Zemědělská společnost Agrokomplex Ohře v Bohušovicích nad Ohří na Litoměřicku začala letos se sklizní špenátu kvůli chladnému dubnovému počasí o tři týdny později než obvykle. Bude-li chladný i květen, společnost to nijak nepoznamená. Pokud se oteplí, bude nutné začít sklízet hrášek. Ředitel Ivo Kadeřábek řekl, že potom bude záležet na odběratelích, kterou plodinu upřednostní. Ta druhá by pak na polích zůstala.
„Pak by se mrazírny musely rozhodnout, jestli víc potřebují špenát nebo potřebují hrášek. Pak by se mohlo stát to, že bychom jednu z těch plodin nesklidili. Ono je také nebezpečné to, když se to takhle opozdí, že my sejeme špenáty v různé ranosti, když potom začne špenát kvést, je to neprodejné zboží. Díky tomu, že je teď chladno, tak se neděje nic,“ uvedl Kadeřábek. Ostatním plodinám, například obilovinám, studené počasí svědčí.
Přes větší množství srážek v Bohušovicích plodiny dál zavlažují. V povodí totiž podle Kadeřábka příliš neprší. V dubnu například spadlo do deseti milimetrů srážek. „I když zaléváme, tak akorát dorovnáme deficit, takže rostliny žijí, ale nerostou. Teď, jak trochu zapršelo, tak je hned vidět, jak jsou plodiny svěží,“ doplnil ředitel. Třeba špenát od neděle díky dešťům viditelně vyrostl.
Na sklizni špenátu se podílí asi šest lidí, sklizeň zhruba 3000 tun plodiny zajišťují stroje. Brigádníky nabírá společnost až při sklizni zelí, která začíná v červnu. Kvůli tomu, že Agrokomplex Ohře nabírá především zahraniční pomocnou sílu, třeba Ukrajince, kteří loni nemohli kvůli pandemii přejet hranice, chce společnost zelí sklízet strojově. „Potom nepotřebujeme tolik lidí,“ řekl Kadeřábek.
Kvůli kalamitě hrabošů loni přišla společnost o miliony korun. Letos se podle ředitele zdá, že hlodavců výrazně ubylo. „Není vidět, že by hraboši nám nějak škodili. Je tedy výhoda, že v oblastech, kde zaléváme, asi hraboši vodu nesnáší, takže tam je toho méně,“ uvedl zemědělec. Dodal, že za úbytkem hrabošů zřejmě stojí i střídání plodin na polích.
Společnost se zaměřuje na výrobu rostlinných a živočišných produktů. Pěstuje obiloviny, cukrovou řepu, řepku olejnou a zeleninu. Z živočišných výrobků produkuje mléko a hovězí maso. Hospodaří na pozemcích na Mělnicku a na Litoměřicku.
ČTK