Ministři zemědělství zemí EU se 26. února sejdou mimořádně v Bruselu a jediným tématem jejich jednání mají být protesty zemědělců v Evropě a také reakce Evropské komise na ně. Ve Sněmovně to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Je podle něj potřeba zmírnit byrokracii, která na zemědělce dopadá. Zemědělské organizace střední a východní Evropy vyzvaly zemědělce k protestům proti agrární politice Evropské unie. Akce se mají konat 22. února.
„My jsme skutečně původně neměli mít radu ministrů a 26. února se sejdeme v Bruselu a jediným tématem budou aktuální protesty zemědělců v Evropě. Aspoň takto jsme zatím domluveni. S tím, že budeme řešit i ty možné reakce i ze strany Evropské komise,“ řekl ministr.
„Je určitě legitimní právo kohokoli protestovat, ale musím říct, že vždy se věci spíše dojednávají lépe u pracovního stolu, u jednání, než někde na ulici,“ uvedl ministr. Poukázal na plánované čtvrteční jednání se zemědělci, kterého se má zúčastnit i premiér Petr Fiala (ODS). Má se na něm hovořit třeba o nastavení společné zemědělské politiky i o zmírnění administrativy.
O protestech předtím hovořil se členy sněmovního zemědělského výboru, jehož jednání se účastni. Ujistil poslance například o tom, že ministerstvo nikdy neuvažovalo ani nehodlá do budoucna uvažovat o zrušení takzvané zelené nafty. Má porozumění pro kritiku přebujelé administrativy, kterou podle něj vytvářejí úředníci v Evropské komisi. „Rozčiluje mě to úplně stejně jako ty protestující,“ řekl poslancům. Připomněl například, že Brusel má připravit změnu metodiky, aby kontrol skutečně ubylo.
Také podle předsedy zemědělského výboru Michala Kučery (TOP 09) jsou protesty opodstatněné, pokud jde třeba o byrokracii. „Já za těmi protesty vidím ty jednotlivé sedláky, kteří celý den tráví někde na poli nebo na traktoru, večer musí sedět u počítače a snažit se vyplňovat nějaké formuláře. Často to není lehké ani pro kvalifikované pracovníky v tom oboru,“ řekl novinářům.
Zemědělci v poslední době protestují v mnoha evropských zemích kvůli nesouhlasu s unijní Zelenou dohodou pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050. Zemědělci upozorňují také na rostoucí náklady nebo na podle nich neférovou zahraniční konkurenci.
ČTK