obchodní řetězce nejvyšší cenu. Za nižší úrodou letos stojí také jarní mrazy. Hlavní sklizeň začala v Tuchorazi na začátku září, nejpozdnější odrůda Braeburn se bude sklízet zhruba do 20. října. Řekl to majitel společnosti Sady Tuchoraz a předseda družstva Bohemia Apple Robert Vyšata. V celém Česku se podle posledních odhadů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského očekává meziroční pokles úrody jablek o 27 procent, měla by být na úrovni 100.564 tun.
