Štítek: Veterinářství

Brněnští vědci vyvíjejí novou vakcínu, která má zabránit tvorbě zánětu mléčných žláz u krav. Zároveň by se díky jejímu užívání snížilo používání antibiotik. Při vývoji vědci používají podobný princip jako při léčbě rakoviny a základem jsou takzvané dendritické buňky, které pomáhají imunitnímu systému při boji s původcem zánětu. Tím bývají nejčastěji bakterie, ale také kvasinky či mikroskopické řasy, uvedl v tiskové zprávě mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.

Zemědělci a majitelé zemědělských pozemků na Opavsku jsou dlouhodobě nespokojeni s intenzitou lovu divočáků. Černá zvěř je podle nich přemnožená a působí jim velké škody. Někteří provozovatelé honiteb podle nich stavy nedostatečně redukují a zvěř jim pak působí statisícové škody. Podali dokonce trestní oznámení na úředníka opavského magistrátu, který má problematiku na starost. Řekl to zemědělec z Jakartovic Jiří Michalisko, který zastupuje několik nespokojených kolegů. Jindřich Hrbáč z odboru životního prostředí ale své pochybení odmítá. Podle něj je obtížné provozovatele honiteb donutit, aby stav černé zvěře regulovali.

Veterináři zakázali kvůli ptačí chřipce chov drůbeže pod širým nebem, musí se umisťovat do budov. Výjimku má chov holubů a běžců, jako jsou pštrosi, informoval  mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Nařízení SVS vydala prostřednictvím mimořádných veterinárních opatření. Za jejich nedodržení hrozí až dvoumilionová pokuta pro podnikající a právnické osoby, u fyzických osob je pokuta do 100.000 korun.

Veterináři potvrdili další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu hus se 700 ptáky u jihočeského Byňova, který je součástí Nových Hradů na Českobudějovicku. Uhynulo tam zhruba 70 hus, zbytek veterináři utratí. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jde o vysoce patogenní virus H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka. V Byňově je jediný šlechtitelský chov hus v ČR, provozuje ho Rybářství Nové Hrady. V chovu je asi 5000 ptáků. Když se ptačí chřipka prokáže v chovech plošně, budou dopady nedozírné, řekl ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař. Veterináři vybijí stovky hus v pondělí 22. listopadu.

 Veterináři potvrdili v malochovu v Dolní Lhotě u Stráže nad Nežárkou na Jindřichohradecku další ohnisko ptačí chřipky. Utratili proto 40 kusů slepic a kohoutů. Jedná se o subtyp nákazy H5N1, který může být potenciálně nebezpečný i pro člověka. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Po měsíci se v ČR znovu potvrdila ptačí chřipka. V letošním 40. ohnisku v Rohozné u Jihlavy na Vysočině je 5000 kusů drůbeže, hlavně hus, veterináři je vybijí. Oznámil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jde podle něj o nízce patogenní chřipku subtypu H5N1, která může být potenciálně přenosná na člověka. Před měsícem šlo v Trhových Dušníkách na Příbramsku o vysoce patogenní typ choroby.

V případě opětovného zavlečení afrického moru prasat (AMP) do ČR požádá ministerstvo zemědělství znovu o spolupráci policii. Dnes to po jednání ústřední nákazové komise, kde jsou také zástupci ministerstva vnitra, uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Stát pak vybízí myslivce k ještě intenzivnějšímu lovu divokých prasat. Ta nemoc přenášejí, pokud se dostane do chovu prasat, musí se vybít.

Africký mor prasat se v Polsku a Německu blíží k hranici na severu Čech. Liberecký kraj mobilizuje, svolal nákazovou komisi a poradu myslivců a starostů. V Polsku i Německu se už objevila nákaza u prasete domácího a nelze vyloučit zavlečení choroby přes hranice do Česka, řekl mluvčí krajského úřadu Jan Mikulička. Česko je od dubna 2019 oficiálně považováno za zemi bez afrického moru prasat, naposled se nemoc objevila před čtyřmi lety na Zlínsku.

V ohnisku ptačí chřipky v Trhových Dušníkách na Příbramsku byl prokázán nebezpečný podtyp viru označovaný jako H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka. Veterináři o tom informovali krajské hygieniky, řekl za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Nákaza tímto virem se tak v Česku potvrdila po více než 14 letech. Podle mluvčí krajských hygieniků Dany Šalamunové bude lidem, kteří byli v přímém kontaktu s nakaženými zvířaty, nařízen lékařský dohled. Do karantény jít nemusejí, protože nebyl zaznamenán případ přenosu z člověka na člověka, dodala.

Zhruba po čtyřech měsících se v ČR znovu prokázala ptačí chřipka. Ohnisko je v malochovu v obci Trhové Dušníky na Příbramsku, Na místě uhynulo pět hus. Zdrojem nákazy byli nejspíš volně žijící vodní ptáci, sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer.

Východ Německa se potýká s africkým morem prasat (AMP), který se do země šíří z Polska. Německé regiony kritizují spolkovou vládu kancléřky Angely Merkelové, že proti infekci nepostupuje dostatečně razantně. Žádají proto Berlín, aby na hranici s Polskem vybudoval pevnější a účinnější bariéru proti divokým prasatům, než je ta stávající. Pokud se nákazu nepodaří zastavit na hranicích, hrozí podle spolkových zemí škody v řádech miliard eur. S infekcí se potýkala i Česká republika, které se podařilo nemoci zbavit. AMP je vysoce nakažlivé virové onemocnění. Vakcína neexistuje, nakažená zvířata se neléčí a musejí se usmrtit.

Česká republika získala od Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) status země bez výskytu ptačí chřipky. Pomůže to zahraničnímu obchodu, protože v řadě zemí padnou omezení na obchodování s drůbeží a ptactvem z tuzemských chovů. Novinářům to dnes na cvičení veterinárního dozoru Nákaza 2021 v Heroltovicích na Olomoucku řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Letos bylo v ČR vyhlášeno 37 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a jedno ohnisko v chovu ptáků držených v zajetí. Poslední ohnisko bylo zlikvidováno v červnu.

V Německu a Polsku se šíří africký mor prasat. Čeští veterináři proto doporučují chovatelům obezřetnost. Naposledy zasáhl tři chovy v Braniborsku na východě Německa poblíž polské hranice, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. ČR je dva roky uznaná jako země prostá této choroby, ČR byla prvním státem, kde se podařilo chorobu vymýtit. Odborníci se ale obávají, že je jen otázkou času, kdy se nemoc v ČR znovu objeví.

Ve Vodňanech na Strakonicku potvrdili veterináři 34. letošní ohnisko ptačí chřipky v malochovu s devíti slepicemi. Sdělil to za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. V blízkosti ohniska je podnik Vodňanská drůbež, který je součástí koncernu Agrofert. Potvrzený byl subtyp choroby H5N8. Podle jihočeských veterinářů jde o letošní nejhorší ohnisko v kraji, protože jsou poblíž Vodňanská drůbež a jedna jatka.

Ptačí chřipka zasáhla velkochov 175.000 slepic v Kosičkách na Královéhradecku a chov 7500 kachen v Záhornici na Nymbursku. Letos jde o 24. a 25. zjištěné ohnisko nákazy ptačí chřipky v ČR. Drůbež bude utracena. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Česká republika bude žádat finanční pomoc pro zemědělce od EU. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jsou ekonomické dopady na chovatele obrovské.

Ptačí chřipka se rozšířila do chovů kachen firmy Perena v Královéhradeckém kraji. V regionu jsou dvě ohniska vzdálená od sebe zhruba 15 kilometrů, 40.000 ptáků utratí veterináři v pondělí, řekl dnes novinářům ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Jde o první komerční chovy, které letos ptačí chřipka zasáhla, a první letošní ohnisko v kraji. Firma Perena na webu uvádí, že je jednou z nejvýznamnějších kachních líhní v Evropě. V roce 2019 vylíhnula 14 milionů kachňat.

Ptáky z malochovu v Blatné na Strakonicku, kde se dnes prokázalo nové ohnisko ptačí chřipky, utratí veterináři ve čtvrtek. Firma Blatenská ryba má kolem ohniska tři odchovny a další provoz, zhruba 20.000 ptáků. Ochranná opatření zpřísnila již dřív. Řekli to zástupci veterinářů a společnosti Blatenská ryba.