Zemědělci obdrží přes 6,3 miliardy korun na investice do svých podniků, chytrých technologií, obnovu lesů po kalamitách nebo na zahájení činnosti mladých zemědělců. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) o podpoře informoval na briefingu v Praze. Peníze chce směřovat především malým a středním podnikům. Žádosti začne ministerstvo zemědělství (MZe) sbírat letos v říjnu.
Na podpoře požadavku svého petičního výboru, který chtěl požádat ministerstvo zemědělství, aby při nastavení evropských i národních podpor jako jednu z hlavních priorit prosazovalo rovné podmínky pro zemědělské podnikatele bez ohledu na jejich právní formu a výměru obhospodařované půdy, se senátoři neshodli. Na závěr debaty o petici zemědělců proti diskriminaci a nerovným podmínkám vzali pouze tuto petici na vědomí.
Ministerstvo zemědělství (MZe) spolu se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) aktuálně připravují podrobné podmínky programu na odškodnění pěstitelů za škody, které na jaře způsobily mrazy. Ovocnáři by tak mohli začít žádat o kompenzace ve druhé polovině letošního října. Uvedl to mluvčí MZe Vojtěch Bílý. Nejzazší termín vyplacení podpory je podle něj konec ledna příštího roku.
Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o 100 milionů korun ze státního rozpočtu, informoval dnes ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři. Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů euro, tedy zhruba 378 milionů korun.
Evropská komise navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy Kč) na podporu zemědělců pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku, kteří byli nedávno postiženi nepříznivým počasím nebývalého rozsahu. Zároveň chce Komise podpořit také portugalské producenty vína. Členské státy návrh schválily, uvedla EK v tiskovém prohlášení.“Podařilo se nám vyjednat pomoc od Evropské komise pro české pěstitele ovoce ve výši 15 milionů euro, tedy zhruba 378 mil. Kč. Další peníze přidáme z národních zdrojů. Jak jsem slíbil, české ovocnáře nenecháme padnout,“ napsal na sociální síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Zemědělci loni na dotacích obdrželi 34,8 miliardy korun, o 4,1 miliardy korun méně než předloni. Vyplývá to z výroční zprávy Státního zemědělského výročního fondu (SZIF), který dotace mezi zemědělce rozděluje. Nejvíce peněz, a to 15,6 miliardy korun, poskytl fond na přímé platby, které zemědělci získávají na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat. Předloni rozdělil 22,9 miliardy korun. Téměř většinu peněz na přímé platby vyplatila ze svého rozpočtu Evropská unie, ze státního rozpočtu šlo přes půl miliardy korun.
Pokud Evropská unie nenavýší rozpočet na další společnou zemědělskou politiku (SZP), nebudou ji zemědělci dodržovat, řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na konferenci v Praze. Druhou možností je podle něj omezení některých cílů strategického plánu. Zároveň upozornil na to, že bez evropských dotací je zemědělství v ČR ztrátové. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že čísla, ze kterých Pýcha vychází, neodpovídají realitě. Oba se ale shodli například na tom, že další SZP musí vycházet z dopadových analýz a je nutné snižovat byrokracii.
Česká republika prosazuje posilování konkurenceschopnosti evropského zemědělství, méně regulací a více motivací, uvedl dnes na jednání v Lucemburku ministr zemědělství Marek Výborný. Tématem dnešního zasedání byla zejména debata o budoucnosti společné zemědělské politiky EU, ministři ve svých vystoupeních ale reagovali také na nedávné protesty zemědělců, kteří vyjeli do ulic v mnoha evropských městech, naposledy například v Bruselu. V Česku se podle ministra Výborného podařilo situaci do značné míry uklidnit, ocenil v této souvislosti i konstruktivní přístup právě zemědělců.
Zemědělský fond přijal 3216 žádostí o dotaci na zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat. Žádosti fond aktuálně vyhodnocuje, pokud žadatel splní všechny podmínky, měl by polovinu podpory obdržet v řádu několika dní. Druhou polovinu dotace obdrží v prosinci. Řekla to mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Eva Čespiva.
Ze spotřební daně na naftu stát zemědělcům za posledních pět let vrátil zhruba 11,8 miliardy korun, z toho v minulém roce asi 2,3 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo financí (MF). Na jeden litr nafty mohou farmáři získat zpět 8,50 koruny či 3,38 koruny v závislosti na zemědělské činnosti. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v úterý oznámil, že nárok na vrácení části spotřební daně, takzvanou podporu zelené nafty, by zemědělci místo současného jednou ročně mohli mít od příštího roku dvakrát ročně. Vyplácená částka by zůstala stejná.
Nárok na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu, takzvanou podporu zelené nafty, by čeští farmáři místo jednou ročně mohli mít od příštího roku dvakrát ročně. Po jednání se zástupci Agrární komory (AK) a Zemědělského svazu (ZS) to dnes novinářům řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) pak farmářům přislíbil podporu pojištění přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Agrární komora i Zemědělský svaz nadále upřednostňují jednání před protesty, dnešní návrhy předloží svým členům, uvedli dnes jejich zástupci. Další společná schůzka by podle nich mohla být za měsíc.
Ministři zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a financí Zbyněk Stanjura (ODS) zástupcům zemědělců potvrdili už dříve slíbené peníze, které pro tento rok na životní pohodu zvířat činí 550 milionů korun a příští rok na podporu zaměstnanosti na venkově prostřednictvím sociálního pojištění dvě miliardy korun. Další společná schůzka Výborného, Stanjury a vedení Agrární komory (AK) a Zemědělského svazu (ZS) by se měla uskutečnit v prvním červnovém týdnu, řekl novinářům Výborný. Zemědělci už dříve na 4. června oznámili protesty v Praze. Předseda ZS Martin Pýcha uvedl, že se AK a ZS ještě se svými členy poradí o tom, zda se protesty uskuteční. Dnešní jednání označil za konstruktivní.
Téměř pět miliard korun na dotacích dostanou do roku 2027 místní akční skupiny (MAS) v programu na rozvoj venkova. Nová pravidla umožní akčním skupinám, což jsou sdružení občanů, neziskových organizací nebo obcí, využít peníze nejen na spolupráci mezi sebou, ale také na projekty, které samy uznají za nejdůležitější pro daný region. Může jít například o investice do stezek nebo sociálních služeb pro seniory. Zároveň jim podstatně ubude byrokracie. Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstva zemědělství.
Členské státy EU definitivně schválily revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří v minulých měsících protestovali v řadě unijních zemí a stěžovali si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření.
Predchádzajúce vlády Matoviča, Hegera a Ódora spôsobili závažné problémy v Pôdohospodárskej platobnej agentúre pri vyplácaní priamych platieb. Na aktuálnu situáciu v sektore pôdohospodárstva preto reaguje vláda SR, ktorá na svojom stredajšom výjazdovom rokovaní v Dolnej Krupej farmárom uznesením garantovala, že financie, ktoré im patria určite dostanú a tiež deklarovala, že poľnohospodárom nehrozia sankcie za nesplatenie úverov a leasingov. Predseda vlády Robert Fico a minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Richard Takáč predstavili aj päť pilierov pomoci pre slovenských poľnohospodárov.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozdělí letos mezi zemědělce zhruba 30 miliard korun, stejně jako v loňském roce. Zemědělci mohou začít žádat o dotace pomocí takzvané jednotné žádosti od 15. dubna. Novinářům to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Zároveň vyvrátil tvrzení nevládních zemědělských organizací, že fond stále nevyplatil dotační podpory za loňský rok.
Evropská komise dospěla k závěru, že investiční podpora poskytnutá Českou republikou v letech 2017 a 2018 některým velkým českým zemědělským podnikům není v souladu s pravidly Evropské unie pro státní podporu. Česko tak podle ní musí zajistit vrácení této podpory. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Jména firem ani informace o rozsahu podpory sdělení EK neobsahuje. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl , že se jedná zhruba o 24,5 milionu korun, které bude muset stát vrátit do evropského rozpočtu a následně je vymáhat od žadatelů o podporu. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ale později sdělil, že podpora byla vyplacena z českých zdrojů a bude se vracet do českého rozpočtu.
Pokud by stát nastavil horní limit pro přímé zemědělské dotace, mohl by ušetřit v řádu miliard korun a použít je například na podporu středních podniků. V rozhovoru to řekl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Jaroslav Šebek. Právě dlouhodobá politika zaměřená na největší zemědělské producenty je podle Šebka důvodem několik let trvající krize, která vyžaduje systémová řešení. Nutné je také podporovat rodinné farmy a začínající zemědělce, dodal. Asociace, kterou vede, zastupuje drobné farmáře.
Evropská komise vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Jedním z nich je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění těchto požadavků bude nyní dobrovolné. Unijní exekutiva rovněž uvedla, že posuzuje, zda by bylo možné omezit dovoz ruských zemědělských produktů do EU. Komise reaguje na protesty zemědělců, kteří si stěžují na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i podmínky při hospodaření na půdě. Protesty českých zemědělců naplánované na 20. března ale dnes navržené úlevy nezvrátí, řekla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.
Evropská unie odložila zveřejnění nových návrhů týkajících se zemědělců, uvedl komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Kdy budou zveřejněny, není jasné. Očekávalo se, že komise oznámí zrušení některých ekologických požadavků, které na farmáře dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Unijní exekutiva tak chce reagovat na protesty zemědělců, kteří si stěžují na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i podmínky při hospodaření na půdě.
