Štítek: Hraboši

Přesto, že hraboší populace se v červnu na českých polích po několika měsících poklesu mírně zvýšila, s ohledem na aktuální práh škodlivosti, který je čtyřikrát výše než květnový, se riziko poškození porostů snížilo. Z květnového průměru 176 aktivních východů z nor na hektar se průměr zvýšil na 216. Jde pouze o desetiprocentní překročení červnového prahu škodlivosti, což je nejméně za poslední rok a populace je prakticky stejná jako loni v červnu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Loni se populace hrabošů přes léto a na podzim dramaticky rozrostla.

Hrabošů na českých polích v dubnu ubylo. Z březnového počtu 220 aktivních východů z nor na hektar bylo o měsíc později 176. I to je však stále třiapůlkrát více, než je aktuální práh škodlivosti. Ještě v zimě byli hraboši silně přemnožení zejména na Moravě. Nyní jich je nejvíc v Olomouckém kraji, ale také v Pardubickém a Středočeském, silně se rozšířili také v některých okresech Ústeckého kraje. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.

Populace hrabošů na polích v Česku se v dubnu snížila na průměrných 220 nor na hektar z březnových 661 nor na hektar. Práh škodlivosti, tedy hranici, kdy populace hrabošů působí škody, tento počet překračuje 4,4krát. Vysoké ohrožení trvá v Olomouckém s Středočeském kraji, uvedla dnes v tiskové zprávě Ivana Kršková, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který stav populace škůdců sleduje.

Populace hrabošů na českých polích v březnu klesla proti únoru o 93 východů z nor na 661 na jeden hektar. Práh škodlivosti je ale v každém ročním období jiný, a tak zatímco v únoru byl překročený 2,9krát, v březnu třináctkrát. Pětinásobek prahu škodlivosti byl překročený ve všech krajích kromě Vysočiny a Karlovarského kraje, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚS) Ivana Kršková. Riziko ohrožení porostů je proto velmi vysoké.

Populace hrabošů v Česku v únoru mírně klesla na 754 aktivních východů z nor proti lednovým 822. Práh škodlivosti tak byl v únoru překročený 2,9krát. Vysoké ohrožení porostů trvá v moravských krajích, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském, a postupně se v letošním roce riziko rozšířilo do Královéhradeckého, Pardubického a Středočeského kraje, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Mírný pokles je pro předjaří typický.

Kvůli dlouhodobému přemnožení hrabošů na řadě míst České republiky prodloužil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) termín, do kterého mohou zemědělci aplikovat do nor zvýšené dávky rodenticidů, tedy jedů k hubení hlodavců. Zejména na Moravě a ve východních Čechách dosahují průměry počtu východů z nor na hektar pět- až jedenáctinásobek prahu škodlivosti. Uvedla to v tiskové zprávě mluvčí ÚKZUZ Ivana Kršková. Postižení zemědělci mohou aplikovat na hektar až deset kilogramů jedu. Platnost povolení aplikovat zvýšenou dávku tak nevyprší nyní v únoru, ale až 6. června.

Kalamita s přemnoženými hraboši v Česku neutichá. V listopadu odborníci sledovali další rozvoj populace škůdců, a to z říjnových 708 na aktuálních 846 používaných východů z nor na hektar. Je to 3,2krát více, než je aktuální práh škodlivosti. Zatímco dosud patřily k nejpostiženějším moravské kraje Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský, nyní k nim patří i Pardubický, kde už průměrné hodnoty také přesáhly 1000 východů z nor. Lokálně jsou hraboši extrémně přemnožení například i na Lounsku, Kutnohorsku, Kolínsku nebo Nymbursku, uvedl v tiskové zprávě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Počty hrabošů se v říjnu ve srovnání se zářím sice mírně snížily, stále ale představují ohrožení pro oseté plodiny, v současnosti jde zejména o ozimy. Zatímco v srpnu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) evidoval průměrně 603 používaných východů z nor na hektar, a v září počet stoupl na 732, v říjnu se snížil na 708. To stále představuje 2,7 násobek takzvaného prahu škodlivosti. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.

Hraboší kalamita nabírá během podzimu znovu na intenzitě. Zatímco v srpnu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) evidoval průměrně 603 používaných východů z nor na hektar, v září počet stoupl na 732. To je 3,7krát více, než je práh škodlivosti. Dlouhodobě nejhorší je situace na Moravě v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. V Čechách jsou silně zasažené okresy Louny, Kutná Hora, Kolín či Ústí nad Orlicí, uvedla v tiskové zprávě mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.

Kvůli dalšímu výraznému přibývání hrabošů mohou sedláci od pátku pokládat do nor vyšší než běžně povolené množství jedu. Rozhodl tak Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ), napsala v tiskové zprávě jeho mluvčí Ivana Kršková. Ústav v první polovině září evidoval nejvyšší hodnoty populace hraboše na Moravě. Opatření je platné do 20. ledna 2024.

Populace hrabošů na polích v Česku v létě plynule rostla a v srpnu dosáhla trojnásobku prahu škodlivosti. Aktivních východů z nor bylo na hektar 603, v červenci to bylo 542, v květnu 127. Dlouhodobě zůstává nejproblematičtější situace v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. Mimo tyto kraje žijí vysoké populace hrabošů také na Třebíčsku, Kolínsku a Ústeckoorlicku, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Populace tak neklesala ani po sklizni hlavních plodin.

Populace hrabošů polních se v červenci v České republice ve srovnání s červnem téměř ztrojnásobila. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v tiskové zprávě informoval, že průměrný počet aktivních nor na hektar vzrostl na 542 z červnových 208, což představuje 2,7 násobek takzvaného prahu škodlivosti. Ten stanoví hranici, kdy škody způsobené hraboši přinášejí ekonomické ztráty.

Hrabošů polních na polích v České republice v červnu mírně přibylo, jejich populace tak páchá na polích ekonomické škody. Počet aktivních východů z nor na hektar se v červnu zvýšil na 208 z květnových 127. Nejhorší situace je v Olomouckém a Zlínském kraji, zjistil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). V tiskové zprávě o tom informovala tisková mluvčí ústavu Ivana Kršková.

Populace hraboše polního v posledních týdnech klesá, ale stále překračuje práh škodlivosti. Celostátní průměr je 127 aktivních východů z nor na hektar, což je 2,5krát více, než je stanovený práh škodlivosti. Nejhorší situace zůstává na Moravě v Olomouckém, Jihomoravském a Zlínském kraji, kde je práh škodlivosti překročen v průměru sedmkrát. Hraboši tak zůstávají rizikem v porostech krmných plodin a ohrožují i výsadbu mladých stromků, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.

Populace hrabošů na polích v České republice se v dubnu snížila, i když přemnožení těchto hlodavců trvá. Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který stavy hrabošů na polích sleduje, klesly jejich počty díky chladnému počasí. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě.

Hraboší populace se v březnu udržela na únorové úrovni, nejhorší situace přetrvává ve Zlínském a Olomouckém kraji. Ve Zlínském kraji byl průměrný práh škodlivosti překročen šestatřicetkrát, v Olomouckém dvaatřicetkrát. Pro zemědělce extrémní přemnožení hlodavců znamená ztrátu úrody, kterou hraboši zkonzumují, a zároveň jsou tím značně ohroženy přeživší plodiny pro krmné i potravinářské využití, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková.

Za naprosto nedostatečné opatření považuje předseda Zemědělského družstva Těšetice na Olomoucku Petr Kopecký rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP) poskytnout zemědělcům na cílenou likvidaci přemnožených hrabošů příspěvek 500 korun na jeden hektar. Podle Kopeckého je nutné povolit plošné hubení přemnožených hrabošů, jinak ZD Těšetice letos kvůli těmto hlodavcům opět vzniknou milionové škody. „Pokud nám mimořádně nepovolili plošnou aplikaci, tak je to (příspěvek MŽP na cílenou likvidaci) úplně k ničemu,“ řekl Kopecký.

Na snížení počtu přemnožených hrabošů přispěje ministerstvo životního prostředí (MŽP) zemědělcům 500 korun na jeden hektar, celkově plánuje uvolnit 40 milionů korun. Řekl to na tiskové konferenci náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zároveň uvedl, že jeho úřad se spolu s ministerstvem zemědělství (MZ) dohodl na cíleném, nikoli plošném hubení hrabošů.