Finanční limit u zemědělských dotací pro velké farmy, tzv. zastropování, konec podpory bioplynovým stanicím zpracovávajícím technické plodiny, ale i omezení plochy jedné pěstované plodiny na deset hektarů v erozně ohrožených oblastech. To jsou mimo jiné priority vznikající vlády koalic Pirátů a Starost a Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP09). Informují o tom v programovém prohlášení vlády, které koalice podepsaly.
V zastropování tak jdou koalice proti odcházejícímu kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO), ČR se dlouhodobě snažila i na evropské úrovni prosadit, aby se finanční limit pro velké společnosti nestanovil, ministerstvo zemědělství vedené Miroslavem Tomanem (ČSSD) argumentovalo konkurenceschopností podniků.
U zmenšování půdních bloků budoucí vláda prohloubí návrh, který prosadil Toman, když od roku 2020 bylo možné v erozně ohrožených lokalitách mít maximálně 30 hektarů jedné plodiny v kuse. Od letošního roku tato povinnost platí pro všechny zemědělce.
Budoucí vládní koalice chtějí vytvořit strategický investiční fond, kterým by dodavatelé mohli jednodušeji vstupovat do zpracovatelských firem. „Jde nám o dlouhodobě výhodnou participaci farem na zpracování a obchodu s potravinami, která se už osvědčila v zahraničí,“ dodává materiál, který má k dispozici.
Budoucí vláda chce pak také vybudovat dobrovolný rezervní fond na podporu zemědělců v případě přírodních katastrof. V současnosti vláda schvaluje jednotlivě každou podporu, jako například kompenzace za ovoce zničené mrazem.
V koaličním prohlášení se pak píše, že další Program rozvoje venkova bude spolufinancovaný ze strany ČR minimálně stejně jako doposud. Odcházející kabinet předpokládal spolufinancování na projekty z EU ve výši 65 procent. V současnosti jde o 35 procent.
Koalice předpokládají, že budoucí zisky ze státních lesnických podniků, které vlastní více než polovinu lesů v republice, nepůjdou jako příjem do státního rozpočtu. „Namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody. Podpoříme vlastní výrobní kapacity pro realizaci běžných těžebních a pěstebních prací i včasnou asanaci vznikajících kůrovcových ohnisek,“ dodává materiál. V současnosti Lesy ČR kvůli kůrovcové kalamitě peníze do rozpočtu neodvádějí, naopak stejně jako další vlastníci lesů můžou žádat o kompenzace za pokles cen dříví.
ČTK