Ve Španělsku se v posledních dnech rozhořela debata o tamních velkochovech, zejména prasat. Diskuse, do níž se zapojili politici, chovatelé, ekologové i ochránci zvířat, vnesla napětí i do vládní koalice. Zažehl ji komunistický ministr pro otázky spotřebitele Alberto Garzón, který velkochovy kritizoval.
Garzón koncem prosince v rozhovoru s britským deníkem The Guardian mimo jiné řekl, že takzvané makrofarmy ve Španělsku znečišťují půdu i vodu a pak „vyvážejí maso špatné kvality ze zvířat, s nimiž se špatně zachází“. Jeho kritiku využila nyní největší opoziční formace Lidová strana (PP) v kampani před regionálními volbami, jež se konají za měsíc v autonomní oblasti Kastilie-León. Z PP zazněly i hlasy volající po rezignaci ministra Garzóna.
Premiér Pedro Sánchez tento týden v rozhovoru s místním rozhlasem Cadena SER řekl, že ho polemika velmi mrzí a že Garzónova slova neodráží realitu. Chovatelé podle něj ve Španělsku produkují maso „výjimečné kvality“.
Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského je španělské maso stejně kvalitní jako maso a potraviny z dalších unijních zemí. Wojciechowski agentuře EFE také řekl, že si je vědom problému s velkochovy v Evropě a že Brusel v nové zemědělské politice bude věnovat větší pozornost právě menším podnikatelům. „Vím, že ve Španělsku je dobrá národní legislativa, která podporuje malé zemědělce, zvláště v živočišné výrobě,“ dodal eurokomisař před návštěvou Španělska. Ve čtvrtek jede na ostrov La Palma, který se potýká s následky sopečné erupce, a v pátek se setká v Madridu s ministrem zemědělství Luisem Planasem.
Ministr Planas, který je stejně jako premiér Sánchez ze socialistické strany, tento týden označil Garzónovu kritiku za nešťastnou. Podle něj není problém v existenci velkochovů, ale v tom, zda všichni dodržují zákon. Planas řekl, že vláda dělá, co může, aby bylo zemědělství udržitelné a ekologické, podle něj ale přeměna potrvá ještě roky či dekády.
Podle televize RTVE vzrostla ve Španělsku produkce vepřového od roku 2007 do roku 2020 o 36 procent a země se tak dostala na druhou příčku v EU, jen těsně za Německo. V roce 2020 ve Španělsku dovezli na porážku 56 milionů prasat. Produkce vepřového podle RTVE vzrostla z velké části právě díky takzvaným makrofarmám. Podle ministerstva zemědělství bylo ve Španělsku ke konci roku 2020 v chovech 32,6 milionu prasat, což byl podle ministerstva třetí nejvyšší počet ve světě.
Podle místních médií neexistuje definice makrofarmy, a tudíž ani nelze určit, kolik jich ve Španělsku je. „Jde ale o chovy s velkým počtem zvířat, která jsou celý den zavřená, na rozdíl od extenzivní farmy, kde se zvířata pasou,“ řekl deníku El País Pablo Manzano z baskického střediska pro výzkum klimatických změn. Podle televize RTVE je ve Španělsku asi 3200 farem, z nichž každá chová více než 2000 prasat na výkrm či 750 chovných prasnic.
ČTK