Žně na Vysočině začaly kvůli dešti s víc než týdenním zpožděním
Předpoklad dobré úrody je podle Vaňka nejen u obilí, ale například i u řepky nebo kukuřice. „U obilí bude důležité, aby se sklidilo v nějakém termínu a v požadované kvalitě,“ uvedl.
Na Vysočině dobře narostly i brambory, které zemědělci podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) vysázeli na 8065 hektarů polí.
„Dá se předpokládat slušný výnos, díky dostatku vláhy,“ řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Dodal, že časté deště zároveň ztěžují ochranu bramborových polí před plísni, jejíž rozšíření hrozí víc než v minulých suchých letech. „Na řadě polí stojí v brázdách voda a nedá se tam dostat s postřiky,“ uvedl. Na Vysočině se pěstují hlavně později sklízené odrůdy brambor, i pro jejich pěstitele jsou teď prioritou žně.
Ozimý ječmen sklízeli zemědělci na Vysočině minulý rok už v prvním červencovém týdnu. Letos zatím tuto plodinu sklízeli hlavně v minulém týdnu, posekat jí stačili jen na 3770 hektarech polí. „Seče se, jak se dá,“ řekl Vaněk s poukazem na časté deště. Někde je podle něj půda podmáčená a sklizňová technika se tam boří. Nejrychleji ječmen dozrává na Třebíčsku a na Jihlavsku, naproti tomu na Havlíčkobrodsku posekaly kombajny do dneška jen něco málo přes 160 hektarů ječmene.
Obiloviny letos na Vysočině rostly skoro na 130.000 hektarech polí, sklizené jsou z 2,9 procenta. Ozimý ječmen zabíral 13.560 hektarů, zemědělci zatím z hektaru v průměru sklidili 6,34 tuny. Loňský výnos ozimého ječmene na Vysočině byl podle údajů agrární komory asi o dvě desetiny nižší.
V Česku podle Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) sklidili zemědělci do dneška obilí ze 78.900 hektarů, tedy z 6,31 procenta polí. Průměrný hektarový výnos je zatím v ČR 6,1 tuny obilí. Někde už zemědělci sklízejí i řepku.
ČTK