Zemědělské družstvo Klapý na Litoměřicku bude žádat Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) o náhradu ve výši zhruba tří milionů korun za ušlý zisk. Zemědělci kvůli výskytu chráněných opeřenců nemohli plošně aplikovat Stutox II, prostředek na hubení přemnožených hrabošů. Řekl to ředitel družstva Otakar Šašek.
Ztráty ze sklizně dosahují vlivem přemnožených hrabošů podle jednotlivých lokalit u obilovin podle krajské agrární komory Ústeckého kraje 30 až 80 procent. Představuje to celokrajský výpadek v tržbách zemědělců více než půl miliardy korun.
„My tady jako Ústecký kraj to máme komplikovanější v tom, že je tady evidovaný výskyt a hnízdiště sýčka obecného a sovy pálené,“ uvedl Šašek. S ohledem na úrodu ohroženou přemnoženými hraboši Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) zemědělcům povolil plošné použití přípravku na hubení těchto zvířat. Než ho ale stihli použít, zakázal to podle Šaška krajský úřad a následně Agentura ochrany přírody a krajiny, a to včetně aplikace do nor. Dodal, že s přemnoženými hraboši nemohli zemědělci dělat vůbec nic.
„Situace je špatná, byl velký problém ve žních, samozřejmě problém řepek a obilovin,“ uvedl. Poškozené jsou i vojtěšky i trvalé porosty. „To znamená ohrožení krmné základny pro krávy na příští rok,“ řekl zemědělec.
Zemědělce na Litoměřicku trápilo v letních měsících kromě přemnožených hlodavců také sucho, nyní se potýkají naopak s vlhkem. „Nemůžeme sklízet cukrovku, protože je mokro, a určitě nezasejeme tolik ozimu, jako je pšenice, jako jsme zasít chtěli,“ řekl Šašek. Podle něj ale nemá vlhko vliv na hraboše. Uvedl, že by muselo mokro přetrvávat a přijít mrazy.
Se sklizní jablek pomáhali zemědělcům v Klapý každoročně brigádníci z Rumunska, Bulharska a Ukrajiny. Podle Šaška zhruba 30 až 40 procent personálu chybí. „Nějaké tady máme, ale je jich málo,“ dodal.
ČTK