Vypadá to, že česká včelstva přečkala zimu bez větších ztráta a lze očekávat dobrý včelařský rok. Bude ale záležet na počasí v následujících dnech. Uvedl to Milan Špaček, jednatel společnosti Medokomerc, která patří k největším zpracovatelům medu v Česku. Loni a předloni zimu nepřežila velká část včelstev.
Podle Špačka je duben prvním měsícem v roce, kdy včelstva začínají nabírat na síle a lze dělat první závěry o tom, jak zvládly zimu. Včelaři podle něj letos nezaznamenali žádné výrazné úhyny. „Lze říci, že česká včelstva jsou v dobré zdravotní kondici a připravena na kvalitní snůšku medu,“ řekl Špaček.
V Česku se v roce 2020 vyrobilo 4997 tun medu, nejméně od roku 2002, od kdy Český statistický úřad výrobu sleduje. Loni se vyrobilo přes 6000 tun medu. Špaček ale upozornil na to, že produkce v posledních pěti letech klesá, například v roce 2016 se vyrobilo více než 10.000 tun medu, mírně produkce stoupla pouze loni.
Podle statistik počet kmenových včelstev v ČR dlouhodobě roste, loni jich bylo 661.000, což je meziročně o 19.000 více. Produkce medu podle Špačka dlouhodobě v minulých letech klesala kvůli nemocem, problém spojených s epidemií koronaviru a také pěstování hybridů řepky. „Mnoho z pěstovaných hybridů řepky tvoří příliš málo nektaru, což negativně ovlivňuje včelí produkci,“ uvedl. Zemědělci je podle něj volí kvůli vyšším výnosům, nehledí ale na jejich nektarodárost.
Podle České zemědělské univerzity včely opylují zhruba 80 procent rostlin závislých na opylování. Upozorňuje na to, že pokud by ubylo včel, převládly by tzv. větrosnubné rostliny, které nepotřebují hmyz.
V případě úbytku včelstev se zemědělcům nabízí možnost mechanického opylování, které se testovalo například v Izraeli. Pyl se vypouští ke korunám kvetoucích stromů z trysek. Podle Špačka to však není budoucnost a včely jsou v přírodě nenahraditelné.
ČTK