Státy Evropské unie se shodly na reformě pravidel rozdělování zemědělských dotací z balíku o celkovém objemu 343 miliard eur (8,7 bilionu korun), který připadá na společnou zemědělskou politiku do roku 2027. Dohodu předjednanou minulý týden s Evropským parlamentem dnes stvrdili ministři zemědělství členských zemí. V rámci nového systému bude až čtvrtina peněz věnována na ekologické zemědělství. Zastropování dotací podle velikosti podniků bude pro členské státy dobrovolné, desetinu přímých plateb však budou muset vyhradit pro malé a střední farmáře.
Nová pravidla jsou reakcí na klimaticky odpovědnou politiku, kterou předloni nastavila Evropská komise v takzvané Zelené dohodě pro Evropu. Jejím cíle je mimo jiné podpora ekologického zemědělství, které by produkovalo co nejméně emisí skleníkových plynů, používalo méně hnojiv a bylo šetrné ke krajině.
Státy sedmadvacítky a europoslanci však mají na reformu rozdělování balíku tvořícího zhruba třetinu unijního rozpočtu jiný pohled a o výsledném kompromisu se dohadovali téměř tři roky.
„Je to pro zemědělce a pro Evropu dobrá dohoda, která posílí evropský zemědělsko-potravinářský systém, jenž se stane udržitelnějším a spravedlivějším pro všechny,“ prohlásila portugalská ministryně zemědělství Maria do Céu Antunesová, jejíž země v současnosti končí půlroční předsednictví evropského bloku.
V rámci nových pravidel budou muset státy vyhradit nejprve pětinu, v letech 2026 a 2027 pak čtvrtinu přímých dotací na ekologické zemědělství. V rámci takzvaných ekoschémat takto půjde získat peníze na zkvalitňování půdy, zadržování vody v krajině či podporu rozmanitosti druhů.
Velké diskuze vzbudila i snaha omezit přísun peněz pro velké podniky, což prosazovali europoslanci i část států. Vlády Česka a několika dalších zemí však byly proti a zastropování zůstane dobrovolné. Státy naproti tomu budou muset buď přímo přerozdělit desetinu přímých plateb pro malé a střední zemědělce nebo zajistit, aby se k nim tato část peněz dostala jiným způsobem.
Česko by ze zmíněného balíku mělo dostat 5,5 miliardy eur (140 miliard Kč), z toho 4,2 miliardy eur na přímých platbách a zbytek v rámci investic z fondu pro rozvoj venkova. Podle českého ministra Miroslava Tomana je pozitivní, že zastropování dotací je pro státy dobrovolné a že se EU shodla na definici pojmu „aktivní zemědělec“. To má zaručit, že dotace budou pobírat jen farmáři, kteří na pozemcích skutečně hospodaří.
Naproti tomu vůči některým bodům dohody má podle Tomana česká vláda výhrady a některé podrobnosti by chtěla vyjasnit. „Musíme si ještě domluvit, za jakých podmínek se půda nechá ležet ladem, aby to neohrozilo zemědělce, malé ani velké,“ řekl po jednání Toman k ujednání, podle něhož zemědělci budou nechávat část půdy neobhospodařenou.
Část zvláště zelených europoslanců i aktivisté z nevládních organizací výsledný kompromis kritizovali jako málo ekologický a vyzývali Evropskou komisi, aby předložila zcela nový návrh. Eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski nová pravidla hájil s tím, že zmenší dopad zemědělství na životní prostředí a zároveň nebudou likvidační pro zemědělce.
„Ekologická schémata jsou příležitostí pro malé rodinné farmy. Je to dodatečná pomoc, která jim umožní získat peníze tím, že zavedou ekologické praktiky,“ řekl ke zmíněnému podílu ekodotací.
ČTK