Cena pšenice na mezinárodním trhu po indickém zákazu vývozu prudce roste. Na burze v Chicagu stoupla o 5,9 procenta a je nejvýše za dva měsíce. Informuje o tom na svém webu BBC.
Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích poté, co omezení vývozu hrozí kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů – Ruska a Ukrajiny.
Některá hnojiva v Česku zdražila proti loňskému roku i více než čtyřnásobně. Podle ceníku, který má k dispozici Zemědělský svaz ČR, výrazně stoupla cena všech hnojiv. Na trhu jich je také nedostatek. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal upozornil na to, že kvůli zdražení museli letos zemědělci upravit dávkování, což se může projevit na výnosech plodin.
Působnost zákona o významné tržní síle a jejím zneužití se zřejmě rozšíří i na menší podniky než dosud a rozšíří se i seznam nekalých praktik, které tento zákon bude postihovat. Nově mají mít významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok. Počítá s tím novela zákona, kterou úvodním kole i přes výhrady opozičního hnutí ANO na třetí pokus podpořila Sněmovna.
Vladimir Putin letos očekává rekordní sklizeň pšenice a oznámil také nárůst jejího vývozu. Podle agentury DPA to ruský prezident uvedl na zasedání vlády, kde krok představil jako ruský příspěvek k řešení problémů s celosvětovým zásobováním potravinami. Ukrajina, která je spolu s Ruskem významným vývozcem pšenice, obiloviny exportovat nemůže kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů v Černém moři. Ceny potravin vzhledem k ruské agresi v sousední zemi v posledních týdnech výrazně rostou. Kyjev přitom obviňuje Moskvu, že krade ukrajinské obilí a snaží se s ním obchodovat.
Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko. Evropská komise (EK) představila soubor doporučení, která mají urychlit složitou pozemní přepravu pro miliony tun ukrajinské pšenice, kukuřice a dalších potravin. Přepravci by se podle plánu měli produktům z Ukrajiny věnovat přednostně, státy zase maximálně zrychlit procedury na hranicích. Komise chce také v delším horizontu investovat unijní peníze do lepšího dopravního propojení EU se zemí za její východní hranicí.
V Častohosticích na Třebíčsku otevřela skupina Rhea holding novou farmu na odchov prasnic. Stáje pro 600 prasnic postavila během posledního roku místo zastaralého areálu na chov prasat firmy Zeos Vesce, který před lety přestal sloužit. Na investici za 115 milionů korun dostal holding dotaci 35 milionu. Při otevření provozu to novinářům řekl majitel holdingu Josef Kolář. V areálu je vysazeno na 400 ovocných stromů.
Zemědělský podnik Bonagro z Blažovic na Brněnsku začal loni používat na žacích strojích speciální lišty s optickými senzory, které výrazně snížily množství usmrcených srnčat. Jde o první ze dvou exemplářů, které do Česka dodala rakouská firma Pöttinger, řekl novinářům Roman Zvěřina, předseda představenstva Bonagra. Zájem o lišty se senzory je tak velký, že rakouský výrobce nezvládá zdaleka uspokojit poptávku, doplnil zástupce firmy Zdeněk Bílý.
V Česku v letošním prvním čtvrtletí po roce a tři čtvrtě klesla výroba masa. Snížila se meziročně o 1,5 procenta na 111.669 tun. Nejvýrazněji klesla u hovězího, méně bylo také drůbežího a vepřového. Na dlouhodobém minimu zůstávají ceny jatečných prasat. Výkup mléka se meziročně zvýšil o 2,2 procenta na téměř 771 milionů litrů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V chovech v prvním čtvrtletí meziročně přibylo skotu, méně bylo drůbeže, ovcí, koz a zejména prasat, kterých zemědělci chovali nejméně od počátku sledování v roce 1921, oznámil také ČSÚ.
Ekologické organizace v otevřeném dopise vyzývají ministra zemědělství Zdeňka Nekulu a ministryni životního prostředí Alenu Hubáčkovou (oba KDU-ČSL), aby Česko výrazně posílilo ekologické ambice zemědělských politik. Shodují se tak s připomínkami Evropské komise (EK) k plánu dotací na období mezi lety 2023 až 2027, uvedly organizace v tiskové zprávě. Ekologové chtějí hlavně posílit ochranu půdy nebo biodiverzity.
