Ekologické chovy prasat čelí problémům, mnohé z nich budou muset zavřít, obává se PRO-BIO Svaz ekologických podnikatelů. Na vině je podle nich novela vyhlášky, podle které se musí od příštího roku všechny chovy dvojitě oplotit. Na řadě míst to nebude možné, navíc to bude drahé. Novela se neprojednala s odbornou veřejností, uvádí manažerka svazu Kateřina Urbánková. Negativně se to může dotknout také chovů přeštického černostrakatého prasete, dodala. Podle ministerstva zemědělství se vyhláška schválila transparentně a obvykle, chovatelé měli dost času se na změny připravit.
Do konce letošního roku musí být všechny chovy prasat podle zpřísněné legislativy oplocené. Venkovní výběhy budou muset mít dvojitou bariéru a všechny stavby určené k chovu prasat i pomocné stavby, kde chovatelé skladují krmivo nebo stelivo pro prasata, musí být chráněné trvalým oplocením. Důvodem zpřísnění je dlouhodobé riziko přenosu afrického moru prasat. Za neoplocení chovu hrozí fyzické osobě pokuta do 20.000 korun, právnickým a podnikajícím osobám do 300.000 Kč, informovali v listopadu veterináři.
„Nikdo nepochybuje o tom, že africký mor prasat je velkou hrozbou a rozhodně nechceme rozporovat, že musíme ochránit tuzemské chovy před touto nemocí. Problém je ale to, že příslušná vyhláška nebere v potaz realitu ekologických chovů ani nedává dostatečný časový prostor pro realizaci opatření, která mohou být navíc extrémně finančně náročná. Tato novela totiž evidentně vůbec s ekologickými způsoby chovu prasat nepočítá,“ argumentuje Urbánková. Podle ní stát se svazem věc nekonzultoval, chovatelé tak nebudou mít čas se na změny připravit.
Novinku kritizuje také předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Myslím si, že o tom sedláci vůbec ještě nevědí, dozvěděli jsme se to teďka, ten termín je naprosto nezvládnutelný. Rozhodně to není tak, že máme hned připravené věci k oplocení, bez ohledu na povolení a domluvu se sousedy,“ řekl.
V ČR je podle svazu 53 ekologických chovů, v mnoha z nich je pak jediné české původní plemeno prasete, přeštické černostrakaté. „Nejsme schopni během jednoho měsíce ze svých vlastních zdrojů navíc za koronavirové krize vybudovat vše, co nám vyhláška ukládá. Podle stávajícího výkladu bychom museli buďto zavřít prasata do stáje a dívat se jak trpí, protože biostáje nejsou technologicky vybavené a nebo je odvést na porážku,“ dodal zástupce Biofarmy Sasov, kde se prasata chovají.
Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý ČTK sdělil, že novela vyhláška byla v připomínkovém řízení loni v říjnu a v listopadu, zástupci nevládních organizací podle něj měli možnost se k tématu vyjádřit. „Také není pravda, že by chovatelé neměli dostatek času se změnám přizpůsobit. Novela vyhlášky vstoupila v platnost 15. března 2020, přičemž účinnost částí týkajících se zabezpečení chovů prasat byla stanovena až na 1. ledna 2021. Chovatelé tak měli dostatek času se přizpůsobit upraveným podmínkám,“ dodal. Zavlečení nákazy do chovu by mělo negativní dopad na všechny chovatele prasat v ČR. Ředitel Svazu chovatelů prasat ČR Jan Stibal řekl v listopadu, že pevně věří, že u venkovních výběhů všichni chovatelé bariéry měli dříve.
ČTK