Jak uvedl statistický úřad Eurostat, výměra využívaná k ekozemědělství se v Evropské unii vytrvale rozšiřuje, takže v minulém roce činila 16,9 milionu hektarů. O rok dříve plocha pro ekologické zemědělství činila 15,9 milionu, v roce 2020 pak 14,7 milionu hektarů. Za posledních deset let se zvyšuje prakticky ve všech zemích unie.
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy má do budoucna přinést novela, kterou dnes podepsal prezident Petr Pavel. Současně prezident poslal předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) dopis, v němž vyjádřil výhrady ke způsobu projednání zákona a přijetí pozměňovacího návrhu, který se týká podnikatelského parku Dolní Lutyně na Karvinsku, uvedl Hrad v tiskové zprávě. Zákonodárci přijali opatření k zamezení vzniku některých staveb na nejlepší půdě v mírnější podobě, než jak je původně navrhovala vláda. Do předlohy naopak doplnili zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii.
Středočeští pěstitelé ovoce musí o stromy pečovat, i když z nich letos po jarních mrazech nic nesklidí. Znamená to další výdaje, kompenzace zatím nedostali. V jablečných sadech v okolí Tuchorazi na Kolínsku pěstují na 220 hektarech půdy, letos z nich měli sklidit kolem 15.000 tun. Škody vyčíslili na 300 milionů korun. Do září bude společnost prodávat loňskou sklizeň. Ceny jablek se příští rok kvůli výpadku části české úrody zničené dubnovými mrazy zvýší nejméně o deset procent, řekl majitel společnosti Sady Tuchoraz a předseda družstva Bohemia Apple Robert Vyšata.
Zemědělský fond přijal 3216 žádostí o dotaci na zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat. Žádosti fond aktuálně vyhodnocuje, pokud žadatel splní všechny podmínky, měl by polovinu podpory obdržet v řádu několika dní. Druhou polovinu dotace obdrží v prosinci. Řekla to mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Eva Čespiva.
Nejlepší ekofarmou roku 2024 se stala rodinná firma, která se specializuje na chov skotu a prodej vyzrálého hovězího masa v kvalitě bio. Pořadatelé soutěže ocenili zodpovědný přístup majitelů farmy k chovaných zvířatům, krajině i zaměstnancům. Ocenění bude předáno 29. června na farmě ve Vysokých Žibřidovicích. Novinářům to řekla manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková.
Mandát v Evropském parlamentu obhájili tři současní členové parlamentního Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, tedy Martin Hlaváček (nestraník za ANO), Ivan David (SPD) a Veronika Vrecionová (ODS). Tuto skutečnost ocenil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Podle jeho názoru pomohou hájit zájmy českých zemědělců v EU. Označil to za významný posun proti volebnímu období mezi lety 2014 a 2019, kdy Česko nemělo ve výboru žádného stálého člena. Přesto nevyloučil další evropské zemědělské protesty.
Čeští zemědělci loni spotřebovali na ochranu rostlin10 490 tun přípravků. Celková jejich spotřeba má v posledních letech klesající tendenci a meziročně se snížila o 360 tun. Výrazně ale loni rostla spotřeba rodenticidů proti hrabošům, a to téměř na šestinásobek. Důvodem byl obrovský nárůst populace hrabošů, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková (ÚKZÚZ).
Ze spotřební daně na naftu stát zemědělcům za posledních pět let vrátil zhruba 11,8 miliardy korun, z toho v minulém roce asi 2,3 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo financí (MF). Na jeden litr nafty mohou farmáři získat zpět 8,50 koruny či 3,38 koruny v závislosti na zemědělské činnosti. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v úterý oznámil, že nárok na vrácení části spotřební daně, takzvanou podporu zelené nafty, by zemědělci místo současného jednou ročně mohli mít od příštího roku dvakrát ročně. Vyplácená částka by zůstala stejná.
Nárok na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu, takzvanou podporu zelené nafty, by čeští farmáři místo jednou ročně mohli mít od příštího roku dvakrát ročně. Po jednání se zástupci Agrární komory (AK) a Zemědělského svazu (ZS) to dnes novinářům řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) pak farmářům přislíbil podporu pojištění přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Agrární komora i Zemědělský svaz nadále upřednostňují jednání před protesty, dnešní návrhy předloží svým členům, uvedli dnes jejich zástupci. Další společná schůzka by podle nich mohla být za měsíc.
Do blízkosti známého Atomia v Bruselu dorazilo dopoledne asi 500 traktorů, informoval belgický deník Le Soir s odvoláním na místní policii. Protestů zemědělců, které oficiálně začínají v poledne, se účastní zejména farmáři z Nizozemska a Belgie, dorazit ale mají i protestující z Polska či Itálie. Protest pořádá nizozemská aktivistická skupina Farmers Defence Force (FDF).
Hrabošů na českých polích v dubnu ubylo. Z březnového počtu 220 aktivních východů z nor na hektar bylo o měsíc později 176. I to je však stále třiapůlkrát více, než je aktuální práh škodlivosti. Ještě v zimě byli hraboši silně přemnožení zejména na Moravě. Nyní jich je nejvíc v Olomouckém kraji, ale také v Pardubickém a Středočeském, silně se rozšířili také v některých okresech Ústeckého kraje. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Tisíce zemědělců dnes zablokovaly hlavní silniční tahy na hranicích mezi Španělskem a Francií. Několik dní před volbami do Evropského parlamentu (EP) se domáhají pomoci s vysokými náklady na produkci, které jsou podle nich neúnosné, či omezení dovozu levných potravin ze zemí mimo Evropskou unii.
Díky dešťům, které byly v mnohých částech republiky v posledních třech dnech velmi intenzivní, není v povrchové vrstvě do 40 centimetrů až na drobné výjimky sucho, uvedli tvůrci projektu Intersucho na síti X. Za deset let existence monitoringu se to stalo na přelomu května a června poprvé. V hlubší vrstvě od 40 centimetrů do jednoho metru ještě suchá místa zůstávají. V nasycení půdy jsou poměrně velké regionální rozdíly. Zatímco někde je plně nasycená, v některých oblastech jen z poloviny.
Podnikatelé Jaromír Tesař a Libor Šváb společně kupují podíl v Zemědělské společnosti Vítějeves z Pardubického kraje, která hospodaří na 945 hektarech na území 14 obcí. Jejich vstup do společnosti posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval na svých internetových stránkách.
V Česku začala sklizeň raných brambor, díky příznivým podmínkám oproti loňsku zhruba o dva týdny dříve. Výnosy brambor zemědělci očekávají meziročně podobné, rozhodnou ale letní měsíce. Letos by se po letech zmenšování mohly bramborářské plochy v Česku o několik procent zvětšit. Novinářům to na dnešní tiskové konferenci řekli předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Josef Králíček a místopředseda Vlastimil Rasocha.
Agrolesnictví, před několika lety v Česku ještě prakticky zapomenuté a neznámé, se mezi českými zemědělci pozvolna prosazuje jako alternativa k současné podobě hospodaření na zemědělské půdě. Podle Martina Klimánka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity se to daří díky novým dotačním titulům a relativně nedávné změně legislativy. Řekl to dnes na tiskové konferenci, jež byla součástí mezinárodní agrolesnické konference na Mendelově univerzitě.
Pojišťovny odhadují pojištěné škody na zemědělských plodinách po nočních mrazech, které zasáhly zemi koncem dubna, na stovky milionů korun. Nejvíce se jich týká ovoce. Vyplývá to z vyjádření největších pojistitelů zemědělců. Jde podle nich o rekordní škody v tomto pojištění. Pokud mají zemědělci sjednané pojištění plodin pro letošní rok, dostanou od státu podporu v plné výši. Při nedoložení platného pojištění dostanou pěstitelé o polovinu méně, sděliloministerstvo zemědělství (MZe).
Oceňovaná farma rodiny Cihlářových v Milošovicích na Kutnohorsku plánuje rozsáhlé investice. Vybudovat chce nový chlév a zázemí pro zpracování mléka, bourárnu masa, obchod i sklady. Náklady přesáhnou deset milionů korun, výstavba bude zřejmě hrazena z úvěru, řekl farmář Radek Cihlář.
Spotřeba biopotravin v Česku roste, ale pomalým tempem. Od roku 2021 stoupla jen o necelé půl procento, řekla manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. Ke konci roku roku 2021 byl podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů 1,66 procenta, letos to bude přes dvě procenta. Zatím se tak podle ní nedaří naplnit akční plán ministerstva zemědělství, jehož cílem je dostat podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů na čtyři procenta do roku 2027.
Ministři zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a financí Zbyněk Stanjura (ODS) zástupcům zemědělců potvrdili už dříve slíbené peníze, které pro tento rok na životní pohodu zvířat činí 550 milionů korun a příští rok na podporu zaměstnanosti na venkově prostřednictvím sociálního pojištění dvě miliardy korun. Další společná schůzka Výborného, Stanjury a vedení Agrární komory (AK) a Zemědělského svazu (ZS) by se měla uskutečnit v prvním červnovém týdnu, řekl novinářům Výborný. Zemědělci už dříve na 4. června oznámili protesty v Praze. Předseda ZS Martin Pýcha uvedl, že se AK a ZS ještě se svými členy poradí o tom, zda se protesty uskuteční. Dnešní jednání označil za konstruktivní.
