Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude letos hospodařit s 42,6 miliardy korun, meziročně jde o zvýšení zhruba o 2,2 miliardy Kč. Vyplývá to z vládního návrhu rozpočtu fondu, který schválila Sněmovna. Většinu peněz by měl fond získat z evropských fondů, a to 31,2 miliardy korun. Předchozí kabinet navrhoval zemědělskému fondu pro letošek rozpočet 44,2 miliardy korun.
Zemědělci a potravináři letos dostanou na národních dotacích pět miliard korun. Návrh podpůrných programů schválila Sněmovna. Částka na dotace je podle materiálu stejná, jako byla po navýšení určena na loňský rok.
Pôdohospodárska platobná agentúra (PPA) vyplatila v rámci všetkých priamych podpôr z roku 2021 už takmer 469 miliónov EUR z objemu 551 miliónov EUR. PPA zaslala k dnešnému dňu 16 943 rozhodnutí k žiadostiam o jednotnú platbu na plochu v rámci priamych platieb poľnohospodárom (JŽ), čo je 95 % zo všetkých žiadostí.
Zisk v českém zemědělství se podle šetření Zemědělského svazu loni snížil přibližně o 800 milionů na 9,1 miliardy korun. Další pokles očekává svaz v tomto roce, kvůli dopadům vysoké inflace a zvyšování vstupních nákladů. Ceny placené zemědělcům se zvyšují pomaleji, řekl předseda svazu Martin Pýcha na jednání ve Větrném Jeníkově. V roce 2020 byl podle svazu zisk v zemědělství 9,9 miliardy korun.
Zemědělci a potravináři by měli letos dostat na národních dotacích pět miliard korun. Návrh podpůrných programů bude schvalovat Sněmovna, už jej podpořil její zemědělský výbor. Částka na dotace je podle materiálu stejná, jako byla po navýšení určena na loňský rok.
Státní zemědělský intervenční fond by měl letos hospodařit s 42,6 miliardy korun, meziročně jde o zvýšení zhruba o 2,2 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu vlády Petra Fialy (ODS), který bude schvalovat Sněmovna. Většinu peněz by měl fond získat z evropských fondů, a to 31,2 miliardy korun. Předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO) navrhoval pro letošek rozpočet fondu 44,2 miliardy korun.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začíná rozhodovat o dotacích na ošetřování trvalých travních porostů. Mezi 12.238 žadatelů bude z Programu rozvoje venkova rozděleno 2,82 miliardy korun. Vyplývá to z tiskové zprávy fondu.
V Olomouckém kraji v posledních 20 letech klesl počet zemědělských subjektů, snížila se výměra orné půdy a vzrostla průměrná velikost obhospodařovaných polí. V zemědělství je zároveň v kraji pravidelně zaměstnáno o zhruba 43 procent méně lidí než před 20 lety. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Výkupní cena 23 korun za kilogram vepřového je nejnižší od roku 1994, ještě na konci loňského roku to bylo 25 korun za kilogram. Novinářům to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Náklady přitom podle něj výrazně vzrostly, a to zejména v posledním půlroce v souvislosti s rostoucími cenami energií a krmiva. Počet chovaných prasat v Česku poklesl v posledních 11 letech o 400.000 kusů, od roku 2000 o 2,2 milionu kusů. Podle průzkumu Agrární komory ČR z loňského prosince omezí chov prasat další desítky zemědělců. Vedou je k tomu právě nízké výkupní ceny a vysoké náklady.
Pôdohospodárska platobná agentúra (PPA) vyplatila v rámci všetkých priamych podpôr z roku 2021 už takmer 423 miliónov EUR z objemu 551 miliónov EUR. PPA zaslala k dnešnému dňu 16 751 rozhodnutí k žiadostiam o jednotnú platbu na plochu v rámci priamych platieb poľnohospodárom (JŽ), čo je 94 % zo všetkých žiadostí.
Agrární komora (AK) a Zemědělský svaz (ZS) nechají po jednání o změnách v dotacích s premiérem Petrem Fialou (ODS) rozhodnout o dalším postupu své členy. Pouze oni mohou ukončit protestní pohotovost vyhlášenou kvůli nespokojenosti s plánem na nové nastavení podpor. V plánu je další jednání s premiérem. Zástupci komory a svazu, které sdružují především větší zemědělské podniky, to po jednání řekli novinářům. Fiala po schůzce uvedl, že na postoji vlády se nic nemění.
Výdaje ministerstva zemědělství (MZe) by měly v letošním roce meziročně vzrůst o 3,2 miliardy na 58,6 miliardy korun. Minulá vláda ANO a ČSSD přitom pro tento rok chtěla navýšit rozpočet až na 62,1 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který schválila vláda Petra Fialy (ODS). Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) označil za zásadní, aby se úspory nedotkly zemědělců a aby byla vždy zajištěna výplata dotací.
Změny v systému rozdělování zemědělských dotací, které vláda vzhledem k časovému tlaku řádně neprojednala s Agrární komorou ČR a odeslala ke schválení Evropské komisi, dopadnou na zemědělské podniky všech velikostí. Ukázal to únorový průzkum Agrární komory ČR, do něhož se zapojilo přes 200 společností. Peněžité podpory klesnou podle tohoto šetření 89,5 procentům zemědělských podniků, a to o 5 až 80 procent.
Nová a pripravovaná legislatíva pre poľnohospodárov, ale aj ďalšie aktuálne témy malých a stredných farmárov dominovali počas stretnutia zástupcov Vidieckej rady na Ministerstve pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR (MPRV SR), na ktorom sa vo štvrtok zúčastnil minister Samuel Vlčan a vedenie agrorezortu.
Dotace z Operačního programu Rybářství 2021-2027 se více zaměří na péči o přírodu a krajinu. Nově bude možné získat příspěvek za plnění mimoprodukčních funkcí u rybníků o rozloze dva až pět hektarů. V operačním programu, který schválila vláda, je do roku 2027 připravena zhruba jedna miliarda korun, informoval na webu ministerstva zemědělství jeho mluvčí Vojtěch Bílý.
Někteří středočeští zemědělci považují nový dotační systém za kompromis, jiní za extrém. Většinou se shodují, že nejvíce postihne velké holdingy. Podle Josefa Stehlíka z Asociace soukromého zemědělství změna ke zdražování potravin nepovede a zásadní změny ve vyplácení vyšší dotace na prvních 150 hektarů už zřejmě nenastanou. Bude však podle něj ještě možné diskutovat například o rozdělování peněz z dotačního Programu rozvoje venkova. Podle Gabriely Jeníčkové z Regionální agrární komory Středočeského kraje by rozdíl v nastavení neměl být natolik zásadní pro malá a velká hospodářství.
Premiér Petr Fiala (ODS) bude se zástupci Agrární komory (AK) a Zemědělského svazu (ZS) jednat o změnách v nastavení dotací pro roky 2023 až 2027 příští týden. Premiér to uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády. Šéfy obou organizací sdružující větší zemědělské a potravinářské podniky na Pražském hradě přijal prezident Miloš Zeman. Agrární komora a Zemědělský svaz původně připravovaly protesty, ustoupily od nich právě kvůli slíbené schůzce s premiérem. Fiala dal najevo, že s nimi bude jednat, ale ne pod nátlakem demonstrací.
Zemědělství by pomohlo, kdyby mnohem více dotací mohli zemědělci využít na nákup moderní techniky a technologií, z nichž mohou profitovat jak velké, tak malé podniky. Naopak by se tvůrci společné zemědělské politiky Evropské unie neměli primárně zaměřovat na to, jaké zemědělce zvýhodnit podle velikosti, uvedl v tiskové zprávě Lubor Lacina z Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Vědci k těmto závěrům dospěli ve zprávě, kterou vypracovali na žádost Evropského parlamentu (EP).
Jak informuje serveru iROZHLAS.cz, Česko podalo na Evropskou komisi žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Nesouhlasí s pokutou ve výši 1,15 miliardy korun, kterou mu Brusel udělil za chyby v zemědělských dotací. Podání pokuty potvrdila dvě ministerstva i mluvčí unijního tribunálu. Sankce je výsledkem čtyři roky starého auditu, jehož závěry české úřady dlouhodobě rozporují.
Zemědělský svaz ČR (ZS) a Agrární komora ČR (AK) svolávají na středu ve 12:00 protest formou jízdy zemědělské techniky v celé zemi kromě Prahy – takzvanou spanilou jízdu. Vadí jim změny v dotační politice a údajné nepřizvání AK a ZS k jednacímu stolu s ministrem Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL). Zástupci obou zemědělských organizací to uvedli na společné tiskové konferenci.
