Výzkum mezidruhových kříženců přispěje k efektivnějšímu šlechtění odolnějších a výnosnějších zemědělských plodin. Odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) totiž odhalili, proč se u některých kříženců trav časem ztrácí genom jednoho z rodičů a druhý naopak začíná dominovat. Zjištění olomouckých vědců pomůže šlechtitelům pěstovat plodiny i ve ztížených klimatických podmínkách, uvedla v tiskové zprávě AV ČR.
Ústav dlouhodobě studuje křížence trav, které spojují vlastnosti kostřav a jílků. Tyto dva druhy trav dokáží podle akademie zabránit půdní erozi či zadržet vodu v krajině, v České republice pokrývají podle AV ČR dvakrát větší plochu než orná půda. Jílky obsahují velké množství nutričních látek, jsou proto významné pro chovatele dobytka, sdělila akademie. Kostřavy sice tyto požadavky nesplňují, ale na rozdíl od jílků dobře prosperují v suchu, horku, nebo mrazu. Podle AV ČR jsou pro pěstitele výhodné kombinace jílků a kostřav, jejich křížením tak vznikla řada takzvaných Festulolií.
Vědci ale zjistili, že s dalšími generacemi těchto odrůd se postupně eliminují vlastnosti kostřavy, přičemž vlastnosti jílků začínají dominovat. Podle akademie z výsledků výzkumu vyplývá, že jeden z rodičovských genomů je stabilnější, zatímco druhý je náchylnější k různým eliminacím. „Proces eliminace se uskutečňuje během takzvaného meotického dělení buňky, ke kterému dochází v květech trav. Nejdříve jsme z nich museli vyjmout přibližně dvoumilimetrové prašníky a teprve pak zjišťovat, ve které fázi nastává eliminace dědičné informace,“ popsal proces studie David Kopecký, vedoucí výzkumné skupiny.
„Nový objev usnadní práci šlechtitelům a přispěje ke vzniku plodin s vyšším výnosem, kvalitou, odolností vůči chorobám a škůdcům, a především plodin, které se dokážou lépe adaptovat na změnu klimatu. Šlechtění kříženců by tak mohlo být rychlejší a levnější,“ uvedl vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR Jan Bartoš.
Podle akademie hodlají nyní vědci zkoumat, jestli mechanismus, který zapříčiňuje nestabilitu mezidruhových kříženců trav, funguje také u dalších rostlin. Do budoucna plánují zjistit, zda lze tento proces ovlivňovat či zvrátit.
Olomoucké centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR zkoumá struktury a funkce dědičné informace rostlin, zejména obilovin, banánovníku a trav. Podle akademie se jedná o globálně uznávané pracoviště, které přispívá ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin s požadovanými vlastnostmi.
ČTK