Navzdory poklesu cen tuzemským zemědělcům i zpracovatelům obilí vzrostly zásoby. V reakci na dnes zveřejněný poslední odhad sklizně Českého statistického úřadu (ČSÚ) to sdělila Alena Bečková ze Zemědělského svazu ČR. Svaz již před letošní sklizní přitom upozorňoval na to, že kvůli dovozu obilí z Ukrajiny do EU čeští zemědělci přicházejí o odbyt své produkce na vývoz. Podle ministerstva zemědělství se ale většina ukrajinské pšenice vyváží přes Rumunsko. Podle ČSÚ se letos sklidilo 7,93 milionu tun základních obilovin a kukuřice na zrno. Sklizeň obilovin proti loňskému nadprůměrnému roku je sice o 3,4 procenta nižší, přesto je druhá nejvyšší za posledních pět let.
„Nadále trvá nezájem obchodníků o kvalitní obilí. I přes nízké realizační ceny se zvýšily zásoby především pšenice, ale i dalších obilovin u zemědělců i zpracovatelů,“ uvedla Bečková. Podle posledních dat Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) cena potravinářské pšenice v srpnu klesla na 5049 korun za tunu a dostala se na průměrnou cenu roku 2021, která byla 5023 Kč za tunu. Proti loňskému srpnu tak zemědělci tunu potravinářské pšenice prodávali za cenu o téměř 22 procent nižší.
Část domácí produkce se přitom tradičně vyváží. Svaz však již dříve upozorňoval na to, že trh ovlivňuje dovoz levnější produkce z Ukrajiny. Podle ministerstva zemědělství se ale většina zemědělské produkce z Ukrajiny vyváží takzvanou dunajskou cestou přes Rumunsko. „Postupně se zvyšuje počet plavidel, které s obilím plují přes Černé moře. Evropská komise a ministři zemědělství zemí EU se tento týden shodli, že prioritou stále zůstává zvýšení kapacity tras solidarity až na 4,7 milionu tun měsíčně. V září se tak vyvezlo 3,8 milionu tun,“ reagovala zástupkyně tiskového mluvčího ministerstva Tereza Kubálková.
Podle ministerstva zemědělství také pokračují práce takzvané Koordinační platformy mezi komisí, Ukrajinou, sousedními zeměmi EU a Moldavskem. „Ukrajina již také částečně spustila systém licencí, který by měl zabránit přetížení logistiky a skladovacích kapacit v příhraničních oblastech,“ uvedla mluvčí. Jednání ministrů EU se tento týden zúčastnil i ukrajinský ministr zemědělské politiky a potravin Mykola Solskyj, který je informoval o tom, že se dvěma členskými státy se dosáhlo dohody, dodala Kubálková.
Podle ČSÚ letos také meziročně klesla sklizeň brambor o téměř 19 procent na 553.000 tun. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal řekl, že propad úrody brambor o téměř pětinu odpovídá odhadům komory. „Současně je třeba říct, že se letos snížila i plocha osázená bramborami oproti loňsku, a to o tři procenta na 20.947 hektarů. Za horší výnosy brambor může především sucho, které zpomalilo růst hlíz a následné intenzivní deště koncem letních měsíců nestačily k tomu, aby brambory dosáhly optimálních rozměrů,“ doplnil.
Poznamenal, že s podobnými problémy se potýkali i pěstitelé nejen v Německu, odkud se do ČR dováží, ale i v dalších zemích. Tuzemští pěstitelé podle Doležala dostávají kolem sedmi korun za kilogram, což je méně než právě v Německu a jiných zemích. Ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček k tomu uvedl, že v září cena brambor vzrostla o 63 procent. Křeček zároveň poukázal na to, že letošní osevní plocha je nejmenší v historii sledování statistik. „Výrazné zlevnění však nemůžeme očekávat, protože letošní úroda brambor ve výši 533 tisíc tun je velmi slabá. Navíc klesá zájem o pěstování brambor,“ sdělil .
ČTK