Sklizeň brambor na Vysočině zdržely deště, na polích jich podle odhadu Českého bramborářského svazu v tomto týdnu zbývala možná i víc než polovina. Hektarové výnosy budou kvůli letnímu suchu o desetinu nižší, někde může být pokles až o pětinu. Řekl to předseda svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v zemi, sklízet je zemědělci začali koncem srpna, jako obvykle.
Na Vysočině nasázely zemědělské podniky brambory podle Českého statistického úřadu na 7248 hektarů polí, což je třetina celkové rozlohy bramborových polí v ČR.
„V letošním roce, co se týká brambor, rekordy padat nebudou,“ řekl Králíček. Nižší výnosy podle něj budou mít především odrůdy brambor s delší vegetační dobou. Rané brambory pěstované v Polabí dostaly na jaře dost vláhy a stihly narůst, sklizeň tam začínala už koncem května. „Na Vysočině to v řadě oblastí bude horší,“ uvedl předseda svazu.
Výrobně-obchodní družstvo Kámen na Pelhřimovsku mělo tento rok brambory na víc než 130 hektarech. U později sklízených odrůd bude výnos asi o deset procent nižší, potvrdil předseda představenstva Josef Houček. Brambor zatím stihli pracovníci družstva vybrat něco přes polovinu. „Ten týden, kdy jsme nejeli kvůli dešti, je znát,“ řekl. Kdyby se teď počasí umoudřilo, mohlo by mít družstvo brambory sklizené ve druhém říjnovém týdnu.
Farmářská cena brambor při prodeji ve velkém byla v létě mezi třemi až čtyřmi korunami za kilogram. Podle Králíčka byla nízká, teď se trochu zvýšila a pohybuje se od čtyř do pěti korun. Na trhu je nyní dost brambor, ještě asi třetinu jich tento týden ještě zbývalo vybrat v Polabí. Podle předpokladu předsedy svazu se farmářská cena zvýší, až se začne obchodovat s bramborami ze skladů. Jedním z důvodů je jejich nižší sklizeň v okolních zemích.
V Havlíčkově Brodě se pěstitelé brambor sejdou na semináři 21. října. Bude součástí 34. bramborářských dnů pořádaných Českým bramborářským svazem.
ČTK