V ČR hrozí změnami strategického zemědělského plánu, který určí, jak se budou v dalších letech přerozdělovat dotace, destrukce významné části českého zemědělství. Na tiskové konferenci to uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala připravuje svaz spolu s komorou demonstraci, její datum ale neuvedl. Komora a svaz chtějí, aby se strategický plán poslal Evropské komisi ke schválení v podobě, kterou odsouhlasila bývalá vláda.
Ministerstvo zemědělství na konci loňského roku informovalo, že upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027. Původní podobu plánu dříve kritizovaly ekologické organizace.
Pokud změny, jako je například tzv. zastropování plateb, tedy maximální hodnota dotace na jednu farmu, projdou, plánuje komora i ústavní žalobu kvůli způsobu projednávání. Podle Doležala není schválení změn bez diskuse se zemědělskou veřejností legální.
Nové vedení ministerstva, kterému nyní šéfuje Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), se podle Leoše Říhy z komory se zemědělci o praktických otázkách nebaví. Nestátní komory, včetně Potravinářské komory ČR, dostaly pouze možnost vyjádřit se k programovému prohlášení vlády. To jim úřady zaslaly 29. prosince ve 14 hodin s možností vyjádření do konce roku, uvedl Říha.
Nový ministr Nekula při svém uvedení do funkce řekl, že se dotační kyvadlo se v posledních letech vychýlilo k velkým podnikům, a nyní se musí vrátit do rovnovážné polohy. To teď Pýcha kritizoval, ministr se podle něj snaží rozdělovat zemědělskou veřejnost.
Příliš vysokou platbou ohrozí podle Říhy ministerstvo malé a střední podniky. Vlastníci půdy podle něj zvýší pachtovné či nájemné, což dostane producenty do problémů. Zvýší se tak podle něj závislost na dovozech a klesne potravinová soběstačnost ČR, hrozí podle něj potravinová chudoba. „Chcete mít za rok čtvrtku másla za 80 nebo 90 Kč? Nám se taky nezdálo, že energie může být tak drahá,“ dodal s odkazem na současnou energetickou krizi.
Diskuse o novém zemědělském plánu byla podle zástupců komor a svazu dlouhodobá a otevřená, pracovní skupiny zasedaly rok a půl. Bylo v nich podle viceprezidenta Agrární komory ČR Václava Hlaváčka až 180 lidí včetně zástupců ekologických organizací. „Žádná nevládní organizace neuspěla stoprocentně se svými požadavky. A Agrární komora není výjimkou. Kompromis, který předložilo ministerstvo zemědělství (za bývalého vedení Miroslava Tomana z ČSSD), měl být odeslán bez dotyku,“ dodal.
Naopak Asociace soukromého zemědělství ČR požaduje změny proti znění odsouhlasenému Tomanem. Nejmenší platba na první hektary na úrovni deseti procent by podle ní poškodila většinu zemědělských podniků střední velikosti.
(ČTK)