Štítek: Veterinářství

Ve velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku musí postupně utratit až 220.000 slepic, likvidace zvířat pomocí oxidu uhličitého začala dnes odpoledne. Na konci minulého roku se tam v jedné ze tří hal potvrdilo dosud největší ohnisko ptačí chřipky v zemi. Původně veterináři měli utratit asi 120.000 nosnic, v pondělí večer ale testy prokázaly nákazu i v druhé polovině zasažené haly. Likvidovat se budou i miliony vajec ze všech tří hal. Další chovy s prokázanou nákazou přibývají. Veterináři dnes oznámili, že ptačí chřipka se objevila také ve velkochovu drůbeže v Sedlčanech na Příbramsku, kde utratí 12.000 kuřat a tisícovku krůt. Nákaza se potvrdila také v malochovech ve Velké Bukovině na Děčínsku, v Kozojedech na Jičínsku či v Ostravě-Bartovicích.

Likvidace části velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde se v pátek potvrdila ptačí chřipka, začne v úterý. Zatím se nákaza týká zhruba šestiny ze 742.000 nosnic. V areálu firmy Česká drůbež s.r.o. jsou tři haly a každá je rozdělená na půl. Veterináři zatím zjistili vysoce patogenní ptačí chřipku subtypu H5N1, potenciálně přenosnou na člověka, v jedné polovině jedné haly, kde je zhruba 120.000 slepic.  Řekl to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Jde o dosud největší ohnisko ptačí chřipky v Česku. Hasiči spolu s veterináři budou muset dále zlikvidovat zhruba 2,5 milionu vajec ze všech tří hal.

Sasku se od letošního léta daří brzdit šíření nákazy africkým morem prasat (AMP). Oznámil to Sebastian Vogel, který je šéfem krizového štábu boje proti AMP při saském ministerstvu sociálních věcí. Dodal, že v Sasku se infekci daří držet mimo zemědělské chovy prasat. Proti této chorobě neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit, mor je tak velkou hrozbou pro hospodářské chovy prasat. Na člověka se choroba nepřenáší.

Státní veterinární správa (SVS) v Libereckém kraji vymezila takzvané uzavřené pásmo I, které zahrnuje 65 katastrálních území o celkové výměře 531 kilometrů čtverečních. V tomto území mohou lovit prasata jen předem vyškolení lovci. Nově vymezené ochranné pásmo navazuje na pásmo infekce ve Frýdlantském výběžku, které je okolo místa, kde bylo na začátku prosince nalezeno uhynulé sele nakažené africkým morem prasat. V tiskové zprávě o tom  informoval mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Evropa už více než rok prochází nejničivější epidemií ptačí chřipky ve své historii. V nakažených chovech bylo vybito přes 50 milionů kusů drůbeže a se začátkem zimy se intenzita viru zdvojnásobila. Ve své zprávě o tom informoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Ztráty u kuřat, kachen a krůt jsou ve skutečnosti větší, protože do bilance utracených ptáků není zahrnuto preventivní vybíjení zdravých zvířat v okolí ohnisek nákazy.

Ředitel drůbežářského podniku v Kosičkách na Královéhradecku Jan Pozdílek považuje opatření Státní veterinární správy (SVS), jež zakazuje venkovní chov drůbeže, v současné situaci za rozumné. SVS zakázala v ČR od středy venkovní chov drůbeže kvůli rostoucímu počtu ohnisek ptačí chřipky. Jde o nutnou prevenci, řekl Pozdílek. Farma, která zásobuje trh vejci a patří k významným drůbežářským podnikům v Královéhradeckém kraji, musela chov nosnic loni na jaře kvůli nákaze ptačí chřipkou zlikvidovat. Drůbežárna má z 90 procent chov v halách, tedy z většiny izolovaný od venkovního ptactva.

Státní veterinární správa (SVS) zakázala na celém území České republiky venkovní chov drůbeže, opatření bude platit od středy. Důvodem je rostoucí počet ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky. Chovatelům drůbeže s výjimkou holubů a běžců, jako jsou pštrosi, veterináři nařídili umístit chované ptáky do budov. Tam, kde to není možné, je třeba maximálně omezit kontakt chované drůbeže s volně žijícími ptáky. Sdělil to mluvčí SVS Petr Vorlíček. Stejné opatření bylo naposledy vyhlášeno loni koncem listopadu.

Nákaza africkým morem prasat se na Liberecku nepotvrdila ani u dalších čtyř zvířat. Vzorky nepocházely z pásma ve Frýdlantském výběžku, kde kvůli výskytu onemocnění platí opatření. Řekl to ředitel Státní veterinární správy pro Liberecký kraj Roman Šebesta. Doposud se mor potvrdil u jednoho uhynulého selete.

Ve velkochovu kachen ve Frahelži na Jindřichohradecku se objevila ptačí chřipka. Na farmě bylo 22.000 kachen, tisíce z nich během tří dnů kvůli nákaze uhynuly. Zbývající drůbež v chovu bude utracena. V tiskové zprávě to dnes oznámila Státní veterinární správa (SVS). Nové ohnisko ptačí chřipky se v Česku podle správy objevilo zhruba po sedmi měsících od posledního výskytu. Zdrojem nákazy jsou zřejmě volně žijící vodní ptáci. Jde o chov firmy Mavela Dynín. Veterináři ptáky utratí zřejmě v pondělí, řekl ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba.

Ve Frýdlantském výběžku na Liberecku se dnes potvrdil africký mor prasat (AMP) u jednoho uhynulého divočáka. Řekl to ředitel Státní veterinární správy (SVS) pro Ústecký kraj Daniel Macháček. Mrtvé sele bylo podle veterinářů nalezeno v blízkosti hranic s Polskem, kde se nákaza dlouhodobě vyskytuje. V Česku jde o první výskyt afrického moru prasat téměř po pěti letech.

Spotřeba veterinárních antibiotik v ČR loni meziročně klesla o 11 procent na 50 mg/PCU, což je evropské měřítko hodnot na populaci, do kterých se například započítávají hmotnosti zvířat v době léčení. Spotřeba dlouhodobě klesá a Česko je v současnosti pod průměrem spotřeby v EU, která je na hodnotě 84,4 50 mg/PCU. V tiskové zprávě o tom  informovala Státní veterinární správa (SVS), která v rámci monitoringu reziduí antibiotik loni odhalila překročení limitu u tří vzorků z 1810. Letos ze 1751 vzorků byl limit překročen ve dvou případech.

Německu se nadále nedaří zastavit šíření nákazy africkým morem prasat (AMP). Sasko, které je touto virovou infekcí výrazně postiženo, rozšířilo uzavřené oblasti i podél hranic s Českem. Velké naděje Sasko vkládá do vybudování další linie plotů, které mají pomoci nakažená zvířata zastavit. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit, mor je tak velkou hrozbou pro hospodářské chovy prasat. Na člověka se choroba nepřenáší.

Ministerstvo zemědělství od roku 2007 do současnosti vyplatilo přes 292 milionů korun na kompenzacích chovatelům drůbeže, kteří museli likvidovat zvířata ve svých chovech kvůli ptačí chřipce. Nákaza se v ČR poprvé objevila před 15 lety v Tisové na Orlickoústecku. Dodnes muselo být utraceno více než 600.000 kusů drůbeže. Vyplývá to z informací ministerstva a Státní veterinární správy.

Česko je oficiálně zemí bez výskytu ptačí chřipky, oznámila Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH). Podle Státní veterinární správy (SVS) je to důležitý krok pro uvolnění obchodu s drůbeží se státy mimo EU. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Veterináři za loňský rok evidují v Česku rekordních 48 ohnisek ptačí chřipky, utraceno muselo být zhruba 330.000 kusů drůbeže a dalších ptáků. Jednalo se o vysoce patogenní ptačí chřipku subtypů H5N8 a H5N1, u kterých existuje riziko přenosu na člověka. Předloni byla potvrzena dvě ohniska, veterináři museli vybít kolem 137.000 ptáků. Naopak vyšetření loni v ČR neodhalila africký mor prasat. Poslední pozitivní případy této choroby veterináři zaznamenali v roce 2018 u uloveného divokého prasete. Zástupci Státní veterinární správy (SVS) to uvedli na tiskové konferenci.

V chovu kachen v Lipolticích na Pardubicku je ptačí chřipka. Jde o chov společnosti Perena, která nahlásila úhyn 380 z 3500 chovaných kachen. Odebrané vzorky potvrdily ptačí chřipku. Chovatel musí nechat utratit všechny kachny. Informoval o tom v tiskové zprávě mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Podle pardubické veterinární správy začne vybíjení chovu v pondělí. Jde o letošní páté ohnisko ptačí chřipky v Česku. Firma Perena je jednou z nejvýznamnějších kachních líhní v Evropě. Chovy má v několika krajích, ptačí chřipka se v nich vyskytla také loni na jaře.

Menší problémy s odbytem kachen měla loni na jaře kvůli ptačí chřipce Blatenská ryba. V malochovu poblíž její výkrmny se v březnu potvrdila nákaza, firma tak nemohla dodávat drůbež syrovou, ale musela ji zamrazit nebo tepelně zpracovat. Výkupní ceny tak byly nižší, rozdíl ale firmě doplatilo ministerstvo zemědělství. Všechny kachny teď chová vevnitř. Řekli to zástupci firmy. Loni 21. ledna se v ČR zhruba po roce vyskytla ptačí chřipka.

Veterináři potvrdili nové ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže v obci Klínovice na Strakonicku. Bylo v něm 32 slepic, kachen i hus, některé uhynuly, zbylé veterináři utratili. Jde o vysoce patogenní ptačí chřipku typu H5N1, přenosnou na člověka, je to čtvrté letošní ohnisko nákazy v ČR. První letošní případ nákazy u volně žijících ptáků potvrdili veterináři u labutě ve středočeské Davli. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Ptačí chřipka zasáhla velkochov nosnic v Libotenicích na Litoměřicku. Ve čtyřech halách se tam nacházelo 188.000 kusů drůbeže, budou utraceny. Zničit se musí také 600.000 vajec, oznámil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jde o subtyp choroby H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka. Na místě se v posledních dnech objevily hromadné úhyny několika tisíc kusů drůbeže. Zástupci společnosti AG Maiwald, která chov slepic na Litoměřicku provozuje, nechtějí situaci komentovat. Likvidace zvířat začne pravděpodobně ve středu, uvedli hasiči.