V Česku začala sklizeň raných brambor, díky příznivým podmínkám oproti loňsku zhruba o dva týdny dříve. Výnosy brambor zemědělci očekávají meziročně podobné, rozhodnou ale letní měsíce. Letos by se po letech zmenšování mohly bramborářské plochy v Česku o několik procent zvětšit. Novinářům to na dnešní tiskové konferenci řekli předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Josef Králíček a místopředseda Vlastimil Rasocha.
jbližší době nelze podle předsedy Českého bramborářského svazu Josefa Králička očekávat zlevnění konzumních brambor, které letos naopak meziročně výrazně zdražují – naposledy v dubnu o téměř čtvrtinu. Situace by se mohla zlepšit až po začátku nové sklizně v červenci a srpnu, řekl Králíček. Za zdražováním podle něj stojí dlouhodobé sucho, které vedlo k poklesu sklizně v Česku i hlavních bramborářských zemích EU, jako jsou Německo, Francie, Holandsko a Belgie, ale také nárůst poptávky po hranolkách. Doplnil, že v produkci brambor je Česká republika soběstačná ze 70 až 75 procent.
Pěstitelům brambor by nynější mrazíky mohly oddálit sklizeň raných odrůd o jeden až dva týdny, pokud už brambory vzešly a omrzly. Podle předsedy Českého bramborářského svazu Josefa Králíčka se ale dá předpokládat, že nejdříve nasázené porosty zemědělci chrání proti mrazům netkanou textilií. Na Vysočině, kde se pěstují později sklízené brambory, je výsadba přibližně v polovině.
Zemědělcům v Česku umožnilo počasí sázet rané brambory dřív než obvykle, první hlízy byly na jižní Moravě v zemi už koncem února. Sázení pokračuje v Polabí a na jižní Moravě. Na Vysočině, kde se pěstují později sklízené odrůdy brambor, pro ně zemědělci připravují pole. Je předpoklad, že rozlohu nesníží, protože za brambory z loňské sklizně dostávají dobře zaplaceno. Řekl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Limitem je menší množství sadbových brambor na trhu.
V Královéhradeckém kraji loni klesla sklizeň cukrovky, brambor, kukuřice nazeleno a na siláž a pícnin. Důvodem byly snížené výnosy a menší výměra polí, na nichž farmáři plodiny pěstovali. U cukrovky zemědělci v Královéhradeckém kraji i loni potvrdili, že patří mezi její největší pěstitele v zemi. Uvedla to královéhradecká pobočka Českého statistického úřadu.
Výnosy řepy cukrovky i brambor ve Zlínském kraji loni meziročně klesly. U cukrovky loni činily 64,44 tuny na hektar, o rok dříve byly 68,22 tuny. V případě brambor mimo raných a sadbových se snížily hektarové výnosy z 29,96 tuny v roce 2022 na loňských 27,44 tuny.
Brambor se v Česku podle odhadu Českého bramborářského svazu a statistiků kvůli dopadům počasí urodilo o 15 až 20 procent méně než vloni, na trhu budou chybět zjara. Při prodeji ve velkém teď pěstitelé za kilogram dostávají okolo sedmi korun, víc než minulé dva roky. Oživit by to mohlo zájem o pěstování brambor, řekl předseda svazu Josef Králíček na semináři pěstitelů v Havlíčkově Brodě. Kvůli dražším bramborám v obchodech by ale mohla klesnout jejich spotřeba.
Na Vysočině začíná sklizeň brambor. Zatím to vypadá tak, že kvůli dopadům letošního počasí bude spíš průměrná, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Zemědělci dostávají při prodeji ve velkém za kilogram brambor okolo sedmi korun, víc než před rokem. Dovážet brambory ze zahraničí se podle předsedy nevyplácí, protože tam je farmářská cena ještě vyšší. Na Vysočině je podle statistiky 35 procent z celkové rozlohy bramborových polí v Česku.
Bramborovým polím v Česku škodí sucho, výnosy sklízených raných odrůd v Polabí jsou nižší. Brambory jsou dražší. Při prodeji ve velkém dostávají zemědělci za kilogram 12 až 14 korun, přibližně o polovinu víc než ve stejné době před rokem. Řekl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček před bramborářským seminářem v Jitkově. Později sklízeným bramborám na Vysočině by ještě mohl pomoci déšť, pokud začne pršet v nejbližší době.
Poľnohospodári ukončili jarné práce na poliach. Chladný máj a dostatok zrážok dáva predpoklad dobrej úrody. Väčšina územia Slovenska je navyše bez rizika sucha. Na juhu pestovatelia už vyorávajú zemiaky z novej úrody. Zároveň všetci producenti čakajú, kým obilie dozrie, aby mohla naplno odštartovať žatva. Tento rok by sa mohla začať na prelome júna a júla v závislosti od nadmorskej výšky jednotlivých poľnohospodárskych oblastí.
V ČR začala sklizeň raných brambor, přibližně o týden později než loni. Pozdější zahájení sklizně ovlivnilo studené a vlhké jarní počasí. Celkové výnosy brambor zemědělci očekávají meziročně zhruba podobné. Soběstačnost ČR v produkci brambor je mezi 75 a 80 procenty. Každoročně se dováží například z Německa, a to zejména na jaře. Minulý rok byly touto dobou v tuzemsku výnosy 30 tun na hektar a více, letos je to zatím 20 až 30 tun. Výslednou sklizeň ale ještě ovlivní počasí v letních měsících. Novinářům to na tiskové konferenci řekli předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Josef Králíček a místopředseda Vlastimil Rasocha.
Pěstitelé brambor se mohou od letošního dubna sdružovat do organizací producentů. Uvedlo to ministerstvo zemědělství (MZe), podle kterého díky tomu mohou mít podniky silnější pozici při vyjednávání s obchodníky. Ministerstvo v příštích pěti letech na podporu organizací rozdělí zhruba 300 milionů korun. Plochy raných brambor, které se sklízejí do konce června, letos podle MZe rostou třetím rokem. Sklízet se bude z přibližně 2000 hektarů, což je o 200 hektarů více než loni.
Na Vysočině se kvůli dešťům protahuje sázení brambor. Zatímco jindy touto dobou už bývají brambory v brázdách, teď je podle odhadu Českého bramborářského svazu v tomto kraji osázená teprve přibližně polovina bramborových polí. Kvůli chladnému jarnímu počasí také začne v Česku později sklizeň v oblastech mimo Vysočinu, kde se pěstují rané brambory, a to asi o dva týdny. Řekl to předseda svazu Josef Králíček.
Náklady na vypěstování jednoho hektaru brambor pro pěstitele jsou více než 100.000 Kč, u obilí je to zhruba 30.000 Kč. Na dnešním pražském kongresu o bramborách v gastronomii to řekl místopředseda Českého bramborářského svazu Vlastimil Rasocha. S pěstováním brambor se podle něj také pojí velká rizika, protože v případě špatné úrody je celá produkce prakticky nepoužitelná.
Sázení brambor v Česku zdržují deště. Na Vysočině, kde se jich tradičně pěstuje nejvíc, výsadba kvůli mokré půdě do dneška prakticky ještě nezačala, zatímco jindy touto dobou se už dělala naplno. Brambory bývají obvykle nasázené do 10. května, letos se sázení pravděpodobně protáhne do druhé poloviny příštího měsíce. Řekl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.
Zemědělci v Moravskoslezském kraji loni sklidili 383.000 tun obilovin. Meziročně to bylo o 2500 tun, tedy 0,7 procenta, více. Za nárůstem stojí meziroční rozšíření sklizňových ploch o 1,3 procenta na 65.895 hektarů. Výtěžek totiž u obilovin poklesl o 0,03 tuny na 5,81 tuny z hektaru. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Výnosy cukrovky i brambor ve Zlínském kraji loni meziročně vzrostly. U technické cukrovky loni činily 68,22 tuny na hektar, o rok dříve byly 67,81 tuny. V případě brambor mimo raných a sadbových stouply hektarové výnosy z 27,93 tuny v roce 2021 na loňských 29,96 tuny. ČTK to zjistila z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
V Pardubickém kraji byly vloni vyšší výnosy cukrovky, meziročně vzrostly o pět procent na 71,46 tuny z hektaru. Plocha, na které zemědělci plodinu pěstovali, se téměř nezměnila a činila 4186 hektarů. Výnosy brambor byly meziročně obdobné, poklesly výnosy kukuřice na krmení, pícnin a sena, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Zemědělci loni v Olomouckém kraji ve srovnání s rokem 2021 sklidili více pšenice, ječmene a řepky. Naopak loňská sklizeň brambor, kukuřice a cukrové řepy v meziročním srovnání klesla. ČTK informaci získala z odhadu loňské sklizně vybraných zemědělských plodin, který zveřejnil Český statistický úřad.
Letošní sklizeň v jižních Čechách je mírně lepší než loni. Lehce stoupl výnos u obilí, u řepky pak průměrný výnos 3,36 tuny z hektaru představuje meziroční nárůst o 14 procent. Jihočeští zemědělci sklidí ale méně brambor a pícnin. Předpokládají, že bude lepší sklizeň jablek a švestek, ale horší u hrušek. Vyplývá to z odhadu Českého statistického úřadu a informací jihočeské agrární komory.
