Zemědělci ze Zlínského kraje slavili dnes v Kroměříži konec žní dožínkovou slavností. Představila jejich dovednosti a techniku, zároveň byla také folklorní přehlídkou, které se účastnily desítky krojovaných účinkujících. Výnosy u obilovin i řepky jsou v regionu průměrné, avšak lepší než loni, řekl předseda Agrární komory Zlínského kraje Jindřich Šnejdrla, který je také ředitelem společnosti Agrotech Poličná.
Průměrný výnos u řepky činí ve Zlínském kraji podle údajů ministerstva zemědělství z toho týdne 3,12 tuny na hektar, loni byl 3,01 tuny na hektar. Meziročně vyšší je také výnos u obilovin. Zatímco loni byl 6,12 tuny na hektar, letos je zatím 6,47 tuny na hektar. Většinu obilovin i řepky už mají zemědělci v kraji po střechou. „Letošní počasí v období žní bylo velmi příznivé a ti, kteří jsou vybaveni technikou a kteří mají dobré pracovníky, tak vesměs už mají po žních. I v horských oblastech, jako je u nás na Valašsku,“ uvedl Šnejdrla.
Začátek letošních žní podle něj o týden až dva zpozdilo nepříznivé počasí. „Období před sklizní bylo hodně deštivé a mělo to vliv na kvalitu toho, co sklízíme. Pokud se sklízí potravinářská pšenice a několikrát zmokne, tak už to potravinářská pšenice není. Zrovna tak sladovnický ječmen. Konkrétně naše společnost seje zhruba 150 hektarů ječmenů a teprve v pondělí se dozvím, jestli to je slad. Podle toho, jak to vypadá, tak spíše ne. Rozdíl je samozřejmě v ceně. Sladovnický ječmen se prodává za nějakých 550 korun za metrák (100 kilogramů) a krmný ječmen za 350 korun,“ řekl Šnejdrla.
Dožínky dnes v Kroměříži až do večera nabízejí folklorní program, jarmark lidových řemesel i výstavu zemědělských strojů. Jejich součástí je také děkovná mše za úrodu. Naopak tentokrát chyběl tradiční dopolední průvod. „Zrušili jsme ho proto, že oslovené soubory, a byly jich desítky, odmítaly s tím, že v době covidu rok a půl nezkoušely, že nemají nacvičeno. Takže bylo by to složité a průvod by nebyl důstojný, kdyby tady šlo 100 nebo 200 krojovaných, je to málo. Tady je potřeba opravdu několik stovek, minimálně 600 až 700, bývalo i tisíc,“ řekl dnes ČTK ředitel spolupořádajícího Domu kultury v Kroměříži Pavel Sedláček.
Dožínky jsou jednou z nejstarších domácích i světových lidových tradic. Jejich smyslem byla oslava ukončení sklizně obilí, které zajišťovalo obživu na další období, a poděkování za štědré dary poskytnuté přírodou. Většinou se odehrávaly na statku hospodáře, který měl povinnost žence pohostit a radovánky chasy zaplatit. Poslední dožínky se v Kroměříži uskutečnily v roce 1974, tradice byla obnovena až v roce 2007.
ČTK