Působnost zákona o významné tržní síle a jejím zneužití se zřejmě rozšíří i na menší podniky než dosud a rozšíří se i seznam nekalých praktik, které tento zákon bude postihovat. Nově mají mít významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok. Počítá s tím novela zákona, kterou úvodním kole i přes výhrady opozičního hnutí ANO na třetí pokus podpořila Sněmovna.
Dosud zákon předpokládal, že významnou tržní sílu má podnik s obratem nad pět miliard korun. Novelu nyní posoudí sněmovní zemědělský výbor. Navrhované změny vycházejí z evropské směrnice o nekalých praktikách.
Ze zákona by tak podle vládního návrhu mělo zmizet dosavadní ustanovení, které definuje významnou tržní sílu. Podle nynějšího znění zákona je to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Významná tržní síla se má nově podle vládního návrhu posuzovat podle obratu odběratele vůči obratu dodavatele.
Nové vymezení okruhu dotčených subjektů vychází z textu směrnice o nekalých praktikách, řekl již dříve před poslanci ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zákon o významné tržní síle podle něj nyní dopadá na malé množství odběratelů. Lhůta pro převzetí evropské směrnice uplynula loni 1. května a Evropská komise proto již kvůli tomu zahájila s českou stranou řízení.
Vláda navrhovala, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně v prvním čtení. Tento postup ale vetovaly opoziční kluby ANO a SPD. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová to zdůvodnila potřebou podrobné diskuse ve výborech.
Poslanec ANO Karel Tureček již při předchozím projednávání řekl, že pokud novela zákona projde v navrhovaném znění, nepochybně zhorší postavení firem působících v zemědělském a potravinářském řetězci. Původně navrhl vrátit zákon předkladatelům k dopracování, svůj návrh ale stáhl. SPD chce podávat pozměňovací návrh směřující k navýšení podílu českých dodavatelů a vyšší ochrany tuzemských firem.
Nekalou praktikou bude hlavně sjednání nebo uplatnění smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran v neprospěch dodavatele. Mezi tyto praktiky má také patřit neoprávněné získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství dodavatele odběratelem s významnou tržní silou.
Návrh zákona podle ministerstva zemědělství zároveň doplňuje seznam konkrétních nekalých praktik proti současnému znění z roku 2009. Sankce tak budou nově hrozit například odběrateli požadujícímu po dodavateli zemědělského nebo potravinářského zboží peníze za reklamu, na které se předem nedohodli. Za nekalou obchodní praktiku bude považováno i zrušení objednávky zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání.
Cílem evropské směrnice je podle ministerstev zemědělství a průmyslu a obchodu, které společně kabinetu návrh novely předložily, co nejvyšší sjednocení předpisů členských států týkajících se nekalých obchodních praktik v zemědělském a potravinovém řetězci.
ČTK