Za největší úspěchy svého ministerského působení považuje odcházející ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) prosazení maximální výměry jedné pěstované plodiny na poli na 30 hektarů, zákaz dvojí kvality potravin v podobných obalech a snížení používání pesticidů. Naopak se podle něj musí dotáhnout ústavní ochrana vody nebo centrální registr psů.
Ministerstvo zemědělství poslalo k notifikaci Evropské komisi zjednodušující systém na přerozdělování některých národních dotací. Pro získání peněz by se prokazovala produkce, řekl končící ministr Miroslav Toman (ČSSD). Jaké programy by do nového systému mohly konkrétně spadat, přesně nesdělil.
Kritická situace v sektoru vepřového masa a příprava strategických plánů společné zemědělské politiky (SZP) jsou body, které Česká republika předložila na prosincovém jednání ministrů pro zemědělství v Bruselu. Ti se na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství (AGRIFISH) dohodli na společné pozici 27 zemí EU k pohotovostnímu plánu pro zajištění dodávek potravin a potravinové bezpečnosti v případě krize. Diskutovali také o nekalých obchodních praktikách v potravinovém řetězci. Českou delegaci vedl náměstek ministra Jiří Šír.
Zhruba ve dvou třetinách zemědělských podniků (63,6 procenta) je proočkováno více než 70 procent zaměstnanců proti koronaviru. Ve 13,5 procenta firem je naočkováno 61 až 70 procent lidí a v pětině podniků pak 90 až 100 procent pracovníků. Vyplývá to z výsledku průzkumu Agrární komory ČR na přelomu listopadu a prosince, kterého se účastnilo 371 zemědělských firem. Sdělila to mluvčí komory Barbora Pánková. Povinnost testování však zároveň čtvrtině uvedených firem způsobuje problémy s logistikou nebo organizací práce.
Vítězem devatenáctého ročníku soutěže Farma roku se stala Farma Milošovice z rozhraní Kutnohorska, Benešovska a Havlíčkobrodska. O sedmdesátihektarový pozemek se stará pětičlenná rodina Cihlářových, která se svým holštýnským skotem získává tituly i na národních výstavách. Výsledky oznámili organizátoři soutěže z Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) v pražském Divadle ABC. Titul je za loňský rok, kdy se ale slavnostní vyhlášení kvůli koronaviru neuskutečnilo. Letos soutěž asociace nehodnotí, příští rok se uskuteční jubilejní 20. předávání cen vítězům. Naposledy, tedy v roce 2019, zvítězila Rodinná farma Placandů z Křenovic na Českobudějovicku.
Spotřebu elektřiny a fixaci cen řešil předseda Agrodružstva Miroslav na Znojemsku Radek Janeček už před třemi lety. Díky tomu nezažívá a nezažije příští rok drastický skok v platbách jako mnozí kolegové. I tak dnes ale platí dvakrát víc než před třemi lety a příští a přespříští rok to bude trojnásobek staré ceny, řekl. Podle něj zemědělci prožívají obtížné časy i kvůli zdražujícím krmivům a hnojivům a nedostatku pracovní síly. Zároveň však dodal, že od žní roste poměrně výrazně cena komodit.
Zemědělci hospodařící na ploše větší než 20 hektarů musí od příštího ledna uchovávat informace o hnojivech v elektronické podobě. Do konce ledna 2023 je pak musí za předchozí rok zaslat Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), připomněla mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Zemědělští odboráři požadují zvýšení mzdových tarifů v příštím roce o 5,6 procenta. Sdělil to jejich předseda Bohumír Dufek. Podle zaměstnavatelů je takový nárůst příliš vysoký, uvedl předseda největšího profesního Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Dufek má stejný požadavek i na druhý zaměstnavatelský Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Letos rostly mzdové tarify v průměru o 3,2 procenta, navýšení tak kopírovalo loňskou inflaci.
Technokratické zvyšování ploch v ekologickém zemědělství by mohlo zapříčinit rozpad trhu s biopotravinami, varuje Zemědělský svaz ČR. Pokud nebude dostatečně vysoká poptávka, klesly by ceny a byli ohroženi stávající producenti, uvedl na tiskové konferenci předseda svazu Martin Pýcha ke koaliční smlouvě nastupující vlády. Ta počítá, stejně jako evropská strategie Farm to Fork (Od zemědělce ke spotřebiteli) s tím, že se do roku 2030 přesune čtvrtina zemědělské půdy do ekologického režimu.
Stát přerozdělí na přechodných vnitrostátních podporách pro zemědělce 550 milionů korun.ˇV tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zemědělství. Loni byla suma zhruba o osm milionů Kč nižší.
Do čela sněmovního zemědělského výboru zvolili jeho členové poslance za Ústecký kraj Michala Kučeru (TOP 09). Bývalého předsedu výboru Jaroslava Faltýnka (ANO) zvolili jeho místopředsedou. Sdělil nový předseda Kučera a člen výboru Jan Volný (ANO), který jednání výboru řídil. Uvedli, že jiný kandidát nebyl a volba byla jednomyslná.
Poslanci Evropského parlamentu dnes v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky (SZP), která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací. Chystané změny mají za cíl zvýšit šetrnost k životnímu prostředí, lepší podporu malých a středních zemědělských podniků a lepší připravenost zemědělského sektoru na případné krize či výkyvy na trhu. Nová pravidla musí ještě schválit členské státy.
Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem na zveřejněnou vládní výroční zprávu o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.
Kandidát na ministra zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) si jako prioritu v úřadu bere využívání moderních technologií v zemědělství, tedy tzv. precizní zemědělství. Jak řekl, jde například o využívání dat ze senzorů a čidel v zemědělské půdě či meteorologických údajů v on-line systémech, které následně dávkují správné množství hnojiv či pesticidů. Konkrétní podpory zatím nechtěl upřesnit. Stejně tak nespecifikoval, jaké změny chce udělat na ministerstvu zemědělství. Uvedl pouze, že je plánuje.
Evropská unie loni povolila vývoz nejméně 3800 tun pesticidů nebezpečných pro včely a biodiverzitu, které na svém vlastním území zakazuje. Vyplývá to ze zveřejněné studie investigativního týmu britské pobočky organizace Greenpeace a švýcarské asociace Public Eye. Neonikotinoidy se používají jako systémové insekticidy, EU část z nich zakázala. Patnáct členských zemí je ale na základě dočasné výjimky nadále vyváží, zejména do Brazílie, kde se používají pro ochranu cukrové řepy před škůdci, píše list Le Monde.
Schodek agrárního zahraničního obchodu se letos za tři čtvrtletí meziročně zhoršil o 6,8 procenta na 31,2 miliardy korun. Na základě údajů Českého statistického úřadu to sdělili zástupci Zemědělského svazu ČR. Podle svazu letos schodek pravděpodobně jako v letech 2018 a 2019 přesáhne 40 miliard korun. Loni dosáhl 36,7 miliardy Kč kvůli útlumu obchodu v pandemii.
Zemědělství nemůže být oblastí, kde se budou dramaticky ořezávat výdaje, řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Možností jsou podle něj jiné podpory než jen přímé dotace, například některé dotační prostředky by se mohly osvobodit od daně z příjmu. K tomu, jestli se v nové vládě stane ministrem zemědělství, se nechtěl vyjadřovat. U evropského rozvojového programu se podle něj bude strana snažit usilovat, aby byla podpora vyšší než současných 35 procent z českých zdrojů.
Zemědělský svaz ČR a Agrární komora vyzvaly vznikající vládu koalic Pirátů a Starostů a Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ke zvýšení spolufinancování evropské zemědělské politiky za státního rozpočtu. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by se mělo zvýšit spolufinancování na 65 procent ze současných 35 procent. Vyšší kofinancování přispěje k posílení konkurenceschopnosti českých zemědělců a potravinářů. Současně může pomoci při naplňování cílů vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu, sdělil Doležal. Svaz navrhuje spolufinancování ze 70 procent.
Finanční limit u zemědělských dotací pro velké farmy, tzv. zastropování, konec podpory bioplynovým stanicím zpracovávajícím technické plodiny, ale i omezení plochy jedné pěstované plodiny na deset hektarů v erozně ohrožených oblastech. To jsou mimo jiné priority vznikající vlády koalic Pirátů a Starost a Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP09). Informují o tom v programovém prohlášení vlády, které koalice podepsaly.
Státní zemědělský intervenční fond bude v příštím roce hospodařit s 44,2 miliardy korun, meziročně je to o 3,78 miliardy Kč více. Rozpočet fondu schválila vláda, informoval úřad na svém webu. Většinu peněz by měl fond získat z evropských fondů a to 31,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo zemědělství.
