Východ Německa se potýká s africkým morem prasat (AMP), který se do země šíří z Polska. Německé regiony kritizují spolkovou vládu kancléřky Angely Merkelové, že proti infekci nepostupuje dostatečně razantně. Žádají proto Berlín, aby na hranici s Polskem vybudoval pevnější a účinnější bariéru proti divokým prasatům, než je ta stávající. Pokud se nákazu nepodaří zastavit na hranicích, hrozí podle spolkových zemí škody v řádech miliard eur. S infekcí se potýkala i Česká republika, které se podařilo nemoci zbavit. AMP je vysoce nakažlivé virové onemocnění. Vakcína neexistuje, nakažená zvířata se neléčí a musejí se usmrtit.
„V současné době nemáme žádné problémy s infekcí ze směru od českých hranic,“ řekl Sebastian Vogel, který je šéfem krizového štábu boje proti AMP při saském ministerstvu sociálních věcí. Toto ministerstvo má na starosti i zdravotnické záležitosti.
Vogel vysvětlil, že hlavní infekční tlak Sasko pociťuje na sever od dálnice A4, která spojuje Drážďany přes Zhořelec (Görlitz) s polskou hranicí. To, že se infikovaní divočáci mohou dostávat do Německa i jižně od této dálnice, Vogel nevyloučil. „Česku ale nyní ze Saska nehrozí žádné nebezpečí a jak víme, tak to samé platí i pro Sasko od Česka,“ dodal.
Česká republika je dva roky uznána jako země bez afrického moru prasat, protože se jí podařilo chorobu vymýtit. Odborníci se ale obávají, že je jen otázkou času, kdy se nemoc v Česku znovu objeví, protože vedle Polska je i na Slovensku. Čeští veterináři proto doporučují chovatelům obezřetnost.
Naopak na východě Německa je situace podle zemských vlád dramatická. Obzvláště kriticky na středečním mimořádném zasedání ministrů zemědělství spolkových zemí vystupoval Till Backhaus, který má na starosti ministerstvo zemědělství v Meklenbursku-Předním Pomořansku.
„Pokud AMP nedostaneme pod kontrolu, nebudou v Německu dříve či později žádné chovy prasat existovat,“ řekl Backhaus. V Meklenbursku-Předním Pomořansku se zatím nákaza nevyskytla, zjištěné případy jsou ale blízko zemských hranic. Backhaus se obává, že zavlečení AMP by mohlo zdecimovat tamní chovy s více než 700.000 prasaty.
Ze zhruba 9000 případů AMP hlášených v prvním pololetí letošního roku v Evropě jich přes 1900 připadá na Polsko a kolem 2000 na Sasko a Braniborsko. Nákaze, která byla poprvé v Německu zjištěna před rokem, nezabránily ani bariéry, které Sasko, Braniborsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko vybudovaly u hranice s Polskem.
„Abychom dostali šíření moru z Polska pod kontrolu, potřebujeme na hranici zdvojit oplocené koridory a vybudovat ve vnitrozemí další zádržné linie. Tyto bariéry je nezbytné nejen postavit, ale také je v nadcházejících letech udržovat a obnovovat. A to se neobejde bez peněz od spolkové vlády,“ řekl Vogel. Za nezbytné považuje ploty i Backhaus. Spolkové země také na Berlín tlačí, aby proti moru vytáhl společně s Polskem.
Tajemník německého ministerstva zemědělství Uwe Feiler postup spolkové vlády hájí a tvrdí, že vyjednávání jsou složitá. „Nemůžeme jen tak podnikat v Polsku nebo Česku opatření. V Polsku a ani v Česku jednoduše nemůžeme postavit plot,“ řekl Feiler na středeční tiskové konferenci po jednání zemských ministrů zemědělství. Složitá je podle Feilera kvůli právnímu rozdělení kompetencí i finanční podpora spolkovým zemím. Dodal, že v Sasku a Braniborsku byl navíc rychle vybudován elektrický ohradní plot.
Východoněmecké spolkové země proti nákaze bojují nejen plotem, pachovými odpuzovači a regulací populace divokých prasat, ale nasadily také bezpilotní stroje či psy vycvičené na vyhledávání zdechlin divočáků. Vogel uvedl, že Sasko nově dokončilo výcviky osmi takových psů. Mršiny nakažených divočáků patří k hlavním cestám dalšího šíření infekce.
ČTK