Ve středních Čechách zbývají zemědělcům zhruba dva týdny do konce sklizně pozdních brambor, které jdou zejména na uskladnění. Celorepublikové výnosy pozdních brambor budou kvůli chladnějšímu a deštivému podzimu nižší, kolem 30 tun z hektaru. Celková úroda by měla být zhruba o deset procent nižší, řekl novinářům předseda Zelinářské unie Čech a Moravy a majitel společnosti, která v okolí Zálezlic na Mělnicku pěstuje brambory a zeleninu, Petr Hanka. Cena, za kterou se budou brambory prodávat na jaře, se podle něj zatím odhadnout nedá, rozhodně ale bude vyšší kvůli nižší evropské úrodě.
Ve středních Čechách se letos brambory pěstují téměř na 5690 hektarech polí, převažují ale rané brambory, pozdní jsou na ploše do 1000 hektarů. Většina pozdních brambor se pěstuje na Vysočině. „Brambory pěstované dříve převážně na Vysočině se postupně stěhují do středních Čech. Vysočina, která pěstuje brambory na skladování a dlouhodobé uskladnění, má kvůli absenci vláhy problémy udržet vizuální kvalitu,“ řekl Hanka. Bramborám z Vysočiny podle něj do budoucna hrozí nejistota odbytu, obchodní řetězce upřednostňují hezké brambory bez vad. „Ze skladovaných brambor se kvůli různým i drobným defektům musí vytřídit někdy až 30 procent,“ doplnil Hanka.
Výnosy raných odrůd, kterými jsou osázená zejména středočeská pole, byly letos velmi dobré, někde až nadprůměrné. Brambory sklízené v červenci a srpnu měly výnos 35 až 40 tun z hektaru.
Čeští pěstitelé prodávají podle Hanky brambory za jedny z nejnižších cen v Evropě, například o dvě koruny levněji než na Slovensku. Brambory z pole bez další úpravy se prodávají kolem pěti korun, vyprané a vytříděné za devět korun. „Nízké ceny jsou výsledkem promo akcí obchodních řetězců, po sklizni půjde cena nahoru, vyskočí na osm až devět korun,“ řekl. Ke zvýšení ceny podle něj přispěje i letošní nižší evropská úroda. Odhaduje se, že budou chybět zhruba dva miliony tun brambor.
Podle Hanky v Čechách vymizelo samozásobování, lidé v domácnostech brambory neuskladňují, jako byli dříve zvyklí. „Přitom právě náklady na skladování cenu brambor výrazně prodražují,“ řekl. Brambory se skladují při teplotách do pěti stupňů. „Třeba v případě našeho podniku je to aktuálně zhruba trojnásobný nárůst na energiích, protože kupujeme za spotové ceny, samozřejmě uvidíme, jak dopadne zastropování,“ doplnil.
Celková rozloha bramborových polí v Česku se podle Českého statistického úřadu letos snížila přibližně o pět procent na 21.680 hektarů, z toho 12.808 jsou pozdní konzumní brambory. Podle Hanky se budou plochy pro pěstování snižovat nadále na Vysočině. Ve středních Čechách, kde se nyní pěstování brambor věnuje zhruba deset větších podniků, by měly zůstat stejné.
V Česku se ročně spotřebuje 650.000 až 700.000 tun brambor, velká část se dováží, zejména z Německa a Francie. Zpracované bramborové výrobky dováží Česko převážně z Belgie a Nizozemska. Česko je v produkci brambor soběstačné zhruba ze 70 procent.
ČTK