Současné déletrvající teplé a vlhké počasí vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj hmyzích škůdců a infekcí, které škodí polním plodinám i ovocným stromům či révě vinné. Řekl toKarel Klem, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin. Do jaké míry se však na jaře projeví, záleží na tom, jestli ještě přijdou déletrvající silnější mrazy, a na tom, zda bude jaro suché nebo vlhké.
Pokud bude teplo pokračovat, vývoj hmyzích škůdců se urychlí. Jedním z nejčasnějších je krytonosec, který škodí v řepce. „Zemědělci by měli být připraveni, že už v březnu může být nezbytné řepku proti krytonoscům ošetřit,“ řekl Klem. Stejně tak u ovocných dřevin lze očekávat vyšší význam předjarních i jarních aplikací proti škůdcům. „Může se však stát, že ještě přijdou déletrvající mrazy, které by populaci probuzených škůdců zdecimovaly, a jejich výskyt může být naopak i výrazně snížený,“ poznamenal Klem.
Teplo a vlhko svědčí také rozvoji chorob, které zimu přežívají v podobě mycelia (shluk vzájemně propletených vláken) na zbytcích rostlin nebo živých rostlinách a na jaře produkují spory, které se šíří vzduchem na větší vzdálenosti, a tvoří tak primární infekci na rostlinách. „Většina infekcí se poté na jaře začne šířit vlhkostí, kapičkami a za příznivých teplotních podmínek. Díky současnému počasí je vývoj infekcí uspíšený, ale další vývoj záleží na jarním počasí. Kvůli teplým zimám jsme i v minulosti viděli brzké a intenzivní šíření infekcí, ale pak následovalo často suché jaro, a tak se již choroby šířily jen v omezené míře. Další šíření tedy záleží hlavně na počasí v dubnu a v květnu,“ vysvětlil Klem.
Každopádně však musejí být zemědělci ostražití a dobře sledovat předpověď počasí a předpověď rizika. Na webu AgroRisk mohou vidět v devítidenním předstihu, jak bude či nebude počasí škůdcům a infekcím nahrávat. Zatímco proti krytonosci mohou zasahovat už v březnu, proti infekčním chorobám až v dubnu. „Ale musejí být nachystaní, protože to pak může být otázka jednoho týdne,“ uvedl Klem.
Současná teplá zima podobně jako v předchozích letech zvyšuje riziko zmrznutí nakvetlých stromů či malých plůdků. Kvůli dřívějšímu kvetení se totiž v minulosti výrazně prodloužilo časové okno, kdy mohou budoucí úrodu poškodit jarní mrazy. S možností vpádu mrazivého vzduchu je třeba počítat zhruba do poloviny května, přičemž meruňky už v posledních letech běžně vykvétají v poslední březnové dekádě.
ČTK